Zatímco v ekonomických věcech musí německá tříbarevná koalice hledat kompromisy, velká shoda panuje na otázkách hodnotových. V tomto volebním období se proto očekává zrušení paragrafu 219, který zakazuje reklamu na potraty nebo zrušení či „vylepšení“ zákona o transsexuálech a zavedení tzv. zákona na sebeurčení (Selbstbestimmungsgesetz).
Koalice ve vládním programu slibuje umožnit zákonem na sebeurčení úřední změnu pohlaví jenom na základě vlastního prohlášení bez ohledu na biologické pohlaví. Náklady na případnou biologickou změnu bude krýt zdravotní pojišťovna. Změna pohlaví (právní i biologická) by měla být umožněna i dětem a mladistvým od 14 let. Nový zákon připravuje ministerstvo spravedlnosti a jeho definitivní podoba zatím známa není. Zelení navrhují umožnění změny pohlaví i pro děti mladší 14 let.
Kritika chystaného zákona přichází nejen z konzervativních kruhů, ale i ze strany některých feministek. Ty založily iniciativu „Geschlecht zählt“ (Na pohlaví záleží). S nelibostí sledují, že se muži mohou identifikovat jako ženy, a to na úkor samotných žen. Je jim pak umožněn například vstup do prostor vyhrazených jen pro ženy (vězení, veřejné toalety či sociální zařízení pro týrané ženy), obsazení vyšších pozic v politice nebo firmách, které jsou vyhrazené pro ženy a ve sportu samozřejmě ženy nemohou těmto „ženomužům“ konkurovat „Co s tzv. ženskými právy, které mají ženy a dívky chránit před diskriminací a sexuálním násilím?“, tážou se některé feministky.
Aktuální složení německého Bundestagu nabízí dva konkrétní příklady transžen, obě v zelené frakci – Nyke Slawik (původní křestní jméno se mi zjistit nepovedlo) a Markus (Tessa) Ganserer. Ganserer, který je otcem dvou dětí, má v občanském průkazu mužské pohlaví a jméno Markus a nepodstoupil ani operaci pro změnu pohlaví. Přesto je na stránkách Bundestagu vedený jako žena a vedení Bundestagu ho oslovují ženským jménem jako Tessu. Ganserer tak prakticky obchází současný zákon o transsexuálech.
Výše zmíněná feministická iniciativa spolu s feministickým časopisem Emma zpochybňují Gansererův mandát, protože se Ganserer oblečený a nalíčený jako žena, ale jinak biologický muž, dostal na kandidátku Zelených na místo vyhrazené pro ženy (tzn. Quotenfrau). Ganserer v tom nevidí problém, jelikož podle svých slov: „penis ve své podstatě není mužským sexuálním orgánem.“ Feministky mluví o volebním podvodu a chtěly mu mandát skrze stížnost k výboru pro kontrolu voleb odebrat. Po lednovém článku v Emmě se (nejen) Zelení předháněli v solidaritě s Gansererem. Autorky z Emmy byly liberální levicí označeny za tzv. TERF (Trans-Exclusionary Radical Feminism), tedy radikální feministky neuznávající transženy za součást hnutí.
Minulý týden proběhla parlamentní schůze na téma mezinárodního dne žen. Poslankyně Alternativy pro Německo Beatrix von Storch si ve svém příspěvku k MDŽ vzala na mušku Ganserera. Mluvila o něm jako o muži. Za to si vysloužila velmi rozzlobené reakce vyčítající jí údajnou homofobii a pohrdání druhými lidmi. Ganserer je přitom biologicky i úředně muž.
Autorka je politoložka, žije s rodinou v Berlíne.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!