I když se zdálo, že principiální postoj Polska, které je největším evropským spojencem Ukrajiny v jejím boji o přežití, poněkud otupil hrany sporu s Bruselum, opak je pravdou. Jak píše Ondřej Šmigol v Echu, Brusel se rozhodl vyrazit proti Varšavě.
Hádka s Bruselem se týká stále toho samého, polské soudní reformy, o které EU tvrdí, že ohrožuje nezávislost justice. Uvalila tedy na Varšavu sankce a zastavila vyplácení evropských prostředků.
Jádro sporu se týká takzvané disciplinární komory, tělesa, které mělo kontrolovat a případně trestat soudce. EU tvrdila, že jde o nepřípustnou vládní kontrolu soudců a politizaci celé justice. Evropský soudní dvůr dokonce nařídil Polsku komoru zrušit a uvalil na zemi pokutu jeden milion eur denně, dokud se tak nestane.
Varšava se brání, že správa soudnictví je vnitřní věcí každé země, poukazuje na příklady ostatních členských států, kde je jmenování soudců zcela v rukou politiků, a na přešlapy, kterých se samosprávné polské soudnictví dopouštělo.
Nicméně v posledním půlroce spor ohledně polského soudnictví utichl. Jednak to jistě bylo dáno válkou na Ukrajině. Polsko se postavilo do čela evropské pomoci Kyjevu a nebylo patřičné, aby EU vytahovala na světlo staré spory. Druhým důvodem byla skutečnost, že Polsko se rozhodlo ustoupit.
Prezident Andrzej Duda byl sice kandidátem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), je však považován za umírněného a je to často on, kdo hledá nějaký kompromis mezi Varšavou a Bruselem. Podařilo se mu prosadit zákon, který zrušil disciplinární komoru. A opravdu to chvíli vypadalo, že válečná sekera mezi Bruselem a Varšavou je zakopána. Evropská komise přijala slavnostně polský Národní plán obnovy. Ten vypracovala každá členská země, aby si mohla sáhnout na finance z fondu Next Generation EU, zřízeného na obnovu EU po pandemii. Von der Leyenová při této příležitosti dokonce přiletěla do Varšavy. Smír byl blízko.
Dne 27. července však v rozhovoru pro deník Gazeta Prawna von der Leyenová oznámila, že tyto podmínky nestačí.
Polská vláda je proto přirozeně roztrpčena. Jednak má pocit, že splnila podmínku EU pro spuštění financí, a za druhé, že Brusel v nové podmínce přímo ordinuje chaos do soudní sestavy. Jarosław Kaczyński, předseda PiS a de facto nejmocnější člověk ve státě, prohlásil: „Pokud Evropská komise neplní své závazky vůči Polsku, pak my nemáme důvod plnit své závazky vůči EU.“ Následovala další tvrdá slova o odplatách oko za oko, zub za zub.
Poláci tvrdí, že jsou připraveni odepsat unijní příspěvky, vetovat každé rozhodnutí vyžadující jednomyslnost a aktivně pracovat na odvolání Ursuly von der Leyenové. Jsou kvůli tomu snad i ochotní obnovit spojenectví s Maďarskem.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!