Státy v EU se zatím nedohodly na tom, jak si konkrétně rozdělí dílčí cíle ke snížení emisí CO2 o 55 procent do roku 2030. Proto není možné odsoudit česká ministerstva za nedostatečné úsilí i o splnění tohoto závazku, rozhodl Nejvyšší správní soud.
Podle soudu aktivisté požadovali, aby Česko plnilo to, o čem se EU ještě nedohodla. Proto část rozsudku zrušil.
Nejvyšší správní soud 20. února zrušil část „klimatického rozsudku“, který loni v červnu vynesl Městský soud v Praze. Ten odsoudil čtyři ministerstva k tomu, aby napravila nedostatky ve své snaze do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 55 procent oproti roku 1990. Tím, že ministerstva nepřijala konkrétní opatření ke splnění tohoto cíle, dopustila se podle rozsudku nezákonného zásahu do práv žalobců a soud jim zakázal v tom pokračovat. Tedy jim nařídil, aby taková opatření přijala.
Šlo o ministerstva životního prostředí, průmyslu, dopravy a zemědělství. Žalobci byly zapsaný spolek Klimatická žaloba ČR, Obec Svatý Jan pod Skalou, Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka a čtyři fyzické osoby. Kasační stížnost proti rozsudku k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) podala nejen všechna čtyři ministerstva, ale také dva ze žalobců.
„Evropská unie přijala v roce 2020 v rámci tzv. Pařížské dohody kolektivní závazek snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Tento kolektivní závazek dosud nebyl plně promítnut do práva EU (a zčásti rozdělen mezi jednotlivé členské státy), a proto nelze podle NSS konstatovat, jaká úroveň snížení emisí skleníkových plynů plyne z tohoto unijního závazku právě pro Českou republiku,“ konstatuje NSS ve své tiskové zprávě (zde).
„Přístup prosazovaný v rozsudku Městského soudu v Praze by podle NSS vedl k tomu, že by se kolektivní závazek Evropské unie a jejích členů změnil v individuální závazky členských států a Evropské unie stanovené v jednotné výši 55 %. Byla by tak popřena kolektivní povaha tohoto závazku. Jejím smyslem je, že se členské státy EU mohou na unijní úrovni dohodnout, jak tento závazek společnými silami realizují,“ vysvětluje NSS své rozhodnutí.
Státy si podle soudu mohou určit způsoby, jakými daného cíle dosáhnou i rozdělení závazku v různých sektorech mezi jednotlivé státy. Ty ovšem i nadále odpovídají za splnění závazku, což platí i pro celou EU.
„Odporovalo by zdrženlivosti soudní moci, pokud by správní soudy vstupovaly již nyní do politických a legislativních procesů dosud probíhajících na unijní úrovni s kategorickými závěry o tom, jak má vypadat individualizovaný závazek ČR,“ uvádí se v rozsudku. Konkrétní dopady na Česko mají tak zatím pouze ty povinnosti, jež vyplývají ze závazků EU z roku 2015, jež se promítly do platného práva EU. Podle NSS není ani možné vycházet z garancí lidských práv, zejména proto, že jsou tato ustanovení obecná. Z uvedených důvodů se NSS nevyjadřoval k tomu, zda jsou opatření ministerstev dostatečná.
Převzato z Iuhli.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme