Ministr chce dovážet elektřinu. Nebude odkud, varují odborníci

Přechod od uhlí k jiným zdrojům energie má podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely skončit do deseti let, výpadek prý podle něj půjde nahradit dovozem. Podle odborníků je to ale obří riziko. Dovážet totiž nebude odkud, případně velmi draze.

„Může nastat nějaký gap někdy mezi lety 2027 a okamžikem, kdy spustíme nové jaderné zdroje,“ 

prohlásil Síkela na brněnském strojírenském veletrhu

Gap neboli deficit, který ve výrobě nastane, lze podle Síkely krýt buď výrobou z nově vybudovaných plynových elektráren, anebo dovozem ze zahraničí, hlavně přes česko-německou hranici, a to z přebytků v době, kdy počasí svědčí výrobě z větru a slunce.

Podle odborníků jde ale o nesmysl. Přebytky ve výrobě z obnovitelných zdrojů sice nejspíše budou, ale pouze od jara do podzimu. Problémem je období od listopadu do března, kdy je nejen u nás, ale i v okolních zemích nejvyšší spotřeba, ale současně výroba ze slunce i větru výrazně klesá.

„Na dostupnost dovozu elektřiny do České republiky plně spoléhat nelze.  Dostatečné přebytky pro export neposkytne skoro žádný evropský stát. V krátké době bude v Evropě zintenzivněna elektrifikace sektorů závislých na primárních fosilních palivech – především náhradou za ropu a zemní plyn – čímž naroste spotřeba elektrické energie. S rostoucí poptávkou se tak snižují možnosti pro vývoz elektrické energie do Česka,“

upozornil před časem v rozhovoru pro iUHLI.cz Karel Vinkler, ředitel sekce Strategie a rozvoj nových technologií ve společnosti ČEPS.

Podle analýzy zdrojové přiměřenosti, kterou každoročně připravuje právě provozovatel tuzemské přenosové soustavy společnost, ČEPS se Česko už od roku 2025 změní z exportéra elektřiny v dovozce. ČEPS současně varuje, že elektřinu nejspíš nebude odkud dovézt.

„V roce 2030 pouze Francie, Německo, Nizozemsko a Norsko vykazují dlouhodobou přebytkovou bilanci, použitelnou pro export,“

upozorňuje analýza

U Německa ale záleží na tom, zda se mu podaří splnit ambiciózní plány na bleskovou výstavbu obrovského počtu obnovitelných a plynových elektráren, což většina expertů nepovažuje za reálné.

I kdyby se to Němcům podařilo, stejně nelze předpokládat, že by k nám v zimním období byli schopni vyvážet větší množství elektřiny.

„Přebytek bude mít jen jaderná Francie a po spuštění reaktorů Mochovce 3 a 4 také Slovensko. Německem počítaný celoroční přebytek vyrobené elektřiny se bude vztahovat jen na léto, kdy z něho chce Německo vyrábět zelený vodík. Němci z cílové kapacity 400 GW v solárech a větrnících v roce 2030 mohou elektrolýzou vyrobit 3,6 milionu tun vodíku. Z toho ovšem jen německé ocelářství bude potřebovat dva miliony tun a zbytek se spotřebuje v době, kdy jen jediný týden nebude v Německu v zimě svítit slunce a foukat vítr,“

upozornil ve svém textu pro Seznam Médium tiskový mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.

Před závislostí na dovozu varují i politici

Síkela může se svým plánem narazit i ve sněmovně, a to dokonce i v koalici.

„Nesmíme dopustit riziko, že by se Česko stalo závislé na dovozu proudu. Nedostatek hrozí v celé Evropě. Dovoz znamená vždycky cenové šoky. To by znamenalo, že české firmy budou nekonkurenceschopné a rodiny budou mít problém zaplatit cenu za energie,“

uvedl v rozhovoru pro iUHLI.cz předseda Hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) s tím, že bude třeba řešit prodloužení životnosti uhelných zdrojů.

Před tím, že elektřinu nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá, varoval opakovaně i místopředseda Poslanecké sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

I kdyby elektřina byla, její cena bude vysoká

Faktický nedostatek elektřiny by měl být sám o sobě zásadním strašákem. Ovšem i kdyby se podařilo najít v zahraničí kapacity na import elektřiny, byla by mimořádně drahá.

„Největší dopad na ceny elektřiny je to, když tu elektřinu nemáte, to je v podstatě ta nejdražší elektřina, která je. Není tajemstvím, že v Belgii se prodávala elektřina za 300 – 500 euro megawathodinu, v Kalifornii se na začátku letošního roku myslím prodávala téměř za 900 dolarů za megawatthodinu, to jsou ohromné částky. My se pohybujeme pořád někde mezi 40 až 50 eury. Pokud bude na kontinentě nedostatek elektrické energie, respektive v jednotlivých regionech, tak pochopitelně půjde cena nahoru,“

varoval v rozhovoru pro iUHLI.cz už v roce 2019 bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl.

Převzato z iUhli.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!