Mráz na východě přituhuje. Dnešní dobrovolný návrat Alexeje Navalného do Moskvy a jeho okamžité zatčení si žádají naši pozornost i solidaritu. Riskantní krok, který Navalnyj učinil, není morální kýč, ale hrdinský čin. Hraje s nejvyššími kartami, které má. Hozenou rukavicí Putinovi nasazuje maximum. Život, nic míň.
Přituhne i v Bělorusku. Už vloni v létě jsem psal, že pokud má něco šanci přitlačit Lukašenka opravdu ke zdi, pak je to odebrání hokejového mistrovství světa. Hokej má totiž rád skoro stejně jako svou moc. Dosavadní neslané a nemastné sankce ho od mlácení žen a dětí v běloruských ulicích neodvrátily. Polibky s šéfem Mezinárodní hokejové federace Faselem tento týden pak byly ostudným vyvrcholením západní bezradnosti. Rozhodnutí mladoboleslavské Škody nesponzorovat MS v hokeji, pokud by se konalo v Minsku, si proto zaslouží naši pochvalu. Dává naději. Když ne na rychlou změnu, tak aspoň na jasný postoj ostatních k tomu, co diktátor v Bělorusku předvádí.
S lidmi jako Putin či Lukašenko se to zkrátka musí hrát tvrdě. Jsou přece „hokejisté“, takže tomu jistě rozumí. Měkké hře se jen smějí. Pokud nepřitvrdíme, budou se klidně klouzat dál.
Autor je poslancem Evropského parlamentu za ODS, která je členem skupiny Evropských konzervativců a reformistů.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!