Proč Rusové neprotestují více

Jestli jste se někdy ptali, proč Rusové neprotestují více, @e_u_gen vám to dost názorně vysvětlí:

Takto vypadají ruští policejní těžkooděnci. Na rozdíl od otrhané domobrany, kterou jste viděli ve zprávách, jsou tyto interní jednotky skvěle vybaveny.

Ale proč? Proč je Putin potřebuje? A jak to souvisí s ruskými volbami a vývozem plynu?

Rusko má spoustu siloviků. Podle zprávy z roku 2018 jen ministerstvo vnitra (policie) a Národní garda čítají milión mužů. Když sečteme příslušníky všech bezpečnostních složek dohromady, je to 2,6 miliónu lidí. To máte jednoho silovika na 56 lidí.

Takové číslo je až zarážející. Jak říkají někteří Rusové, máme více policajtů než laviček v parku. Ale proč tomu tak je? Na ulicích už dávno neřádí gangy. A když všichni podporují Putina, proč potřebuje tolik strážců? Na to najdeme odpověď, když se podíváme na události z let 2011-2013.

V roce 2011 Putinova strana Jednotné Rusko ukradla volby. Ruské volby byly pravděpodobně vždy zmanipulované, ale nikdo to nemůže říct najisto. Tentokrát se však díky obrovskému počtu nezávislých pozorovatelů podařilo podvod odhalit – a byl kolosální.

To Rusy děsně rozčílilo. I přes krutou ruskou zimu se po celé zemi sešli lidé na obrovských demonstracích. Šlo o největší protestní hnutí od rozpadu SSSR.

Zpočátku stál v čele protestů Alexej Navalnyj a další významné osobnosti opozice, které zmobilizovaly volební pozorovatele a podvody vůbec odhalily. Byli zatčeni, ale hnutí se samo rozrůstalo a přidávali se k němu další a další lidé.

Roky 2011-2013 byly v nedávné ruské historii klíčové. Byl to TEN PRAVÝ okamžik k tomu, aby se zabránilo zrodu nového totalitního státu. Protesty však nakonec ztroskotaly. Ne proto, že se lidé rozhodli nechat Putina na pokoji, ale proto, že vystupňoval policejní násilí na maximum a pak ještě přidal.

V roce 2012 se Putin nechal v opět zmanipulovaných volbách zvolit potřetí, přičemž využil ústavní kličky. Lidé se naštvali ještě víc. Ale tentokrát byl Putin připravený. Protestní pochody v roce 2012 byly brutálně potlačeny, stovky lidí byly zraněny a desítky uvězněny.

V následujících letech Putinova strana prosazovala nová represivní opatření proti pouličním protestům. Přestože ruská ústava zaručuje právo na shromažďování, uspořádat legální protest bylo najednou téměř nemožné. A tresty se výrazně zpřísnily.

Podle nových zákonů jste například nemohli jen tak oznámit shromáždění nebo stávkovou hlídku. Museli jste získat povolení od úřadů. Museli jste diktátora požádat, aby vám povolil proti němu protestovat. V opačném případě měla policie plné právo vás umlčet – což samozřejmě udělala.

V roce 2013 se protesty vyčerpaly. Lidé byli unaveni policejním násilím a spousta nejchytřejších a společensky nejaktivnějších občanů zůstala naprosto rozčarovaná. Místo nového zářivého Ruska je vedli zpět do SSSR. Mnoho Rusů zemi opustilo.

Po roce 2014 byl pak osud země zpečetěn. V parlamentu nezůstal jediný tvrdý Putinův kritik. Všechna federální média byla podřízena Putinovu úřadu. Putin zasáhl i proti sociálním médiím a Pavla Durova poslal do vyhnanství.

Svobodomyslní vlastně Rusové nemohli vyhrát. Vzhledem ke zkorumpované a dobře vyzbrojené policii, zkorumpovanému parlamentu, zkorumpovaným médiím a drakonickým zákonům byla šance na úspěch mizivá.

Olega Navalného zavřeli do vězení jako odplatu za to, že jeho bratr kritizoval Putina. Sergej Udalcov, který vedl protesty z krajně levicového spektra, byl rovněž uvězněn. V roce 2015 byl u Kremlu zavražděn Boris Němcov, vůdce protiválečného hnutí.

Mnozí odmítali uvěřit, že věc je ztracena. Ze všech nejvíc Navalnyj. Bojoval dál a do roku 2020 se mu dostávalo širokého uznání v Rusku i v zahraničí. Když se však lidé vydali na protest proti jeho nezákonnému věznění, převálcovala je obrovská přesila policejních sil.

Proč se to stalo? No, protože Rusko zjevně řídí kágébák. Ale taky proto, že Rusko je petrostát. Když má stát prakticky neomezený přísun peněz z prodeje ropy a plynu, je mnohem snazší nastolit diktaturu.

Víte, ve vyspělých zemích jsou zdrojem příjmů sami občané. Zakládají ziskové firmy, platí daně a financují vládu. Právě kvůli tomu je vláda zodpovědná. Pokud lidé zchudnou a budou zoufalí, zchudne i váš rozpočet.

Petrostáty jsou jiné. Vydělávají na tom, že využívají přírodní zdroje (kradou je lidem) a prodávají je do zahraničí. Petrostátům je chudoba a zoufalství vlastních občanů úplně volná, protože peníze získávají z ropy a plynu. Klidně lidi můžete ignorovat a stejně se nic nestane.

Petrostáty mají také neuvěřitelný korupční potenciál. Ve vyspělých zemích korupce podkopává rozpočet a zpomaluje hospodářský růst. V petrostátech korupce dělá totéž. Ale vláda ji může prostě ignorovat (nebo dokonce podporovat), protože má snadný přístup k penězům.

Můžete si dělat, co chcete. Vaši oligarchové si mohou krást, jak se jim zlíbí. Lidi můžou zchudnout, jak to jen jde. A trubka všechno zaplatí. Dokud máte ropu a plyn, můžete si vždycky dovolit jak luxus, tak obrovskou, dobře vyzbrojenou ochranku a ozbrojené síly.

Tím se dostávám k dalšímu bodu, který často uvádím. Právě trubka umožnila Putinovi zůstat u moci tak dlouho. Trubka pokryla všechny výdaje na armádu a bezpečnost, přestože se ruská ekonomika propadla a Rusové stále více chudli. Putin je Putin, protože má trubku.

Zastavit ho šlo mimo jiné omezením prodeje ropy a plynu. Rok 2008, kdy vtrhl do Gruzie a obsadil ji, byl pro zákaz dovozu ruského plynu a ropy do Evropě ideální. Zcela by se tím zamezilo vzniku nové diktatury a jakékoli možnosti rozpoutání rozsáhlé války. A já jsem pořád nakrknutý, protože se to neudělalo.

Jsem nakrknutý, protože EU dál platí Putinovi za jeho zdroje (které ukradl nám). Pořád mu poskytuje další snadné peníze, které byly, jsou a budou používány k potlačování Rusů a utlačování sousedních národů. A nevidím k tomu jiný důvod než chamtivost nebo neodpustitelnou hloupost.

 

Přeložil Viktor Janiš

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme