Doktor Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií FSV UK má na twitteru pár dobrých postřehů k ruské mobilizaci…
S úspěchem ukrajinské ofenzívy se do středu pozornosti dostává otázka ruské mobilizace.
Problém je, že se mobilizace často zaměňujete s všeobecnou mobilizací jako v ČSR v září 1938.
Rusko nemá ani schopnost, ani potřebu takovou mobilizaci provést.
Otázka tady není, jestli Rusko provede všeobecnou mobilizaci, ale jak provede částečnou mobilizaci. Doposud Moskva sází na dobrovolníky, peníze a různé pokoutné triky jako nábor Wagnerovců ve vězení. Kdo nechce, bojovat nemusí, což zajištuje v Moskvě klid, ale nepřináší dost lidí.
Chybějící “živá síla” je přitom jednou z hlavních příčin, proč mohla Ukrajina prorazit charkovskou frontu. Rusko v únoru udeřilo bez plánu a logistiky, utrpělo obrovské ztráty a Ukrajina mobilizovala. Díky tomu má podle odhadů Kyjev početní převahu zhruba 2:1.
Rusko má pořád velkou početní převahu v technice. Ale nemá dost lidí, aby techniku efektivně použilo. Hodně zjednodušeně, na techniku z grafu je třeba cca 120 tisíc lidí (1500 tanků x 3, 10000 BVP x 3+7, 3000 děl x 5).
Tedy plus mínus všichni, co Rusko má, a nikdo by nezbyl na další systémy, podporu atd. To samozřejmě nejde a tak část ruské techniky téměř určitě stojí, protože nemá osádky, BVP nemají výsadek a celkově techniku nemůžou používat efektivně, ani kdyby to uměli.
Čísla přitom nejsou jediný ruský problém (o příčinách ukrajinského úspěchu psal nedávno skvěle Ivo Zelinka, tak koukněte na něj).
Tři hlavní důvody úspěchu ?? ukrajinské ofenzívy ?
1/4 Ačkoliv příčin ?? ruské porážky na charkovské frontě bylo více, jen některé byly rozhodující:
1. Princip vnitřních linií
2. Boydův cyklus
3. Rohy dilematuCo tyto vojenské pojmy znamenají? Vysvětlíme si ve vláknu ⤵️ pic.twitter.com/wUnrlSKZf1
— Ivo Zelinka (@IvoZelinka) September 13, 2022
Ukrajina tyto ruské slabiny, které znásobují problém s nedostatkem živé síly, dobře využila. Díky vnitřním komunikačním liniím může přesouvat síly výrazně rychleji a získávat lokální převahu v živé síle (a místy i technice). Pro ilustraci mrkněte na rozdíl cest na mapě.
Z celkové převahy 2:1 tak může Ukrajina udělat spoustu míst, kde je poměr 1:1 a kde se brání, a pár míst, kde má převahu mnohem větší. Charkov byl “útok brigád na roty”. (Za takové užitečné pravidlo pro úspěch se přitom považuje převaha 3:1 v místě útoku)
Co to znamená a co dál? Ztráta Charkovské oblasti paradoxně Rusku pomohla s problémem vnitřních komunikačních linií. Fronta je teď “rovnější”. Rusko ale pořád potřebuje doplnit živou sílu. Nicméně ne v rozsahu všeobecné mobilizace. Potřebují cca 100-200 tisíc lidí.
Kreml bude volit mezi pokračováním “dobrovolné” částečné mobilizace a nějakou formou “povinné”. V prvním případě nejspíš riskuje, že se mu zhroutí fronta na Ukrajině. V druhém, že se zhroutí fronta doma.
Vojensky nejlogičtější by asi bylo prodloužit službu brancům, kteří mají jít na podzim domů, a povolit jejich nasazení na Ukrajině. To je cca 130 tisíc lidi s rokem vojenské zkušenosti. Nejspíš dost na zaplácnutí akutních děr. Zároveň jsou “už v armádě”, což omezí politický dopad.
Myslím přitom, že politická rizika budou hrát v úvahách Vladimíra Putina mnohem větší roli než vojenská logika. Vojenská rozhodnutí je třeba vidět v kontextu ruské domácí politiky, o které vám mnohem víc řeknou kolegové jako Michael Romancov, Karel Svoboda nebo Pavel Havlíček. A lehký disclaimer na závěr. Netvrdím, že vím, co Kreml udělá, a čerpám z nedokonalých informací, které mám. Jsou to směry, kterými bych se díval a na které bych se připravoval. Ale Kreml udělal spoustu věcí, které nedávají smysl, a jeho další kroky mohou být úplně jiné.
Zpracoval Viktor Janiš
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!