Problém z řecko-turecké hranice nezmizel

Jak hodnotíte aktuální situaci na řecko-turecké hranici, kde se hromadí migranti z celého světa a dožadují se vstupu do Evropy? Jak to souvisí s epidemií koronaviru? Jak nyní jednat s Tureckem? Na tyto otázky odpovídají europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec a předseda Výboru pro evropské záležitosti PSP ČR Ondřej Benešík (KDU-ČSL), senátorka Jitka Chalánková, psycholog Max Kašparů a generální vikář pražského arcibiskupství Mons. Jan Balík.

 Alexandr Vondra, europoslanec

Situace na hranicích s Tureckem je ve stínu zpráv o virové epidemii, ale to nikterak nesnižuje její vážnost. Naopak. Víme, že mezi běženci je i mnoho Íránců, kteří utíkají ze země, která je jedním z ohnisek koronavirové nákazy a která nemá šíření choroby vůbec pod kontrolou. Bylo by absurdní pouštět běžence do Evropy, když uvnitř schengenského prostoru uzavírají členské státy v rámci boje s epidemií nejen své hranice, ale i školy, dopravní spojení a obchody. Stejně tak by bylo absurdní nutit členské státy EU tyto běžence přijímat v rámci různých kvót.

Hranice EU s Tureckem je naopak nutno neprodyšně uzavřít. Řecká i bulharská vláda se o to snaží a my jim máme solidárně pomáhat. Nesmí se opakovat chyba z roku 2015, kdy Řecko nechalo hranici otevřenou, státy jako Německo nebo Švédsko běžence do Evropy zvaly a EU pak pod tlakem uzavírala s Tureckem dohodu. Stala se tak jen vydíratelnou. Erdogan se nyní porušením dohody snaží Západ vydírat znovu. Nelze ustoupit tím, že hranici otevřeme. Pak by za pár týdnů byly na hranici ne desetitisíce lidí, ale milióny z celého Blízkého východu. Jasně, Turecko je jako nárazníkový stát v těžké pozici. Je to i náš spojenec v NATO. Je na místě mu pomoci – finančně i humanitárně. Ale z pozice síly, nikoli slabosti a pod tlakem.

 

Ondřej Benešík, místopředseda KDU-ČSL

V Turecku jsou čtyři miliony migrantů. Nikde jsem nezaznamenal názor, že by jsme je měli v Evropě přijmout. Naopak státy EU nabídly Turecku finance na zabezpečení slušného života běženců výměnou za to, že v Turecku zůstanou. Na tom se ze strany EU nic nezměnilo. Logika je jasná. Buď pomůžeme běžencům v Turecku, což je nepoměrně levnější, nebo budeme čelit migračnímu návalu uvnitř Unie, což by bylo velmi drahé. Jde ale o to, jak odlehčit Řecku, které už má na svém území tisíce žadatelů o azyl. Němci přijmou až 1500 dětí, starých a nemocných lidí. Pomoc v tomto duchu nabízí i další státy EU.

Jestli Řecku odlehčíme i my, záleží na postoji vlády. Ale já jsem opoziční poslanec. Situaci je potřeba brát v širším kontextu. Největším zastáncem členství Turecka v EU je expert na zahraniční politiku hnutí Trikiolora exprezident Václav Klaus. Vstup Turecka do EU kromě Klause prosazovala i ODS a ČSSD. Naopak KDU-ČSL byla vždy proti. My totiž vidíme EU jako hodnotový prostor, kde muslimské Turecko nezapadá. Proto jsme po vzoru německé Kancléřky Merkelové nabízeli Turecku tzv. privilegované partnerství. Tedy úzké ekonomické vazby ale bez politického vlivu. Na rozdíl od Klause jsme nikdy nechtěli, aby v Evropském parlamentu zasedali turečtí poslanci, nebo aby turecký prezident rozhodoval v Evropské radě. Pokud by dnes Turecko bylo v EU, tak by pro Turky a rezidenty v Turecku platil i volný pohyb v rámci EU. Dokážete si vůbec představit, jaká by za těchto okolností byla diskuze o migraci v EU? Navíc, dokážete si představit, že bychom hranici EU přitáhli do Íránu a Sýrie? KDU-ČSL tedy ne. I proto jsme hned po našem vstupu do EU v roce 2004 hlasovali proti otevření přístupových jednání s Tureckem. KDU-ČSL už v roce 2015 přijala základní teze pro migrační politiku. Stavíme na ochraně vnějších hranic EU, boj s pašeráky lidí, pomoci v místě konfliktů a právu každého státu určovat si svou vlastní migrační politiku. Také jasně říkáme, že migrace nemá být řešením populačního propadu v České republice. Tím má být promyšlená prorodinná politika.

 

Jitka Chalánková, senátorka

Pokud jde o krizi na řecko-turecké hranici, je to neuvěřitelná a bezprecedentní situace. Jde o útok jednoho členského státu NATO – Turecka – na druhého člena – Řecko. A to s využitím a lze říci i zneužitím skupiny migrantů z uprchlických táborů v Turecku. O složení těchto migrantů by bylo také dobré mít přesné a pravdivé informace, zdá se však, že uprchlíků ze Sýrie je tam menšina.

Pomoc a azylové zákony, které byly přijaty po druhé světové válce, jistě nepočítaly s takovými masivními počty uprchlíků. To prostě Evropa nemůže podle mne zvládnout. Zvláště když se nedaří deportace neúspěšných žadatelů o azyl.

Řecko chrání v tuto chvíli i naše hranice. EU pomáhá Řecku velmi zvolna. Píši to ovšem v době faktického rozpadu Schengenu z důvodu pandemie koronaviru. V této době je proto bezpečnostní otázkou i zdravotní stav migrantů.

Naši občané jsou zvyklí pomáhat lidem v nouzi. Ovšem na prvním místě musí být bezpečí vlastních dětí a reálné možnosti.

 

Mons. Jan Balík, generální vikář pražského arcibiskupství

Především je třeba jasně říci, jak k tomu také neustále vyzývá papež František, že je nutné skoncovat se všemi válkami, což se dnes vztahuje zejména na Sýrii, Jemen a Libyi. Je to důležité především proto, aby se lidé, kteří prchají před válkou, mohli vrátit do svých domovů. Volají po tom biskupové ze všech blízkovýchodních zemí. Apelují na nás, abychom jejich zemím pomáhali právě takovým způsobem, který umožní, aby se jejich občané mohli vracet domů a začít nový život. Jsem vděčný, že katolická církev v České republice realizuje skrze Charitu velké projekty např. v Iráku, kde se díky její pomoci podařilo opravit už 32 domů. Další podpora směřuje k místním charitám, a sice do těch oblastí, ve kterých se nachází utečenecké tábory. Naplňujeme přání tamních biskupů, aby základní pomoc směřovala místním lidem přímo u nich doma: aby mohli žít tam, kde si většina z nich žít přeje.

Druhou věcí je, že si v Evropě mnozí lidé stále ještě dostatečně neuvědomují, že otevřít hranice představuje v situaci, kdy přicházejí lidé bez jakýchkoli dokladů a prověření, značné bezpečnostní riziko. Připomeňme si, kolik lidí z různých zemí bojovalo v Sýrii na straně islámského státu; také oni se dožadují vstupu do Evropy.

Na jedné straně od našich vládních představitelů po právu požadujeme zajištění ochrany, na druhé straně buďme ale vždy jako křesťané připraveni pomáhat trpícím. A budiž znovu řečeno, že česká církev opravdu pomáhá.      

 

Max Kašparů, řeckokatolický kněz a psychiatr

Evropské státy by měly přijmout ty migranty, hlavně děti, kteří jsou v situaci, která je na hranici jejich životní existence. Neměla by přijímat cestovatele za sociálními dávkami a bydlením gratis, ty by měla vítat a postarat se o jejich dobro paní Merkelová.

Prezident Erdogan zjistil, že neexistují jen střelné, chemické a nukleární zbraně, ale zbraní jsou i davy lidí, kterými se dá strašit evropský kontinent.

Evropská unie by měla mít více sebevědomí, neměla by se nechat vydírat a intelektuální potenciál, který věnuje péči o naše pomazánkové máslo, olomoucké syrečky, zakřivení okurek a rybářskému olůvku, by měla využít na řešení současné situace.

Mimo to by nám silné státy v EU neměly diktovat, kolik máme přijmout migrantů. O tom si musí rozhodnout každá země, pokud je ještě v tomto spolku svéprávná.

 

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!