Po ruské invazi na Ukrajinu oznámil německý ministr hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck vytvoření energetických rezerv, které by mohly být vytvořeny po vzoru ropných rezerv, jejichž součástí mělo být také uhlí. Zástupci vlády a energetického průmyslu ale nyní sdělili agentuře Reuters, že projekt již není prioritou.
Důvodem je skutečnost, že i po rozhodnutí o bojkotu dodávek ruského uhlí bylo na světovém trhu k dispozici dostatečné množství uhlí. Vytvoření rezervy by na druhé straně vedlo k dalšímu zvýšení cen, které již tak prudce vzrostly. Německo je největším dovozcem černého uhlí v EU. V minulých letech činil podíl ruského uhlí více než 50 %. V poslední době však klesla pod deset procent, aniž by to ohrozilo dodávky pro elektrárny, napsal server msn.com.
Zásoby uhlí
Německo má zásoby ropy na tři měsíce. O podobném časovém limitu se ve vládních kruzích diskutovalo i v případě černého uhlí. V případě plynu byla zvolena zákonná cesta prostřednictvím minimálních úrovní skladování. U uhlí však více než u plynu a ropy vyvstala otázka skladovacích ploch potřebných pro takové množství. I z tohoto důvodu se usilovalo o koordinaci v rámci EU. Ministerstvo hospodářství mělo také výhrady k dopadům rychlého nákupu na světové trhy, protože uhlí by se pak stalo ještě dražším pro jiné, chudší země.
V loňském roce Německo dovezlo 32 milionů tun černého uhlí. Domácí produkce již neexistuje. Důležitými dodavateli jsou Austrálie, USA a Kolumbie. V elektrárnách spalujících černé uhlí se vloni vyrobilo přibližně 14 % německé elektřiny. Poptávka po uhlí má tendenci růst, protože Německo chce v elektrárnách spalovat méně plynu. Proto také Němci plánují ponechat uhelné elektrárny v síti jako rezervu.
Převzato u iUHLI.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!