Profesor Zdzisław Marek Krasnodębski, sociolog, filozof, znalec Německa a europoslanec za Právo a spravedlnost hovořil pro týdeník Echo o německo-polských vztazích. Hovořil s ním Ondřej Šmigol.
Velmi jsme kritizovali německou energetickou politiku. Velmi jsme kritizovali Nord Stream 1, už na začátku vlády Angely Merkelové. Vždycky jsme varovali před závislostí na Rusku. Německá politika vůči Rusku byla vždy příliš tolerantní, příliš přátelská. Tato tendence v německé politice byla dlouho, nejen pod Gerhardem Schröderem, ale i pod Angelou Merkelovou a Helmutem Kohlem, z historických a geopolitických důvodů. Co se týče války, kritizovali jsme již události v roce 2014, dohody z Minsku a tehdejší neefektivní sankce. Nyní kritizujeme vládu Olafa Scholze, i když němečtí Zelení se blíží našemu postoji. Úřadu kancléře však nemůžeme věřit. Slíbil, že nahradí naše staré tanky, které jsme věnovali Ukrajině, německými. To se nestalo. Takže nyní kupujeme tanky od Jižní Koreje. V mnoha případech, například v otázce turistických víz pro Rusy, je Německo země, která se snaží učinit pro Rusko život příjemnějším. Je velmi tolerantní k ruským názorům, zatímco tlačí na baltské státy, Českou republiku, ale také na Švédsko a Rumunsko. Víte, že to dlouho trvalo, než Olaf Scholz odjel na Ukrajinu. Znám Německo velmi dobře a mohu říct, že proruská lobby je tam stále velmi silná. Čeká, aby se znovu zaktivizovala v průmyslu, v politice. Musíme ale uznat, že zatím se Německo snaží podporovat sankce. Samozřejmě to samé můžeme říct o Francii, jejíž postoj byl také velmi proruský. Ale Francie není tak závislá na ruském plynu. Koneckonců německý ekonomický úspěch v posledních dvou desetiletích je založen na přístupu k levným energetickým zdrojům z Ruska. V tom jsme vždy byli rozdílní.
A kromě otázky Ruska?
V evropské politice jsme měli pocit, že Německo zasahuje do našich vnitřních záležitostí a požaduje standardy, které by nikdy neimplementovalo samo u sebe. Na druhou stranu ale Německo je blízký spojenec v NATO a Evropské unii. Ekonomické vztahy jsou velmi dobré. Díky tomu si myslíme, že o některých problémech můžeme mluvit otevřeně. Myslíme si, že ohledně Ruska jsme měli pravdu my, ne oni, stejně jako v jiných otázkách. Ale samozřejmě je to náš partner v EU také náš soused. Koneckonců i veřejné mínění v Německu je rozdělené. V otázce reparací, ale také v otázce politiky vůči Rusku se Zelení liší od SPD i CDU/CSU. Takže celkově vztahy jsou normální. Neřekl bych, že jsou reálně méně komplikované než vztahy mezi Francií a Německem. Rozdíl ale je v tom, že v případě Francie je Německo občas připraveno přijmout jejich pozici, přistoupit na kompromis. To chceme my také. Nechceme být nepřítel, chceme být partner, ale opravdový partner, se kterým je možno uzavřít kompromis. Kompromis znamená, že občas ustoupí i ta druhá strana. Musí nás akceptovat jako rovného společníka, ne jako nějaký objekt paternalistické politiky.
Zdzisław Marek Krasnodębski (1953) Vystudoval filozofii a sociologii na Varšavské univerzitě a Porúrské univerzitě v Bochumi. Do roku 1991 vyučoval na Varšavské univerzitě, v letech 1991 až 1992 na univerzitě v Kasselu. Roku 1995 se stal profesorem na univerzitě v Brémách. V letech 2001 až 2011 přednášel na Univerzitě kardinála Stefana Wyszyńského ve Varšavě. Je spojován se stranou Právo a spravedlnost. V roce 2005 podpořil v prezidentské volbě jejího kandidáta Lecha Kaczyńského. Od roku 2014 je za PiS europoslancem.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme