Lenka Zlámalová se v týdeníku Echo zamýšlí nad „drobným vítězstvím v sérii porážek“, jak označila hlasování Evropského parlamentu o zařazení jádra a plynu mezi tolerované zdroje energie. Ale upozorňuje, že to je jen začátek. Pokračovat se musí reformou trhu s elektřinou.
Jádro je jedna z mála cest, jak si pro budoucnost zajistit přijatelné ceny energií. Počáteční investice jsou vysoké. Jeden nový blok přijde stát zhruba na 300 miliard korun. Samotný provoz pak už ale nemá velká ekonomická rizika, že s ním náhle zacloumá výkyv v cenách jako třeba u plynu. Jaderná energie se dá vyrábět za stabilní ceny.
Proto je má Francie, která vyrábí z jádra 75 procent své elektřiny, dlouhodobě mezi nejnižšími v Evropě.
Jedna věc je elektřinu za rozumnou cenu vyrábět. Druhá ji za rozumnou cenu prodávat. To znamená, že za ni budou lidé a firmy platit extrémní ceny jen proto, že jí je v Evropě nedostatek.
V této chvíli je zjevné, že se všemi regulacemi trh s elektřinou v Evropě fakticky skončil. Nebo přesněji řečeno: ten pseudotrh žene elektřinu ke 300 eur za MwH, což je cena, která je naprosto likvidační nejen pro domácnosti, ale i pro schopnost firem konkurovat. To je dlouhodobě nemožné, pokud bude mít třeba Amerika ceny násobně nižší, což aktuálně má. Těžko můžete cenou soutěžit s někým, kdo má elektřinu za zlomek toho, co máte vy.
Vláda Petra Fialy si pohrává s myšlenkou fixace ve francouzském stylu (Francouzi zafixovali cenu na 46 eurech). Chybí jí ale jasný plán. Premiér sice mluví o tom, že stát chce získat kontrolu nad výrobou elektřiny. Vzápětí ale dodává, že to nepůjde dřív než za dva roky. Nejasná slova vyvolávají dojem, že chce kompletně zestátnit ČEZ, kde má stát nyní 70 procent akcií.
Francouzská vláda byla v podobné pozici. V Electricité de France, což je obdoba ČEZ, má jen 84 procent a menšinové akcionáře. Přesto navzdory hrozbám žalob už v lednu cenu pro domácnosti i firmy zafixovala na 46 eurech za MwH. Prezident Macron už tehdy mluvil o stoprocentním ovládnutí firmy. Mluvil jasně. Nenabízel mnoho možností výkladu jako Petr Fiala ve svém nejasném projevu. Včera, pár hodin po definitivním schválení zeleného jádra, francouzská premiérka Élisabeth Borneová ohlásila kompletní zestátnění. „Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EdF,“ prohlásila Borneová v parlamentu.
Akcie okamžitě prudce posílily. Investoři už mají jasno, že stát jejich podíly vykoupí. Ke stávající ceně se při výkupu zpravidla připočítává prémie kolem 15 procent ceny.
Ekonomickému liberálovi, který věřil, že obchod s elektřinou může být funkčním trhem, to zní na první poslech strašně. Jako návrat socialismu. Fakticky je to ale jediná cesta, jak se vyhnout ekonomické sebevraždě drahou elektřinou.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!