Otec František Lízna SJ, signatář Charty 77, dlouholetý politický vězeň a po revoluci vězeňský kaplan, převzal v neděli v budapešťském parlamentu cenu, jež je od roku 1991 každoročně udělována za šíření duchovního odkazu Jánose Esterházyho, mučedníka komunismu, zemřelého roku 1957 ve věznici v severomoravském Mírově.
Na slavnosti pořádané za účasti šéfa úřadu maďarského premiéra, ministra Gergelye Gulyáse předal otci Líznovi Cenu Jánose Esterházyho známý maďarský jezuitský básník Szabolcs Sajgó. Připomněl mimo jiné, že duchovní plnil své poslání až do roku 1989 bez oficiálního státního souhlasu, vykonával různá manuální zaměstnání a z politických důvodů byl několikrát vězněn. Otec Sajgó vyzdvihl pastorační službu, jakou jeho spolubratr plní mezi Romy, bezdomovci a vězni, a také to, že v letech 1994-2004 byl páter Lízna kaplanem mírovské věznice.
Tam se setkal ze svědectvími o Esterházyho vězeňských letech, seznámil se s jeho životopisem a stal se „velkým ctitelem a strážcem jeho dědictví”, jak prohlásil otec Sajgó. Zmínil se rovněž o tom, že k vyléčení Františka Lízny ze smrtelného onemocnění přispěly právě modlitby k Esterházymu.
František Lízna v budapešťském parlamentu mluvil o tom, jak se pak při vlastní pastorační práci s vězni často v duchu k Esterházymu obracel, ať jej provází do vězeňské cely – sdělil Konzervativním novinám otec Paweł Cebula ofm conv, postulátor loni zahájeného beatifikačního procesu Jánose Esterházyho.
V souvislosti se zmínkou o uzdravení pátera Lízny na přímluvu Esterházyho polský minorita připomněl, že na prosbu moravského metropolity a olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera se v této věci za Františka Líznu svého času modlila skupina maďarských poutníků.
Otec Cebula citoval závěr budapešťského proslovu pátera Lízny, v němž duchovní nabádal, ať se obyvatelé zemí, s nimiž je spojen Esterházyho osud, ve svých modlitbách k tomuto Božímu služebníku obracejí, ať se snaží následovat jej v plnění Boží vůle i v úsilí ke spolupráci středoevropských národů, jež dnes čelí novým výzvám.
Cena Jánose Esterházyho byla v neděli předána rovněž polnímu biskupovi maďarské armády Lászlóvi Bíró.
Hrabě János Esterházy byl představitelem maďarské menšiny na Slovensku, po matce měl rovněž polské kořeny. V meziválečném období se stal parlamentním poslancem v Praze a v Bratislavě. Za II. světové války se podílel na zachraňování pronásledovaných Židů, Čechů, Slováků, Poláků a příslušníků jiných národů. V roce 1945 jej uvěznilo sovětské NKVD, prošel výslechy na Lubjance, byl odsouzen na deset let nucených prací, na Sibiři onemocněl tuberkulózou.
V komunistickém Československu byl pak odsouzen k trestu smrti, který byl později změněn na doživotí. Bez možnosti nezbytné léčby zemřel 8.III.1957 ve věznici v Mírově. Svátostmi jej zaopatřil bl. Vasiľ Hopko, mučedník, prešovský řeckokatolický biskup.
Spoluvězňové z lágrů a z vězení, mimo jiné bývalý politický vězeň, loni zesnulý Jan Janků, svědek Esterházyho smrti, jej považovali za „světce“, který v nich povzbuzoval naději a který se až do smrti modlil za vlastní pronásledovatele a za smíření mezi středoevropskými národy.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!