Mučedníci komunismu

proces3

Jedním z nejotřesnějších případů komunistického teroru proti Církvi nejen v Československu, ale v celé střední Evropě byla poprava tří katolických kněží v souvislosti s tzv. babickým událostmi v roce 1951. V současnosti probíhá proces beatifikace dvou z nich, P. Jana Buly a P. Václava Drboly. Připomeňme osud prvního jmenovaného.

Jan Bula se narodil 24. června 1920 v Lukově u Moravských Budějovic. Jeho otec Antonín byl železničním zřízencem. Jan měl ještě tři sourozence. Obecnou školu navštěvoval v letech 1926–1931 v rodné obci. I přes skromné rodinné poměry rodiče Janovi umožnili, aby po skončení obecné školy nastoupil na reálné gymnázium v Moravských Budějovicích. Pravidelně v rodné obci ministroval a vynikal mezi ministranty v místním kostele sv. Jana Křtitele soustředěností a zápalem. Už v této době uvažoval o kněžství.

V roce 1939 odmaturoval a následně vstoupil do kněžského alumnátu v Brně. Za 2. světové války musel stejně jako mnozí další bohoslovci svá studia přerušit a začátkem roku 1943 byl nasazen na nucené práce jako dělník do keramických závodů ve Vranovské Vsi u Znojma. Z nasazení se vrátil v květnu 1944 a pokračoval dále v Brně ve studiu teologie. V roce 1945 studia dokončil a 29. července 1945 byl v brněnské katedrále vysvěcen na kněze olomouckým světícím biskupem Stanislavem Zelou.

V srpnu 1945 byl ustanoven jako kaplan v Rokytnici nad Rokytnou. V rámci své kněžské služby vyučoval náboženství, pracoval s mládeží, navštěvoval staré a nemocné farníky. Rovněž se aktivně zapojil do veřejného života. Byl vzdělavatelem Orla, pomáhal při akcích pořádaných touto organizací a také při představeních ochotnického divadla. Pro chlapecký oddíl orelských dorostenců připravoval prázdninové pobyty v přírodě. Rovněž vypomáhal na zdejším MNV a v roce 1950 byl zvolen do zemědělské komise výboru. Pokud mu to čas umožňoval, rád maloval. Pro svou veselou a dobrosrdečnou povahu byl všeobecně velmi oblíbený.

Nemlčel v dobách nelehkých

Po komunistickém převratu zasáhlo vyostřování vztahů mezi státem a Církví také běžný náboženský život. Jedním z prvních proticírkevních opatření byl pokus režimu vytvořit rozkolné hnutí, tzv. Katolickou akci. Toto hnutí mělo být podpořeno také kněžími. Agitátoři navštívili rovněž faru v Rokytnici. Kaplan Bula ani farář Lakomý nesouhlasili bez výhrad s prohlášením Katolické akce, ale přáli si, aby došlo k dohodě mezi státem a Církví. Pod touto záminkou byly získány jejich podpisy. Po zjištění skutečného stavu věci své podpisy ihned odvolali a potvrdili věrnost svému biskupovi Karlu Skoupému. Následně biskupové v Československu chtěli informovat věřící o aktuální situaci Církve a proticírkevních opatřeních nového režimu pomocí oběžníků a pastýřských listů. V neděli 19. Června 1949 byl čten z kazatelen Oběžník katolickému duchovenstvu a věřícímu lidu, o týden později Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky. Přestože byl P. Bula zastrašován komunistickými funkcionáři, aby církevní tiskovinu nečetl, Oběžník přečetl a připojil i komentář, ve kterém vysvětlil i okolnosti získávání podpisů pod Katolickou akci.

Za svá slova a čtení Oběžníku byl postižen pokutou a později navíc odsouzen k měsíčnímu nepodmíněnému trestu. Odvolal se, avšak jeho stíhání bylo zastaveno koncem října 1949 milostí prezidenta republiky. V červenci 1949 zemřel rokytnický farář Stanislav Lakomý a Jan Bula byl ustanoven administrátorem farnosti. Brzy nato se pustil do opravy rokytnického kostela.

Začátkem 50. let probíhala kolektivizace, avšak v regionu jihozápadní Moravy – Třebíčska a Moravskobudějovicka narážela na odpor sedláků. Tato oblast se už za 2. světové války vyznačovala výraznou aktivitou odbojových skupin, které se zde znovu začaly utvářet. Značnou podporu v regionu měla také katolická církev. Tyto faktory přispěly k aktivizaci represivních složek režimu a StB vyvíjela horečnatou aktivitu s cílem zlomit zde odpor a eliminovat protikomunistický odboj.

Ve spárech L. Malého

Od ledna 1951 začíná působit na Moravskobudějovicku dobrodruh Ladislav Malý, který o sobě prohlašuje, že je agent americké zpravodajské služby CIC a přichází zorganizovat odboj proti komunistům. Navštěvuje své známé z mládí a snaží se je získat pro „svou věc“. 25. února 1951 přišel také na faru do Rokytnice za P. Bulou, spolužákem z gymnázia, a informoval jej o údajném únosu arcibiskupa Berana z internace a snaze převést jej za hranice. Arcibiskup měl být ukryt u zbožné stařenky v Bransouzích u Jihlavy, protože při útěku z Prahy prý byla akce odhalena a bylo nutné ukrýt ho před odchodem za hranice na Vysočině. Pravdivost Malého verze potvrzovala zpráva v rozhlase o převozu arcibiskupa Berana mimo Prahu. Malý tvrdil, že P. Bula by měl od arcibiskupa převzít pastorační a jurisdikční direktivy a také jej vyzpovídat. P. Bula na radu P. J. Podveského, faráře z Jaroměřic nad Rokytnou, jenž byl jedním z místních komunistů J. Ošmerou, spolupracovníkem z protinacistického odboje, už v roce 1949 varován, že se v oblasti něco chystá a že mají být kněží bdělí, žádal Malého o kontakt s primasem české církve. Mezitím ovšem Malý pronikl mezi místní odpůrce režimu, kompromitoval mnoho lidí svými návštěvami a zasíláním dopisů a začal vybízet k ozbrojeným akcím a sabotážím.

Rovněž začal se svými druhy provádět zastrašovací a sabotérské akce. Přes opakované Bulovy žádosti L. Malý vždy slíbené osobní setkání s arcibiskupem Beranem odložil nebo se mu jinak vyhnul. Proto se P. Bula po varování P. J. Podveského rozhodl s Malým styky ukončit. Krátce nato byl 30. dubna 1951 zatčen. Ve vazbě byl vyslýchán kvůli svým kontaktům s L. Malým a podroben krutému psychickému a fyzickému týrání.

Jeho služebníkem jsem zůstal až do konce

Malý kolem sebe shromáždil skupinu mladých, s nimiž podnikal rádoby odbojovou činnost – přepadávání a zastrašování místních funkcionářů KSČ, vypalování stohů, vykrádání sekretariátů apod. Vyvrcholením Malého aktivit byl teroristický útok na babickou školu 2. Července 1951, kde zastřelil tři místní funkcionáře KSČ. Následovalo zatýkání desítek lidí v okolí. Už ve dnech 12.–14. Července 1951, tedy deset dní po vraždě, proběhlo u Státního soudu, oddělení Brno, v Jihlavě soudní přelíčení proti „kulackému spiknutí“. V procesu A. Mytiska a spol. je odsouzeno 14 osob, z toho 7 k absolutnímu trestu. Mezi nimi dva katoličtí kněží: za velezradu a návod k vraždě je odsouzen k trestu smrti P. Václav Drbola a za velezradu a pomoc k sabotáži ke stejnému trestu P. František Pařil. Oba jsou popraveni ve věznici v Jihlavě 3. Srpna 1951. P. Bula byl postaven do čela jednoho z následných procesů, konaných v souvislosti s babickými událostmi před St. soudem, oddělení Brno, v Třebíči 13.–15. listopadu 1951, a byl odsouzen v čele sedmnáctičlenné skupiny za velezradu k trestu smrti. V obvinění se uvádí: „Jako hlavní osobu… lze zařadit faráře Jana Bulu, protože tento svým kněžským  postavením měl velký vliv nad většinou věřících.“ Jeho protistátní činnost měla začít rozšiřováním protikomunistických letáků, pokračovat četbou Oběžníku a vyvrcholit tím, že neoznámil činnost bývalého spolužáka Malého. V obvinění se také objevilo, že nechal Malého několikrát přespat na faře, zprostředkoval mu úkryt v okolních hájenkách a neudal jej po přepadu v Heralticích, čímž měl spáchat trestný čin velezrady. Žaloba si vůbec nevšímala údajného únosu arcibiskupa Berana.

Den před popravou 19. května 1952 bylo P. Bulovi dovoleno napsat poslední dopisy na rozloučenou. V jednom z nich stojí: „Pán Bůh vyměřil mi krátký život. Ale věřím, že nebyl nadarmo. Těší mne dnes, že jsem mu sloužil a že jsem jeho služebníkem zůstal až do konce. Odcházím s ním smířen.“ P. Jan Bula byl popraven v areálu věznice v Jihlavě 20. Května  1952. Jeho tělo bylo spáleno a urna s popelem uložena na neznámém místě, zřejmě však na Ústředním hřbitově v Brně.

Bula byl rehabilitován až v roce 1990 a v současnosti probíhá jeho beatifikační proces.

Autor je historik a pedagog, spolupracuje s Českou křesťanskou akademií a Ústavem pro studium totalitních režimů.

 

Seriál Mučedníci komunismu přebíráme z časopisu RC Monitor

 

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!

 

Podpořte nás

Samo se to neudělá…

Konzervativní noviny potřebují vaši pomoc, aby měly více obsahu, byly více vidět a více slyšet!

Podpořte nás zde.