Ondřej Šmigol v Echa se v Polsku zúčastnil jedné zajímavé konference a vytěžil z toho ještě zajímavější článek o polsko-ukrajinských vztazích.
Pro Poláky bylo další střetnutí s Ruskem vždy pouze otázkou času. Politika energetické nezávislosti, vyzbrojování a posílení americké vazby měly vždy za cíl odvrátit ruské nebezpečí. Výsledkem je, že Poláci se Ruska nebojí. To bylo hlavní sdělení další konference, nazvané Polska Wielki Projekt (Polsko – Velký projekt), které udal tón premiér Mateusz Morawiecki ve svém úvodním projevu.
„Vyhrává ten, kdo je ochotný přinést oběti, vítěz je ten, kdo je odhodlaný. Není to jen o síle, technologické převaze a penězích,“ prohlásil předseda polské vlády.
Složitá minulost, společná přítomnost
Hrdinný boj Ukrajinců málokterého Poláka nechává chladným. Ulice Varšavy a Krakova, podobně jako v Česku, jsou plné ukrajinských vlajek. Na rozdíl od Česka po městech chodí lidé vybírající příspěvek na ukrajinskou armádu.
Za pevným postojem Polska však leží i ryze pragmatické důvody. Zaprvé je to příležitost, jak porazit Rusko. Pocit, že toto je válka i za Polsko a že Varšava může být další na řadě, je velmi silný. Proto je Polsko druhým největším dodavatelem zbraní pro Ukrajinu po USA, a to nejen v relativních počtech (podle počtu obyvatel), nýbrž i v těch absolutních.
Pak jsou tu polsko-ukrajinské vztahy. Nebyly vždycky harmonické. Části Ukrajiny byly etnicky polské, například Lvov byl ze dvou třetin polský a třetím největším městem meziválečného Polska. Pak přišla druhá světová válka a na Ukrajině vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), známější jako banderovci. Ti bojovali hlavně za nezávislost Ukrajiny. Za tímto účelem byli ochotni spojit se i s hitlerovským Německem, pak se proti němu ale obrátili. UPA spáchala volyňské masakry, zavraždění snad až 100 tisíc lidí, většinou Poláků, ve snaze vyčistit tuto oblast od Neukrajinců. Tato událost dodnes kalí vztahy mezi Varšavou a Kyjevem, i když ve světle nynějších událostí je jakoby zapomenuta.
Již před válkou bylo v Polsku asi 1,5 milionu Ukrajinců. Před pandemií byla země na světové špičce, co se týče krátkodobé migrace. Prostě tam Ukrajinci dojížděli za prací. Když začala válka, bylo logické, že do Polska bude směřovat hlavní nápor uprchlíků. Přesné číslo je ošemetné, od invaze překročilo polsko-ukrajinskou hranici 4,29 milionu běženců, někteří se mezitím vrátili, jiní pokračovali dál. Každopádně v Polsku je teď několik milionů Ukrajinců.
Jak se to dělá…
To Polákům v první řadě umožňuje ukázat EU, „jak se to dělá“. Například se pyšní tím, že okolo 40 % uprchlíků má po čtyřech měsících války práci. Porovnávají to s Německem, kde si po mnoha letech našlo zaměstnání okolo 36 % migrantů z vlny v roce 2015. Také to odráží nařčení z rasismu a bezcitnosti východního křídla. Poláci mají také eminentní zájem na vstupu Ukrajiny do EU. Jak rádi upozorňují, obě země mají společně přes 80 milionů obyvatel, tedy zhruba stejně jako Německo. Vstup Ukrajiny by tedy posílil východní křídlo. To by znamenalo konzervativnější EU a víc protiruskou. Osa Varšava-Kyjev by vyvažovala appeaserské choutky osy Berlín-Paříž.
Občas v médiích problesknou nějaké zprávy o chystané polsko-ukrajinské konfederaci. Nic takového se nechystá. Těsnější spolupráce mezi Varšavou a Kyjevem je však nepochybně cílem polské vlády. Poláci pro Ukrajince například zrušili omezení při hledání zaměstnání a recipročně se zachoval Kyjev. Je to samozřejmě krok s cílem dovolit ukrajinským uprchlíkům co nejrychleji najít práci, Poláci však upozorňují, že pokud to vydrží i po válce, vznikne obří společný trh práce.
Sázka na budoucnost
Poláci rovněž ohlásili plán ošetřovat až 10 tisíc ukrajinských vojáků ve svých nemocnicích. Polští kolegové si libovali, že jde o velký potenciál pro posílení polsko-ukrajinských vztahů do budoucna. Po velkých válkách se zcela legitimním způsobem ujímá moci válečná generace. Před válkou neznámý de Gaulle se stal premiérem a pak prezidentem Francie, v Izraeli bez služby v armádě téměř nelze nastartovat politickou kariéru. Poláci předpokládají, že dnešní důstojníci ukrajinské armády jsou budoucí poslanci, ministři, poradci a diplomaté. Pokud se budou zotavovat v polských špitálech, může to do budoucna působit jen pozitivně.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!