Muži bez volebního práva?

ballot-black-and-white-black-and-white-1550337

Mysleli jste si, že je dnešní politicko-společenská situace už dost zapeklitá? Chyba, vždy se najde někdo, kdo ještě trochu přiloží pod kotel. Prvenství v bizarnosti, které teď sotva něco překoná, si u mě utrhla režisérka Agnieszka Hollandová. Mirce Spáčilové se v rozhovoru na iDnes.cz svěřila, že má „drastický nápad“: Vzít mužům volební právo, protože jsou vlastně původci všeho zla. I jako zjevný vtip je to bezmezně blbé.

Moderní svět má tisíc a jeden problém. Naštěstí tu stále ještě máme uvědomělou uměleckou obec, z jejichž řad se vždy ochotně někdo sám přihlásí s pěkným nápadem, který sice nic neřeší, ale zato je úplně odtržený od reality. Tentokrát role kulturního válečníka, respektive válečnice (ať nedostanu trestné body) padla na Agnieszku Hollandovou, která v rozhovoru o svém novém filmu jen tak mimoděk prohlásila, že by odebrala mužům volební právo. Nezapomněla přitom zmínit, že se jedná o nápad „drastický“. (Možná spíš stupidní, ale to je vlastně jedno.)

Takže jdeme na to: Zbavíme muže práva volit a vše bude vyřešeno! Dokonce, jak filmařka velkoryse dodává, by stačilo přistřihnout jim křídla na dvanáct let. Svět by prý rázem vyšel ze slepé uličky testosteronového nacionalismu, ať už to znamená cokoliv.

Ale jak pravil Jára Cimrman směrem k Antonu Pavloviči Čechovovi píšícímu román Dvě sestry: „A není to málo?“ Ženská utopie by s novým lepším světem přinesla jen další otázky a pokušení. Když už mužům omezíme volební právo, nebylo by lepší jim omezit i nějaká další práva? Potřebujeme vůbec muže a nebylo by pro dobro všech (rozumějme žen) lepší je prostě jen nějak v tichosti zlikvidovat? Co když nějaká žena začne uvažovat moc mužsky? Nebo rovnou změní pohlaví? A zástupci asi tak 79. genderu, kteří se identifikují jako muži jen za každé druhé soboty lichých letopočtů? Co s nimi?

Dobrá, teď vážněji. Ustojím to, takže klasické přirovnání o ‚potrefené huse‘ rovnou nechme u ledu. Jádro problému totiž vidím v tom, že podobně ulítlým prohlášením umělců, která by byla jako zcela zhovadilá odsouzena i v rámci hospodské debaty v nálevně čtvrté cenové, je přikládán nesmyslně velký význam. Mnohdy papouškují floskule progresivně-liberální levice, která není ani progresivní a už vůbec ne liberální, a jsou na to konto považováni za jakési vznešené apoštoly moudrosti.

Vzpomeňme například na uvědomělého Tomáše Kluse, bez jehož odrhovačky Za co pane bože, za co – otravnější než všechny politické reprezentace dohromady – by žádná demonstrace nebyla plnohodnotná. A běda, když se nějaký reprezentant kulturního světa opováží například podpořit Donalda Trumpa nebo se vymezit proti bezbřehému přijímání uprchlíků. To jde rázem svatozář uvědomělého umělce stranou a dotyčný padá v nemilost.

Pořád si nejsem úplně jistý, jak vážně tenhle výplod mysli Agnieszky Hollandové brát, nehledě na svoji absurditu ale nese tradiční neblahý rys podobných nápadů z hlav zarputilých obránců demokracie: Diktuje, kudy k lepším zítřkům, kde by demokracii nejlíp ochránilo, kdyby žádná demokracie vlastně nebyla. Tu omezit burany z venkova, kteří nevolí tak, jak bychom chtěli, a potřebují otevřít oči, tu zase v rámci boje s nechutným útlakem odebrat mužům volební právo… Hollandová má stejně jako každý z nás – umělec či neumělec a levičák či pravičák – právo na svůj názor i právo na to, říci ho nahlas. Jen se pak nesmí divit, že tento názor kromě vlahého potlesku v genderové sekci mozkového trustu bývalého squattu Klinika vyvolá hlavně posměch, ťukání si na čelo a pochyby o jejím duševním zdraví. Aneb lze říkat i chytré věci.

Převzato v rámci vzájemné spolupráce z info.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!