Koronavirová opatření v Česku se rozvolňují. S novým týdnem se otevřely obchody nebo zahrádky restaurací a známe datum, kdy venku odložíme roušky. Podle vrchního architekta přes čísla – Ladislava Duška z Institutu biostatistiky a analýz – to ale ještě neznamená, že bychom se k opatřením nemohli na podzim vrátit. „Už to ale nebude celorepubliková záležitost, ale lokální věc. Velice nafoukaně se mi chce říct, že budeme schopni předvídat, jak se situace bude vyvíjet,“ říká statistik, z jehož analýz vychází krizový štáb. Jak sám prožíval krizové týdny a v čem bychom se podle něj měli poučit?
Právě jsem dostal vzhledem k uvolňování ochranných opatření takovou nálož nových úkolů, že lítám jako ping-pongový míček. Ale nehroutím se, i když přiznávám, že posledních šest týdnů bylo asi nejstrašnějších v mém životě. Vlastně i ty první dva týdny předtím, to jsme prakticky nespali. Jediné pozitivní na tom bylo, jak velké množství lidí z našeho ústavu do toho naskočilo se mnou. Sám bych nezvládl nic. Naši programátoři třeba dokázali udělat informační systém na sběr dat během čtrnácti dnů, což je prakticky „mission impossible“.
Co je teď pro vás ten největší úkol?
Zachytit lokální ohniska a dobudovat prediktivní modely, protože to je pro možný návrat koronaviru důležité, jak se může situace vyvíjet v čase. Epidemie ustupuje, takže věci, které byly důležité ještě před pár dny, se dostávají do pozadí…
Čili co nás teď čeká? Ještě před pár dny jste před poslanci ze zdravotního výboru říkal, že pokud se teď rozvolní ochranná opatření, můžeme očekávat nápor až 150 tisíc nemocných. Čím to, že jste teď optimističtější?
Ta diskuse, která proběhla na zdravotním výboru, byla v médiích dezinterpretována. Já jsem neříkal, že se to stane. Padlo to v diskusi, která se vedla o tom, co vše o viru vlastně víme. A já jsem řekl, že s ohledem na to, co z literatury víme – například jaké má virus bazální reprodukční číslo, jak rychle dokáže projít populací a podobně –, se může stát, že to vyvolá až tak velkou vlnu. Netvrdil jsem ale, že to tak nutně bude. Naštěstí se v posledních dnech ukázalo, že to tak v Česku nebude.
Znamená to, že teď už jste optimista?
To nemá s pesimismem či optimismem nic společného. Já bych řekl, že jsem optimista skoro až pubertálního rozměru. Ale nebudu zastírat: v prvních dnech jsem se bál, ale spíš toho, že nám ta data vývoje vycházejí až moc a možná falešně pozitivní.
Neměl jste vůbec strach, že u nás nastane něco podobného jako v Itálii?
První dva týdny ano, to asi každý, protože virus je nevypočitatelná položka. Jenže ukázalo se, že jsme to zvládli a že epidemie je na ústupu.
Vážně si myslíte, že jsme to zvládli? Nečeká nás druhá vlna? Koronavirus má mnoho mutací a vakcína do podzimu určitě nebude…
To je obecná vlastnost virů, speciálně těch respiračních, že mutují. Ale podle mne není důvod k zásadním obavám. Řekla jste „myslíte si“. Já si ale nemyslím. Vycházím totiž z dat a ta jasně ukazují, že jsme to zvládli. Takže věřím tomu, že léto teď bude klidnějším obdobím, a jestli na podzim přijde nějaká další vlna, to uvidíme. Bude to totiž do značné míry záviset i na okolních státech, jaká ponechají ochranná opatření a co uvolní. V každém případě, i když druhá vlna přijde, jsme připraveni řádově lépe, než tomu bylo na jaře, takže do budoucna hledím s optimismem. Navíc máme před sebou ještě dlouhé týdny, jak systém můžeme ještě víc zdokonalit.
Na druhou stranu pokud se bavíme o druhé, horší vlně, sám jste ve sněmovně na číslech doložil, jaká je reálná kapacita lůžek a přístrojů v nemocnicích. Pro nápor 150 tisíc nemocných by prostě nestačila a to není něco, co lze jen tak přes léto dohnat.
Víte, ono je to všechno otázka času. Ta infekce není nebezpečná tím, že existuje, ale v tom, jak může být rychlá a s jakou rychlostí projde populací. Pokud budeme dělat účinná lokální opatření, jimiž zabráníme tomu, aby se masivně celou populací taková silná vlna přehnala, tak k tomuto vůbec nemusí dojít a kapacity budou stačit. To je naše cesta do budoucnosti: soustředit se na lokální ohniska a včas je zhášet. Třeba v Itálii nebyl problém v infekci samotné nebo v nedostatečné kapacitě nemocnic, ale v té rychlosti a nárazovosti.
A ty kapacity nemocnic, plicních ventilátorů a ostatně i samotných zdravotníků, ty jsou podle vás dostatečné? Ptám se i proto, že při vašem vystoupení před poslanci jste měl červeně zvýrazněný vysoký výskyt nemocných mezi lékaři, sestrami, laboranty či ošetřovatelkami ze sociální péče.
Malinko to poopravím: červeně jsem to měl proto, že jsem chtěl poukázat na jedno z možných velkých rizik. Opět je tu nutné zabránit tomu, aby se vlna masivně rozšířila, protože to pak dokáže vyřadit z boje celé zdravotnické týmy. Vnímám to jako varování, protože víme, co to udělalo v Itálii, kde neměl v některých místech pacienty kdo ošetřovat. Ta čísla u nás na celkový počet zdravotníků nevypadají nijak hrozivě. Lékařů se nakazilo k dnešnímu dni asi 180, sester asi 230 a to beru jako nízké procento. Jinak co se týče kapacit pro pacienty, tak ty máme jedny z nejlepších v Evropě. Jen nesmíme dovolit tu válcovací vlnu.
Když jsme u konkrétních statistik: máme nižší úmrtnost – 2,9 % oproti celoevropskému průměru 8,9 %. Čím si to vysvětlujete?
Právě tím, že se včas přijala nouzová opatření, a uchránili jsme tak velkou masu ohrožených lidí, která by jinak měla těžký průběh nemoci. To je jednoznačné. Ale přestože jsem ta čísla sám prezentoval, byl bych v tomto hodnocení ještě opatrný. Mortalita vyžaduje určité zpětné prověření a zcela jistě dojde ještě v řadě států ke korekcím v počtu zemřelých, takže na tuto věc je třeba se dívat s odstupem.
Máme na podzim čekat návrat roušek a opětovné zavírání podniků?
Jsem přesvědčen, že při těch opatřeních, která ještě chystáme, půjde už jen o lokální opatření. Nevím zda roušky, ale podle síly toho ohniska se určí ochrana v daném místě. Zatím se mi to jeví tak, že ta ohniska jsme schopni podchytávat ze dne na den až do konkrétní adresy a nejen do okresu. Napomohla tomu chytrá karanténa, ale i poctivá práce hygieniků.
Takže co by teď mohlo následovat?
Já doufám – vzhledem k tomu, že se i ve všech ostatních státech Evropy začíná situace zklidňovat – že brzy by mohlo dojít i k otevření hranic.
V jakém horizontu?
To je strašně těžká otázka, navíc to není v mých rukách. Ale budu-li tomu moct nějak napomoci, tak to udělám strašně rád. Například přeshraniční výměnou přesných dat.
Jaké je tedy podle vás hlavní poučení z „krizového vývoje“?
Fakt, že je nutná elektronizace zdravotnictví. Výhodná se ukázala třeba telemedicína. Určitě si proto myslím, že teď dojde k nějaké vážné a důstojné debatě na téma e-health, protože pandemie ukázala zcela bez diskuse důležitost elektronického zdravotnictví. Kromě toho jsme se dobře naučili podchytávat pandemii a ty naše prediktivní modely relativně dobře fungují. Díky tomu víme, kde teď v České republice s pandemií opravdu jsme. Ale říkám to s velkou pokorou, protože vím, že příroda umí takové nafoukané řečičky velmi rychle ztrestat.
A z hlediska dalšího řízení nemocnic a zdravotnictví vůbec?
Tam se jednoznačně ukázalo jako nutnost chránit si svou síť páteřních nemocnic. A to bych třikrát podtrhl. Stejně tak vysokou kvalitu intenzivní péče včetně její nějaké vyšší robustnosti. Tedy chcete-li, tak v uvozovkách s jistými chráněnými, nadbytečnými, kapacitami.
A ještě něco bych podtrhl. Je důležité si chránit i kvalitu, erudovanost a vzdělávání lékařů a zdravotnického personálu. Kolikrát jsem za tu dobu slyšel větu „my bychom mohli koupit další ventilátory, ale kde bychom vzali ten adekvátně vzdělaný personál, který je bude obsluhovat?!“ A kolikrát jsem slyšel „víte, jak dlouho trvá, než se ze zdravotní sestry, která je v takových případech možná někdy i důležitější než lékař, stane vysoce kvalifikovaná pracovní síla, která je schopná fungovat na jednotkách intenzivní péče?“
Takže je nutnost víc plánovat kvalitní vzdělávání lékařů a sester. Pro mne to neznamená nijak zásadní probuzení, já si z těch dat o lůžkové péči nedostatek zdravotnického zdravotnického personálu uvědomuji už dlouho. Ale bylo by dobré, kdyby to nějak zacloumalo celou společností.
A co si z toho odnášíte vy osobně? Přeci jen se ve zdravotnictví pohybujete řadu let a například o nutnosti elektronizace se u nás mluví čtvrt století…
Pro mne osobně je důležité, že se ukázalo to, že dokážeme vyburcovat ve zdravotnictví velkou sílu a energii, o níž jsem si myslel, že tam už ani není. A pak to, o čem se u nás léta mluvilo jako o negativní věci, což jsou právě ty slušné kapacity lůžek intenzivní péče v porovnání s jinými zeměmi, jako je Itálie či Španělsko. A stejně tak nižší obložnost (míra využití – pozn. redakce) těch lůžek. Zkrátka fakt, že tam zůstává nějaká volná kapacita. Třetí poučení je, že velmi důležité je mít připravená data a umět je začít rychle používat. Díky tomu víte, jak se situace vyvíjí a co ještě bude.
V rámci vzájemní spolupráce přebíráme z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!