V týdeníku Echo se Lenka Zlámalová vrací ke kongresu ODS. A píše: „Zásadní otázkou je, zda se dá zvítězit se staronovým týmem, který není vítězný. Petr Fiala i nepříliš výrazní staronoví místopředsedové Martin Kupka a Martin Baxa vedou ODS už nějakou dobu, ale volební preference strany se pod jejich taktovkou Andreji Babišovi zatím moc nepřibližují. Největší energie a porozumění pro to, co se ve společnosti děje a jaké jsou skutečné zájmy voličů ODS, dnes sálá ze „starého havloida“ Alexandra Vondry, který se po jarním úspěchu ve volbách do Evropského parlamentu vrací po letech do křesla místopředsedy ODS… Sympatickým projevem sebevědomí je naopak to, jak strana z postu první místopředsedkyně odstavila pražskou cyničku Alexandru Udženiju.“
A ještě jednou Lenka Zlámalová, tentokrát o Miloši Zemanovi a jeho náhlém odklonu od Číny. „Jen blbec nemění názory, říká prezident republiky. A za slovy následují činy. Miloš Zeman se názorových obratů opravdu nebojí. Ideově už se ve své dlouhé kariéře definoval jako liberál japonského typu, socialista, eurofederalista. Od všech těch rolí se s vývojem událostí i sebe sama postupně vzdaloval. Teď aktuálně zahájil odvrat od Číny, které tady dělal od svého zvolení do úřadu v roce 2013 větší reklamu než panda, která měla přijet, ale nikdy nepřijela do pražské zoo…“
„Miloš Zemana nezastírá, proč na Číňany zanevřel. Cítí se podveden. Panáčkoval jim tady na velkých ekonomických česko-čínských fórech na Žofíně. Jedno dokonce přímo hostil ve Španělském sále Pražského hradu. Číňané na nich naslibovali investice za desítky miliard korun. Nic z toho nesplnili…“
„Miloš Zeman zjevně došel k závěru, že on sám, ani Česká republika, nejsou pro Číňany dost zajímaví. Kdo detailně sleduje strategii, s níž Čína investuje ve světě, chápe proč. Nemáme technologické klenoty ani suroviny, ani to tady není tak snadné ovládnout a zájmově kolonizovat jako třeba v Řecku nebo Africe.“
A do třetice z Echa. Tentokrát Daniel Kaiser o Evropském zeleném údělu. „V rámci green dealu, s nímž se už nehne, se v Evropském parlamentu nepodařilo prosadit ani většinu dílčích zmírňujících úprav. S jednou výjimkou pro ocelářský průmysl se předkladatelé pozměňovacích návrhů – vesměs to byl český poslanec Alexandr Vondra – neprosadili, ani u slev pro teplo z tepláren, ani u zařazení jaderné energie mezi čisté, tedy dokonale bezemisní zdroje. Potřeba většiny v Evropském parlamentu uzavírat nějaké kompromisy se svými odpůrci je nulová.“
„Vzduchem dnes létají nepředstavitelné částky. Ursula von der Leyen mluví o tom, že v EU bude třeba každoročně ‚aktivovat‘ 100 miliard eur, což do roku 2030 dělá pěkný jeden bilion eur, tedy 25 bilionů korun. V listu Frankfurter Allgemeine se jen tak dočteme, že uvnitř Komise se přiznává, že pro skutečný pokrok směrem k bezuhlíkové ekonomice by bylo potřeba utratit na tyto účely trojnásobek, tedy do roku 2030 fantastických 75 bilionů korun. Do jaké míry jsou to vzdušné zámky a do jaké míry bude snaha naplnit je reálnými penězi?“
„Poprvé v dějinách lidstva se politici (avšak pouze na území EU) rozhodli pro umělé zdražování v řadě oborů lidské činnosti. Stojíme na prahu historického experimentu. Vyloučit nelze žádný vývoj, ani scénář s uvařenou žábou, ani rebelie po vzoru žlutých vest. Až na to přijde, musely by ovšem být silné a ve více zemích současně. A to ještě by ty země musely být na západě Evropy. Východní Evropa má politickou třídu a diplomatický sbor vychované k čerpání dotací.“
V Ekolistu vyšel zajímavý článek, který polemizuje s počty zvířat, které údajně zahynuly během australských požárů. Upozorňuje, že dojem z celé této katastrofy nikterak neumenší, když její dopad budeme vykreslovat panickými a nepodloženými čísly. Odhady o miliardě mrtvých zvířat vycházejí ze studie z roku 2007, kterou tehdy pro WWF vypracoval profesor Dickman. Ten ve své práci ale vůbec neřešil oheň a požáry. Měl vypočítat pro potřeby kampaně WWF ztráty živočichů po odlesnění území pro potřeby zemědělství a lesnictví. A svůj tehdejší odhad od základu vztahoval čistě k území Nového Jižního Walesu. Toho na diverzitu bohatého, nikoliv vyprahlých pouští nebo buše na severu země. Ředitel australské WWF O´Gorman, který z těchto čísel vyšel, je vztáhl na událost požáru. A prostě roznásobil rozlohu ohněm momentálně zasažené půdy celé Austrálie odhadem počtu zvířat pro Nový Jižní Wales. Výsledkem je neskutečné hausnumero, které prostě neodráží realitu.
Zajímavý je i rozhovor biologa Davida Štorcha v DVTV. Vychází z něj, že každý rok shoří 75 % světové rozlohy tropických savan (a v Austrálii hoří většinou savany) na popel. Je to přirozený proces. Požáry oživující substrát živinami a likvidující starou biomasu sem prostě patří. „Ekosystémy, které hoří, mají přirozenou požárovou dynamiku. Bez požárů by neexistovaly. Požáry jsou pro tento systém přirozené. Jsou tam dřeviny, jejichž semena vyklíčí, jen když projdou požárem.“ Bez ohledu na drastické záběry v televizi či na internetu tak následky nemusí být tak fatální, jak to nyní vypadá. Ostatně už teď si můžete najít fotografie, jak si mezi spálenými dřevinami hledají cestu první květiny.
Potíž je samozřejmě v ohromném rozsahu těchto požárů. Když hořelo více malých požárů na více místech, měla zvířata větší možnost utéct než nyní. Ani tak to Storch nevidí fatálně: „Takových katastrof byla spousta, postihnou některé populace, některé mohou i vyhubit, ale je to něco, co je v přírodě normální.“ Za nebezpečnější než požár vidí biolog plíživé snižování biologické diverzity dlouhodobou změnou ekosystémů průmyslovou výrobou, průmyslovým zemědělstvím, ale i invazí nepůvodních organismů atd. Králíci či nepůvodní obrovské ropuchy dělají v biologické rozmanitosti Austrálie větší paseku než tento jeden požár.
Ani „skeptický ekolog“ Bjorn Lomborg nesnižuje závažnost požárů. Ale porovnal nejrůznější zdroje a došel k závěru, že požáry jsou drastické, ale nikoliv bezprecedentní. Jak vidno z přiloženého grafu.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!