V říjnu roku 1989, ještě před listopadovými změnami, otiskly noviny New York Times článek, ve kterém popisují pomalý, ale trvalý postup Marxových vyznavačů vzdělávacím systémem. Zajímavé čtení s odstupem více než třiceti let.
V červnu roku 1989 drtivě vyhrála parlamentní volby v Polsku opoziční Solidarita. O pět měsíců poté padl komunistický režim v bývalém Československu. Socialismus zcela zkolaboval. V říjnu toho samého roku vydává New York Times článek s názvem „Marxismus se dostává do hlavního proudu na amerických univerzitách”.
Píše v něm o tom, jak v okamžiku, kdy byla praktická implementace Marxových myšlenek lidmi ve východní Evropě jednoznačně odvržena, získávají marxistické myšlenky stále silnější půdu v americkém vzdělávacím systému. „Intelektuální dědicové Marxových idejí téměř dokončili svoji transformaci z utlačovaných outsiderů na asimilované členy akademických sborů.”
V padesátých letech byli marxisté na černém seznamu. „Tehdy nebylo módní být marxistou,” řekl pro New York Times profesor E. Genovese, který přinesl marxistický pohled na studium mocenských vztahů na otrokářském jihu USA. Nicméně seznam jeho prestižních akademických titulů dokazuje, jak se postupně tyto myšlenky staly součástí hlavního proudu.
Liberální demokrat jako marxista
Historik L. Stone řekl, „že někteří jeho mladší kolegové se nazývají neo-marxisty, ale že on nevidí velké rozdíly mezi jejich a jeho názory, byť on sám je liberální demokrat”.
Svoji parketu si marxismus našel na poli feminismu a rasových otázek. “Marxismus a feminismus, marxismus a rasa jsou oblasti, ve kterých probíhají nové diskuze”, uvádí jeden z profesorů. „Pro pochopení role ženy v historii jsou nutné kompletně nové analytické kategorie.” Nová skupina marxistických historiček se to nyní snaží vysvětlit.
Diverzita je důležitá
Diverzita je nyní důležitým znakem dříve monolitického bloku marxistů. Profesorka Spivak se nazývá marxistickou feministkou, její kolega navrhuje marxistickou ekonomiku na bázi trhu a profesor sociologie Wright si říká analytický marxista.
Transformace v komunistických zemích nevyvolává u marxistů žádné obavy, neboť už před desítkami let říkali, že stalinismus je perverzní verzí marxismu. Naopak se marxisté připojují ke svým konzervativním kolegům a tleskají politickým a ekonomickým změnám, které se právě odehrávají v Polsku a Maďarsku.
Profesor Mancall k tomu uvádí, že „tyto změny ukazují, že fundamentálně marxistická mysl je schopna kreativity a změny”. Jeho kolega z Kalifornie se k němu přidává a říká, že si myslí, „že to spíše pomůže socialismus zachránit, než aby jej to zabilo”.
Pozn. autora: Takhle vypadala poločasová reportáž ze zápasu o ducha univerzit, jehož strategii navrhl Marxův nástupce Antonio Gramsci. Strategii známou jako „Dlouhý pochod institucemi”.
Antonio Gramsci před 90 lety ve svém stěžejním díle napsal: „V novém uspořádání ovládne socialismus jako první kulturu tím, že infiltruje školy, univerzity, církev a média a transformuje vědomí národa.”
Post scriptum
Studie z roku 2018 zjišťovala politickou orientaci u více než osmi tisíc profesorů na amerických univerzitách podle oboru. Poměr demokratů k republikánům mezi profesory byl 1,6:1 ve strojírenství, 5,6:1 v matematice, 44:1 v sociologii a 108:0 v oboru komunikace.
Tedy v oboru sociologie je 44 levicových profesorů na jednoho pravicového.
Převzato ze Sýr zdarma
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme