Paradox: Rusové platí Ukrajině i během války za tranzit plynu miliardy korun

Ačkoliv při ruské invazi umírají na Ukrajině tisíce lidí a dochází k velkým hospodářským škodám, jak Rusko, tak Ukrajina stále bezezbytku dodržují smlouvy o tranzitu plynu přes ukrajinské území. Minimálně z laického pohledu tak možná dochází k paradoxní situaci, jelikož Ukrajinci mohou ve válce proti ruským agresorům využívat miliardy korun, které jim Rusko musí platit, aby mohlo prodávat plyn do Evropy. To ale není zdaleka jediný paradox, který doprovází obchod s plynem během ruské agrese na Ukrajině. Některé důležité okolnosti tohoto obchodu popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ Michal Kocůrek, odborník na plynárenství a řídící konzultant společnosti EGÚ Brno.

Odebírá v současnosti Ukrajina ještě nějaký plyn z Ruska?

Ne, Ukrajina neodebírá ruský plyn už od roku 2014, tedy od doby, kdy Rusko zabralo Krym. Ruské dodávky postupně nahradil dovoz ze Západu.

Přes Ukrajinu ale vedou plynovody, dodávající plyn do Evropy. Kam tento plyn konkrétně směřuje?

Z největší části na Slovensko, dále pak mimo jiné do Rumunska, Polska, Moldavska či Maďarska.

Kdo platí za tranzit plynu přes ukrajinské území?

Za tranzit platí ten, kdo plyn dodává, tedy v tomto případě ruský Gazprom. Ten se zavazuje zákazníkovi, že za určitou cenu, včetně nákladů tranzitu, dodá plyn na smlouvou určené místo.

Válka tranzit ruského plynu přes ukrajinské území nijak nenarušila?

Ne. V této chvíli obě strany, tedy Rusko i Ukrajina, kontrakty dodržují. To znamená, že plyn proudí plynovody přes ukrajinské území a Rusové za něj platí tranzitní poplatky.

Jen pro představu, jak jsou tyto poplatky velké?

Poplatky za tranzit ruského plynu se pohybují v rozmezí 1,5 až 2,7 amerického dolaru, tedy v přepočtu zhruba 60 korun, za přepravu 1000 metrů krychlových plynu po trase 100 kilometrů.

Co to v případě Ukrajiny znamená? Jak velkou částku může od Ruska za tranzit plynu dostávat?

Podle mých hrubých propočtů se ta částka pohybuje v rozmezí od 0,8 do 1,5 miliardy euro, tedy zhruba 37 miliard korun ročně.

Laikům to může připadat možná až paradoxní, když Rusko platí Ukrajině peníze, které Ukrajina pak může využít k obraně proti ruské agresi. Vás nepřekvapilo, že tenhle obchod nepřerušila ani krvavá válka?

Jestli mě něco překvapilo, pak to, že ukrajinští operátoři dokázali i za tak náročných podmínek tranzit ruského plynu technicky udržet. Fakt, že obchod pokračuje, ale nijak zvlášť překvapivý není.

Proč? Nemohli Rusové i Ukrajinci nějak využít tranzitu plynu k vydírání druhé strany, případně ke zvýšení cenových požadavků?

Z pohledu Ruska by zastavení tranzitu nedávalo smysl, tranzit se mu bohatě vyplácí. Vezměte si, že kdyby Rusko odmítlo Ukrajincům zaplatit za transport plynu přes jejich území, sice by Ukrajinci nedostali ruské peníze, ovšem Rusové by přišli na prodeji plynu, který by se nedostal k zákazníkům, o mnohem víc – přibližně o 100 milionů euro denně.

Ukrajina nejde v tomto případě nějak „obejít“, tedy transportovat ruský plyn do Evropy jinou cestou?

Aktuálně k tomu nemá Rusko dostatek alternativ. Měl k tomu sloužit plynovod Nord Stream 2, jenže letos jeho spuštění Německo neumožnilo vzhledem k agresi Ruska na Ukrajině. Jinou alternativou, plynovodem Turk Stream, který obchází Ukrajinu přes Černé moře, nelze dodat do jihovýchodní Evropy dostatek plynu. Proto je ukrajinská cesta z pohledu Ruska pořád potřeba.

Z laického pohledu to opět vypadá, že se všechny tři strany, tedy EU jako odběratel, Rusko jako dodavatel a Ukrajina jako tranzitní země navzájem drží při prodeji ruského plynu takzvaně v šachu, jelikož ani pro jednu stranu by změna podmínek tohoto obchodu nebyla výhodná. Je to tak?

Ano, možná by se to tak dalo popsat. Ovšem s tím, že i když se všechny strany navzájem drží v šachu, jedna ze stran má přece jen silnější pozici než ty dvě zbývající.

Vedení Evropské unie i zástupci vlád členských států deklarují snahu postupně se odstřihnout od ruského plynu a ropy, americký prezident Joe Biden přislíbil EU do roku 2030 dodávky až 50 miliard kubíků plynu ve zkapalněné formě ročně, což by mohlo nahradit až třetinu současných ruských dodávek. Jak reálný je podle vás tento scénář?

Osobně si myslím, že nahrazení minimálně třetiny ruských dodávek plynu do EU možné je, ovšem byl bych možná trochu skeptický k tomu, že se tak může stát už v příštím roce. Rozvoj kapacity exportních terminálů v USA dostal touto válkou nový impuls, a již přibližně kolem roku 2024 či 2025 by i tento objem plynu navíc mohl z USA na evropský trh dorazit.

Někteří odborníci jsou ale přesvědčeni o tom, že Rusko si prostě najde pro svůj plyn jiné odběratele, kteří pak surovinu mohou teoreticky jako prostředníci dodávat do EU jen za mnohem větší částky než dnes. A Rusové na tom ještě vydělají. Vy takový vývoj nepředpokládáte?

Co se týče tohoto přeprodávaní ruského plynu do EU přes prostředníky, to si skutečně představit nedovedu. Z hlediska mezinárodního obchodu a jeho kontroly by to vůbec nebylo jednoduché. Navíc, a to je důležité, se zapomíná na to, že tak jako Evropě dnes chybí kapacita pro plné nahrazení ruského plynu zkapalněným plynem z jiných zdrojů, stejné nebo podobné problémy by měli i Rusové.

V jakém smyslu?

Rusko ze dne na den ani z roku na rok nedokáže přesměrovat dosavadní evropské dodávky mimo Evropu, protože zatím nemá dostatečnou přepravní kapacitu, která by vedla k jiným odběratelům, ať už v Číně, Indii či kdekoliv jinde. Výstavba jak nových plynovodů, tak kapacit pro zkapalnění a převoz zkapalněného plynu bude trvat roky.

Opět na mě ale váš popis působí, jako kdyby politici deklarovali rychlé řešení situace, která na světovém trhu s plynem prostě tak jednoduše vyřešit nejde. Všichni se navzájem drží v šachu. Je to tak? Nebo máte nějaký vlastní scénář toho, co případné embargo EU na ruský plyn ve světě způsobí?

Nevím jak ve světě, ale minimálně v EU nebude díky tomu trh se zemním plynem manipulován jedním dominantním dodavatelem. Zemní plyn se opět stane komoditou nikoli politickým nástrojem, který Rusko dnes používá k prosazení svých politických cílů.

Převzato z info.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme