Na první pohled ten snímek není ničím zajímavý. Je na něm obyčejná skupina šestnácti mužů, kteří si užívají pěkného počasí a vyhřívají se na slunci před jakousi budovou. Přesto jde o fotografii zcela unikátní, a když se mi před řadou let poprvé dostala do rukou, roztřásly se mi. Budova, u které muži sedí, je zámeček Chicheley Hall nedaleko Bedfordu severně od Londýna, ve kterém za 2. světové války sídlila STS (Special Training School) 46. Ta se v letech 1942-1943 proměnila v jedno z výcvikových středisek čs. parašutistů, kteří se zde připravovali na plnění nebezpečných úkolů v okupované vlasti. A právě několik frekventantů tamního náročného výcviku jednoho zářijového dne roku 1942 vyfotografoval kterýsi z instruktorů.
Mnozí z mužů na snímku se stali legendami čs. výsadkových jednotek a právem se řadí k mimořádným hrdinům naší armády. I proto, přestože to bude trochu složité, jsem se je pro vás rozhodl identifikovat. Jako první zprava sedí rotný Jaroslav Pešán, účastník operace PLATINUM-PEWTER, vedle něj je rotmistr Josef Vanc (operace CARBON), za jehož hlavou je vidět oči četaře Josefa Cikána (operace GLUCINIUM). Po pravici Josefa Vance sedí četař aspirant Čestmír Šikola (operace CLAY), o kterého je opřený jeho nerozlučný kamarád četař aspirant Jiří Štokman (rovněž operace CLAY). Vzadu za Čestmírem Šikolou je v bílém tričku jasně identifikovatelný četař Jaroslav Klemeš (operace PLATINUM-PEWTER) a za ležícím Jiřím Štokmanem se do objektivu fotoaparátu usmívá četař Josef Künzl (operace CHALK). Nad jeho hlavou můžeme vidět rotného Karla Svobodu, jenž byl společně s Josefem Gabčíkem původním příslušníkem výsadku ANTHROPOID. Nakonec byl do vlasti vysazen teprve v rámci operace WOLFRAM.
Hned za Karlem Svobodou sedí v křesle (nejdále od fotoaparátu) rotný František Trpík (operace GLUCINIUM). Vrátíme-li se trochu dopředu, uvidíme nalevo od pokrčených nohou Karla Svobody rotného Rudolfa Novotného (operace SPELTER), nad kterým vyčnívá hlava lékaře jednotky četaře aspiranta Eduarda Kudrnky. Před ním je v battledresu opřený rotmistr Rudolf Turšner (neuskutečněná operace IRON) a nalevo od něj v bílém saku kuchař svobodník Josef Horešovský. Za ním můžeme vidět rotného Leopolda Musila (operace TUNGSTEN) a hned za ním druhého příslušníka plánovaného výsledku IRON rotmistra Josefa Modřanského. Jako úplně poslední sedí zcela vlevo svobodník Štefan Pakan. Ani on nakonec nebyl do vlasti vyslán. Dne 9. září 1943 utrpěl při výcviku těžké zranění, v jehož důsledku mu musela být amputována pravá ruka až po předloktí, což ho z plánovaného nasazení vyřadilo
Jedenáct ze šestnácti mužů z této fotografie skutečně v následujících letech do okupované vlasti seskočilo. Jeden z nich – rotmistr Josef Vanc – přišel 7. května 1944 o život v nepřátelském obklíčení. Zbývajících deset mělo štěstí. Přestože čtyři z nich padli do německého zajetí, dožili se všichni konce války a v osvobozeném Československu byli oslavováni jako hrdinové. Ne však nadlouho. Slibně se rozvíjející vojenské kariéry těch z nich, kdo se rozhodli zůstat v armádě, ukončil únor 1948.
Dříve, či později museli všichni opustit uniformu, Čestmír Šikola s Jaroslavem Klemešem skončili v komunistickém vězení a Jiří Štokman, Josef Künzl a Josef Modřanský uprchli před hrozícím zatčením na Západ. I ti, kdo neskončili za mřížemi, anebo v exilu, se nevyhnuli ústrkům, šikanování a sledování ze strany Státní bezpečnosti. To však ve chvíli, kdy byla v září roku 1942 pořízena tato fotografie, nikdo z nich netušil a ani tušit nemohl. Někdy je opravdu lepší, že člověk neví, co ho očekává…
Plk. gšt. Eduard Stehlík je vojenský historik, spisovatel a ředitel Památníku Lidice. Je známý především jako popularizátor českého odboje. Byl mimo jiné ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!