Náhodné setkání ministra zahraničí a další drobnosti

Ministr zahraničí České republiky Tomáš Petříček nastoupil do taxíku, jehož řidič záhy na to zemřel. Je skutečně otázkou, nakolik je racionální věřit v takovém případě na náhody.

Nebyl to právě ministr Petříček, kdo se náležitě ohradil vůči nepatřičnému vměšování Ruské federace do našich vnitřních záležitostí? Není tu situace, kdy – jistě nikoli bezdůvodně, jak ostatně potvrdil Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny – mají tři pražští komunální politici policejní ochranku? Snad se ukáže, zda tu nebyla nějaká vnější příčina kolapsu zmíněného řidiče. Spekulovat se dá různě, např. že taxikář měl vydržet ještě pár minut, než bude vůz v nějaké slušné rychlosti… Jako varování ale postačuje i tohle. Zbývá doufat, že BIS tohle vše vede v patrnosti a že v tom nic nepřirozeného nehraje roli.

Jedenáct lékařů Univerzity Karlovy se obrátilo otevřeným dopisem na veřejnost. Nejde mi nyní o jeho obsah. Ten totiž (alespoň deklaratorně) nebyl hlavní příčinou nevole jiných lékařů, kteří – také veřejně – reagovali. Prý je nepatřičné psát veřejnosti, navíc „politicky laděný“ text. Jedna z hlavních výtek, která byla takto autorům „dopisu jedenácti“ adresována, se pak opírá o kritiku užití značky věhlasné univerzity: vždyť autoři mají hovořit za sebe a nezaštiťovat se při tom autoritou školy, na které přednášejí. Na tom něco je a každopádně si to zapamatujme. Chtějme pak, aby stejným metrem bylo měřeno také v jiných případech, kdy signatáři různých prohlášení ke svým titulům bez ostychu připojují také věhlasná pracoviště, na kterých působí. Právě toho jsme přece byli svědky již mnohokrát – třeba když v roce 2018 vědci psali do Bruselu, nebo ještě dříve, během tzv. migrační krize v roce 2015, když se vědci vymezovali proti strachu a lhostejnosti. Nebyly tohle náhodou také texty určené veřejnosti, dokonce „politicky laděné“?

Vláda snížila podporu výrobcům energie ze solárních zdrojů. To by asi bylo vcelku pochopitelné – příjmy rozpočtu se propadají a nároky na jeho výdaje rostou. V rámci debaty, která se k této otázce rozproudila, zazněl výsledek loňské studie, podle níž lze v České republice do roku 2030 vybudovat až 7500 megawattů solárních elektráren. Takto napsáno jde o více než tři a půl Jaderné elektrárny Temelín. Zdá se to tedy být prosté: proč stavět další bloky jaderných elektráren, proč co nejrychleji nezlikvidovat ty uhelné, když přece „čistá“ energie je takhle po ruce a v dostatečném množství, že?

Je třeba se však ptát, na kolik přijde opravdu, bez jakýchkoli dotací, 1 megawathodina skutečně dodaná do distribuční sítě fotovoltaickou elektrárnou. Začít třeba můžeme tím, že koeficient ročního využití je pro solární elektrárnu 11,2% (zdroj), zatímco pro tu jadernou je to kolem 80% (Temelín, Dukovany). Dále je tu otázka, zda do ceny elektřiny vyrobené fotovoltaickou elektrárnou započítáváme také budoucí bezpečnou, ekologickou likvidaci solárních panelů (zde je tedy také na místě podiskutovat o „čistotě“ té elektřiny…). No a konečně jsou tu další zajímavé úvahy, např. jakou plochu taková elektrárna s výše uvedeným instalovaným výkonem zabere – celkem pěkně se tím zabývá např. tento článek. Inu, jak známo, na každou složitou otázku existuje jednoduchá nesprávná odpověď. Ale třeba je tu potřebné množství vhodných a nevyužitých střech… a to bych si i docela přál.

Jana Bobošíková a Hana Lipovská se opřely do EU, zejména pak do našich německých sousedů. Což o to, vztyčování sochy Karla Marxe bylo skutečně ostudným aktem a jde o záležitost nepochopitelnou. Je velice dobře, že pan Juncker už nezastává funkci. Ale pojďme od toho, co je jasné, k tomu, co je sporné. A to je kritika autorek za (zatím jen záměr) vztyčení sochy V. I. Lenina v jednom městě v Německu. Podle autorek vztyčení té sochy „schválil německý soud“. Pravda je přitom taková, že soud to pouze odmítl obskurní extrémistické bolševické partě, která o to usiluje, zakázat. Vážně autorky nevnímají rozdíl mezi „schválením“ a „odmítnutím zakázat“? Tento způsob argumentace je zkrátka nefér. Copak my sami nemáme své vlastní šílence? U nás třeba tedy zase soud „schválil“ vydávání textů Adolfa Hitlera. Bylo by fér, aby na základě toho někdo, třeba v Moskvě…,  tvrdil, že ČR je fašistický stát?

Některá města jdou, z ekologických důvodů, cestou prudkého snižování maximální povolené rychlosti automobilů. Jistě, snížením nejvyšší povolené rychlosti se zvýší bezpečnost pro chodce a cyklisty – ta však bude snížena jejich novou možností „pohybovat se kdekoli“. Stran hlavního motivu, tedy znečištění, by pak bylo fér provést příslušná měření před provedením změny a po něm… a výsledky zveřejnit (velmi zajímavě k tomu např. zde). A ukáže-li se, že přínos byl žádný či zanedbatelný, tak takové zbytečné regulace prostě zase odstranit. Ostatně měřit se dá i ona bezpečnost – počtem a vážností dopravních nehod… Takže: vymezit relevantní časový úsek, změřit před, změřit po, zveřejnit (a s výsledky přitom nemanipulovat…) a provést, co data ukáží. Ještě férovější by přitom bylo říct předem, jaký minimální přínos (ekologický i ten bezpečnostní) si od regulace slibujeme – a zrušit ji, pokud tato očekávání nebudou naplněna. Chci tak moc?

Autor je předsedou Konzervativní strany.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!