„Milióny Američanů, republikánů, bude třeba deprogramovat. Jsou to příznivci trumpistického kultu a je třeba je deprogramovat,“ říká novinář Eugene Robinson (MSNBC, píše i pro Washington Post). Přikyvuje mu investigativní novinářka a laureátka Pullitzerovy ceny Nikole Hannah-Jonesová (44).
Hannah-Jonesová získala letos Pulitzerovu cenu za svoji esej v „Projektu 1619“. Projekt 1619 je pojmenován po roce příchodu prvních otroků do Virginie v roce 1619. Usiluje o vytvoření jakéhosi středobodu americké historie, kterým podle projektu bylo rozhodně otroctví Afroameričanů. Autoři projektu totiž tvrdí, že to bylo právě otroctví, které jako fenomén doby formovalo historii Spojených států. Projekt v sobě obsahuje především vydávání odborného časopisu a pořádání přednášek, kde figurují pouze černošští historici, novináři a spisovatelé.
Esej Hannah-Jonesové vyšel 14. srpna 2019 v rámci prvního vydání časopisu Projekt 1619 s nadpisem „Amerika nebyla demokracií, dokud ji nevytvořili černošští Američané“.
Drtivá většina historiků, včetně těch afroamerických, Projekt 1619 zásadně odmítla s tím, že otroctví samozřejmě je součást americké historie a bezesporu mělo svůj význam. Projekt 1619 se však dívá na historii politickým pohledem, který principiálně k poznání a pochopení historických faktů nevede. Jde o levicovou politickou platformu, která pod zástěrkou historického zkoumání především fabuluje. Práci na projektu dokonce odmítla i celá řada levicově orientovaných historiků, kteří jsou známí svým tolerantním přístupem k výkladu určitých dějinných událostí.
Nikole Hannah-Jonesová se narodila v Idaho, její matka (za svobodna Novotná), má české kořeny. Vystudovala na fakultě afroamerických studií University of Notre Dame v Indianě a historii a žurnalistiku na University of North Carolina. Pracovala jako novinářka několik let v Portlandu, v Oregonu. Za vlády prezidenta Obamy získala stipendium na Institutu pro pokročilá studia žurnalistiky, což jí umožnilo cestovat na komunistickou Kubu a studovat tamní všeobecnou zdravotní péči a kubánský vzdělávací systém pod vedením Raula Castra. V roce 2015 se stala reportérkou The New York Times. Tam se zaměřila na odhalování systémového a institucionálního rasismu.
Její esej, za kterou obdržela Pulitzerovu cenu, byla oceněna za svůj „osobitý a provokativní náboj“. Historici však její práci odmítli s tím, že jde o historicky velmi nepřesný text, který je provokativní pouze svými faktickými chybami. Za začátek dějin USA se dlouhodobě považují události spojené s Deklarací nezávislosti v roce 1776 a nikoliv připlutí jedné lodi do Virginie v roce 1619 s dvaceti černými otroky na palubě. Tato událost nebyla v žádném ohledu významná – nebyl to začátek ničeho. A také, do doby Deklarace nezávislosti, o Spojené státy americké nešlo.
Její esej je dále postavena na tvrzení, že jedním z hlavních důvodů, proč se kolonisté rozhodli vyhlásit svou nezávislost na Británii, bylo to, že chtěli chránit instituci otroctví. Tak netypický výklad dějin obec amerických historiků jednoduše odmítla. Historik Gordon Wood z Brown University, který získal Pulitzerovu cenu za práci o boji za americkou nezávislost „nemohl uvěřit“, že za tuto práci také někdo získal tak prestižní ocenění. Jiný historik, James McPherson z Princeton University, také nositel Pulitzerovi ceny za práci o občanské válce, uvedl, že je přímo „znepokojen tímto nevyváženým a jednostranným textem, který postrádá kontext a perspektivu složitosti otroctví“.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!