Plán EU pro dohled nad sociálními sítěmi

Evropská Komise v nedávné době představila dokument s názvem Akt o digitálních službách. Tento návrh legislativy má za cíl především zajistit odstraňování nelegálního obsahu ze sociálních sítí a chránit práva uživatelů.

Plán vzniknul z údajné potřeby jednotící legislativy. Některé země už přijaly (Německo) nebo plánují přijmout (Polsko) opatření zavádějící státní regulaci nad obsahem na sociálních sítích a společná úprava chce zajistit jednotné tržní podmínky tak, aby pro každý členský stát neplatila zásadně jiná pravidla. Dělí poskytovatele služeb do několika tříd, kterým se postupně přidávají povinnosti. Nejregulovanější skupinu tvoří platformy s minimálně 45 milióny aktivními uživateli.

Akt nepožaduje odstranění obsahu z důvodů jiných než zákonných. Mazání podle podmínek poskytovatelů služeb nezakazuje. Definice pravidel sociálních sítí se zde tedy neřeší, ale dává uživatelům právo na obranu. Definuje proces, který můžou uživatelé použít po svém omezení.

Proces moderace

Poskytovatelé služeb bez sídla v EU v ní musí ustanovit své právní zastoupení. Každý členský stát jmenuje svého ,,koordinátora digitálních služeb“. Ten vybere skupinu ,,důvěryhodných nahlašovatelů“. To mají být entity splňující odborné a jiné podmínky k nalezení a nahlášení nelegálního obsahu. Za příklad dává organizace s cílem detekovat nelegální rasistický či xenofobní obsah.

Existují dvě možnosti, jak může platforma získat informaci o potenciálně nelegálním obsahu. Prvně ji můžou upozornit sami uživatelé pomocí nahlášení obsahu. Druhou možnost představují zmínění důvěryhodní nahlašovatelé. Po nalezení obsahu porušujícího zákon musí platforma obsah smazat či znepřístupnit. Uživateli takto omezenému musí oznámit, co se stalo, proč se tak stalo (jaká pravidla či zákon porušil) a možnosti napadení rozhodnutí. Akt počítá s odvoláním k samotné platformě jako první možnosti. Koordinátor digitálních služeb má taktéž vytvořit nesoudní orgán, kam se uživatelé mohou obrátit dále. Nakonec zmiňuje i možnost soudního přezkumu. Z toho vyplývá i to, že finální provedení předpisů závisí z velké části na členských státech a jejich orgánech.

Prevence a krizové situace

V případě podezření vážného porušení zákona ohrožujícího bezpečí či dokonce život osob musí platforma na tuto skutečnost upozornit soudní nebo policejní orgány. V té samé situaci má koordinátor moc požádat příslušnou soudní autoritu k vydání příkazu o zamezení přístupu k obsahu, pokud to platforma sama neudělala.

Zvláště velké platformy pak musí vytvořit plán zvládnutí rizik z hlediska výskytu nelegálního obsahu, omezení uživatelů na jejich právech a cílenou manipulaci s platformami s cílem šířit informace ohrožující volební proces, veřejné zdraví, menšiny apod. V pravidelných intervalech musí podávat hodnocení plnění plánu a nechat se kontrolovat nezávislými auditory.

Akt se snaží o co nejefektivnější odstraňování ilegálního obsahu. Stejně tak rozšiřuje uživatelům možnosti bránit se zásahům do své svobody, i když nezakazuje platformám odstraňovat příspěvky na základě vlastních podmínek. Legislativu čeká ještě dlouhá cesta ke konečnému schválení. Zapojí se do ní spousta orgánů od Evropského parlamentu, Radu EU po lobbisty dotčených firem. Mezitím se může změnit znění, kdy zvláště konzervativnější europoslanci budou dávat důraz na roli nezávislých soudů. 

Autor je členem Občanské demokratické strany.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!