Právě v těchto dnech uplynulo 80 let od chvíle, kdy na Special Training School (STS) 2 v Bellasis u Dorkingu dorazila dvojice parašutistů tvořících výsadek ANTHROPOID – Jan Kubiš a Josef Gabčík. Právě v tomto zámečku, či spíše větší vile, byla II. odborem exilového Ministerstva národní obrany v úzké součinnosti s britskou SOE (Special Operations Executive) zřízena výcviková stanice pro čs. parašutisty, kteří zde trávili poslední týdny před vysláním do okupované vlasti.
Velitel STS 2 nadporučík Rudolf Hrubec zde zorganizoval a také řídil zdokonalovací kurs pro skupiny BIVOUAC, BIOSCOP, INTRANSITIVE, OUT DISTANCE, TIN a ZINC. Dne 8. listopadu 1941 dorazil i ANTHROPOID, jehož příslušníci tou dobou za sebou již měli takřka měsíc intenzivních příprav ke splnění jejich nesmírně nebezpečného úkolu – atentátu na Reinharda Heydricha.
„Skvělá dvojka“
Již 14. října 1941 Jan společně s Josefem opustili Londýn a odjeli do Skotska, kde se hlásili na STS 21 Arisaig House.
O tom, jak mimořádný význam již tehdy Britové operaci ANTHROPOID připisovali, svědčí výběr instruktorů, kteří je zde dostali na starost. Kapitáni Eric Anthony Sykes, řečený „Bill“ a John Tobin Bush patřili mezi nejlepší specialisty, které měla SOE v té době k dispozici. Zatímco Bush byl špičkovým odborníkem na práci s trhavinami, Sykes patřil k naprosté světové elitě ve střelbě z ručních palných zbraní. Pod jejich vedením prošli Josef Gabčík a Jan Kubiš intenzivním, šest dnů trvajícím výcvikem ve střelbě z nejrůznějších typů pěchotních zbraní: revolverů, pistolí Colt 38 Super, samopalů Sten, odstřelovací pušky i lehkého kulometu BREN. Procvičována přitom byla jak střelba mířená, tak i pudová. Ve všech možných polohách a situacích, jak na pevné, tak i pohyblivé cíle. Součástí speciální přípravy byla i práce s trhavinami a vrhání ručních granátů MILLS. O tom, že oba žáci na své instruktory udělali mimořádný dojem, svědčí závěrečné hlášení, v němž jsou označeni jako skvělá dvojice – „excellent pair“.
Po náročném týdenním výcviku ve Skotsku našli Josef Gabčík a Jan Kubiš od 22. nebo 23. října 1941 na několik dní nový domov na Station XVII Brickendonbury Manor u Brickendonu v hrabství Hertford. Zde se příslušníci výsadku ANTHROPOID setkali s další výjimečnou osobností SOE, kapitánem Williamem Ewartem Fairbairnem. I on byl, stejně jako Eric Anthony Sykes (s nímž byli ostatně dlouholetými přáteli a spolupracovníky), vynikajícím střelcem. Jeho zvláštní specializací však byl boj muže proti muži. Vzhledem k tomu, že se oběma parašutistům věnoval jen jeden den, dá se předpokládat, že se jim snažil předat některé dovednosti ze sebeobrany a tzv. tichého zabíjení („sillent killing“), které mohli využít jak při plnění svého úkolu, tak při úniku z místa útoku.
„Heydrichova bomba“
Vzhledem k tomu, že Station XVII Brickendonbury Manor byla však zaměřena především na práci s trhavinami, prošli zde Gabčík s Kubišem jednodenním výcvikem spojeným právě s touto problematikou. Ten řídil major Cecil V. Clarke, vizionář, vynálezce a jeden z nejlepších specialistů SOE na trhaviny. Kromě oblasti své odbornosti vedl s oběma parašutisty několik mimořádně důležitých rozhovorů o naplánování vlastního atentátu a byl to právě on, kdo zkonstruoval bombu, jež 27. května 1942 explodovala v Praze a fatálně změnila osudy mnohých.
Ze Station XVII byli oba parašutisté převezeni na nedaleký Aston House u Stevenage (opět v hrabství Hertford), tajné zařízení SOE označované jako „Station XII“, jehož velitelem byl vynikající technický expert major Leslie J. C. Wood. Byl to právě on, kdo dokončil původní projekt majora Cecila V. Clarka a stal se tak spolutvůrcem „Heydrichovy bomby“. Ta byla navíc s největší pravděpodobností vyrobena právě zde, kde k tomu mělo SOE nezbytné zázemí. Výroba bomby však nebyla tím jediným, čím vstoupil Aston House do dějin. Právě zde se totiž finalizoval plán útoku na Heydricha a Gabčík s Kubišem zde po několik dní pod dohledem majora Petera A. Wilkinsona a šéfa československé sekce SOE kapitána Alfgara C. G. Hesketh-Pricharda nacvičovali útok bombou na jedoucí automobil.
Životní cesty britských instruktorů a jejich dvou žáků se definitivně rozdělily 8. listopadu 1941, kdy si oba parašutisty převzali Čechoslováci, tedy lépe řečeno Zvláštní skupina D II. odboru MNO a převezli je na výše zmíněnou STS 2. Zde se Jan s Josefem po následující dva měsíce zdokonalovali ve střelbě z pistolí a samopalů i vrhání ručních granátů, v řízení automobilu, v topografii, v pohybu v neznámém terénu, znalosti Morseovy abecedy a naučili se rovněž vytyčovat plochy pro příjem zásob dopravovaných vzduchem.
Konec tyrana
Během pobytu na STS 2 byl dále dopracováván a upřesňován plán činnosti skupiny po vysazení, který s oběma parašutisty při svých návštěvách probíral štábní kapitán generálního štábu Jaroslav Šustr, stejně jako varianty možného útoku na zastupujícího říšského protektora. Vyslání skupiny ANTHROPOID do protektorátu se pomalu, ale jistě blížilo. A stejně tak se blížil i konec nenáviděného tyrana…
Plk. gšt. Eduard Stehlík je vojenský historik, spisovatel a ředitel Památníku Lidice. Je známý především jako popularizátor českého odboje. Byl mimo jiné ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!