Naši hrdinové pohledem Eduarda Stehlíka: Tomáš Vybíral

Vždy, když projíždím kolem Základní školy Vybíralova na sídlišti Černý Most, kladu si otázku, kolika z více než 600 dětí, které jí navštěvují, by něco říkalo jméno vynikajícího stíhacího letce Tomáše Vybírala. Přitom jsem přesvědčen, že kdyby věděly něco víc o jeho osudech, byly by hrdé na to, že chodí právě do školy, která sídlí v ulici, jež nese jeho jméno.

Tomáš Vybíral se narodil 29. září 1911 v Moravském Písku u Uherského Hradiště v rodině oficiála ČSD. Po ukončení základní školní docházky úspěšně absolvoval gymnázium v Břeclavi (1931) a o rok později nastoupil vojenskou prezenční službu v Prostějově. Již od mládí měl mimořádný vztah nejen k technice, ale také k létání, což zásadním způsobem ovlivnilo jeho další život. V prostějovském Leteckém učilišti absolvoval školu na důstojníky letectva v záloze a dosáhl nejen kvalifikace letounového pozorovatele, ale i povýšení do hodnosti podporučíka, což byla nejvyšší hodnost, jakou mohl během vojenské prezenční služby získat.

K letectvu natrvalo!

Dva roky strávené v uniformě v Tomáši Vybíralovi upevnily rozhodnutí, že to, čemu se chce do budoucna věnovat je kariéra vojenského letce. V říjnu 1934 se proto stal frekventantem Vojenské akademie v Hranicích, z níž byl o dva roky později vyřazen jako poručík letectva. Nejprve působil u leteckého pluku 3 na Slovensku a od září 1937 u leteckého pluku 4 v Hradci Králové a posléze na letišti Praha-Kbely jako pobočník velitele II./4. peruti.

Po osudných mnichovských událostech a následné okupaci Československa se Tomáš Vybíral rozhodl bojovat za svobodu své země za jejími hranicemi. Přes Polsko dorazil do Francie, kde po vypuknutí 2. světové války absolvoval na základně v Chartres přeškolení na americké letouny Curtiss Hawk H-75.

Tomáš Vybíral (druhý zleva) v době působení ve Francii

Právě na tomto typu stíhaček zasáhl již ve druhém květnovém týdnu 1940 do bojů s německou Luftwaffe, a to jako příslušník slavné GC I/5. Na francouzském válečném nebi nalétal přes 58 operačních hodin a dosáhl sedmi sestřelů (z toho šesti ve spoluúčasti), za což byl vyznamenán nejen francouzským Válečným křížem se třemi palmami a dvěma stříbrnými hvězdami, ale i Řádem čestné legie.

Boj pokračuje za kanálem

Po kapitulaci Francie dorazil Tomáš Vybíral přes severní Afriku do Velké Británie, kde se stal na počátku září 1940 jedním ze zakládajících příslušníků 312. čs. stíhací peruti, která právě tehdy vznikala na základně v Duxfordu. U této jednotky strávil (s drobnými přestávkami mezi operačními turnusy) následující čtyři roky a zúčastnil se s ní všech jejích nejvýznamnějších bojových akcí: bitvy o Británii, ochrany britských ostrovů před nálety německých bombardérů i nebezpečných sweepů nad nepřátelské území. Zapojil se rovněž do leteckých operací v době vylodění v Normandii (operace Overlord) a do vzdušné podpory výsadkové operace Market-Garden v Nizozemí.

Jako skvělý stíhací pilot a vynikající důstojník si Tomáš Vybíral vybudoval mimořádnou autoritu jak u svých podřízených, tak i u nadřízených velitelů a byly mu svěřeny důležité funkce. Od ledna do listopadu 1943 byl velitelem 312. čs. stíhací peruti a od února 1944 do poloviny listopadu téhož roku zastával dokonce funkci velitele Československého stíhacího křídla (No 134 Czechoslovak Fighter Wing), jež bylo složeno z 310., 312. a 313. čs. stíhací peruti.

V době jeho operačního nasazení v řadách britské RAF, se již Tomáši Vybíralovi nepodařilo dosáhnout žádného sestřelu nepřátelského letounu, a to přesto, že patřil k nejschopnějším a nejaktivnějším čs. stíhacím letcům. Nikdy se nevyhýbal nejtěžším bojům, z nichž několikrát vyvázl životem jen šťastnou shodou okolností, o čemž svědčí to, že se dvakrát vrátil na mateřské letiště ve zcela rozstřílené stíhačce a hned dvakrát se musel zachránit seskokem padákem. Za dobu služby v RAF nalétal více než 625 operačních hodin, z toho 349 při 196 mimořádně nebezpečných sweepech nad nepřátelským územím. V počtu operačních hodin obsadil mezi čs. letci druhé místo (za Václavem Šloufem). Pokud jde o počet sweepů – více než on měli pouze dva naši stíhači: Jaroslav Hlaďo a Otto Smik. Není proto divu, že byly jeho mimořádné schopnosti a nasazení oceněny udělením vysokých britských vyznamenání – Řádu za vynikající službu (DSO) a Záslužného leteckého kříže (DFC).

Do vlasti a znovu za hranice

Zpět do osvobozené vlasti se Tomáš Vybíral vrátil 24. srpna 1945 v hodnosti podplukovníka v čele skupiny Spitfirů, která toho dne přistála na letišti v Praze-Ruzyni. Jako inteligentní velitel, zkušený válečný pilot a vynikající organizátor absolvoval v červenci 1946 III. ročník pražské Vysoké válečné školy a poté byl ustanoven zástupcem velitele 1. letecké divize. Od října 1946 zastával funkci zatímního velitele obrany proti letadlům – Čechy a v listopadu 1947 byl přeložen k velitelství III. leteckého sboru do Brna, kde s ním bylo počítáno pro funkci náčelníka štábu. Přišel však únor 1948, komunistický puč a s ním změna politických poměrů u nás. Jen o několik dní později byl Tomáš Vybíral odeslán do Přerova, kde se stal zatímním velitelem 43. leteckého pluku, což představovalo jasnou funkční degradaci. Vzápětí mělo být ještě hůř. Již 12. dubna 1948 byl jako pro nový režim politicky nespolehlivý zbaven i této funkce a odeslán na nucenou dovolenou. Aby předešel své perzekuci, uprchl 20. září 1948 před hrozícím zatčením za hranice, za což byl v nepřítomnosti degradován na vojína.

Nový domov našel Tomáš Vybíral ve Velké Británii. Ani zde však nesložil ruce v klín a ihned se zapojil do aktivního boje proti komunistickému režimu Československu. Stal se jednou z nejvýznamnějších osobností zpravodajské organizace Czechoslovak Intelligence Office řízené z Velké Británie plukovníkem generálního štábu Karlem Jindřichem Procházkou, v níž zodpovídal za rezidentury ve Stockolmu a Kodani. Poté co byla Brity její činnost v roce 1957 zastavena, působil v řadě čs. exilových organizací a dlouhá léta zastával funkci předsedy Československé obce legionářské v Londýně.

Mimořádně vzácná fotografie Tomáše Vybírala (první zprava) pořízená v roce 1980 jen několik měsíců před jeho náhlou smrtí. Společně s ním jsou na ní zachyceni (první zleva) Ron Hockey – legendární pilot 138. peruti pro speciální účely, který v noci z 28. na 29. prosince 1941 vysadil nad okupovaným Československem výsadek ANTHROPOID a (uprostřed) Bohuslav Šulc, příslušník čs. pozemních jednotek ve Velké Británii za 2. světové války.

Vynikající československý stíhač, hrdina a vlastenec Tomáš Vybíral, nositel pěti Československých válečných křížů 1939, tří medailí Za chrabrost, medaile Za zásluhy I. stupně, britského Řádu za vynikající služby (DSO), Záslužného leteckého kříže (DFC), francouzského Válečného kříže a důstojník francouzského Řádu čestné legie, se změny poměrů u nás nedožil. Zemřel předčasně 21. února 1981, tedy právě před čtyřiceti lety, ve věku pouhých 69 let. Poslední odpočinek našel na hřbitově v Brookwoodu mezi svými kamarády, kteří padli za 2. světové války v řadách britského Královského letectva, anebo podobně jako on, zemřeli daleko od vlasti, kterou nadevše milovali, a již museli po únoru 1948 nedobrovolně opustit.

 

Plk. gšt. Eduard Stehlík je vojenský historik, spisovatel a  ředitel Památníku Lidice. Je známý především jako popularizátor českého odboje. Byl mimo jiné ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany  1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!