V loňských krajských volbách v šesti krajích, kde STAN kandidoval samostatně, udělilo jeho 221 005 voličů o třetinu více preferenčních hlasů než 333 153 voličů Pirátů ve dvojnásobném počtu krajů. V Olomouckém kraji pak pří společné kandidatuře získali kandidáti STAN přes 57 % preferenčních hlasů, ačkoliv jich bylo na společné kandidátní listině méně. Na základě těchto dat jsem předpokládal, že by preferenční hlasy mohly zamíchat původním pořadím kandidátů v rámci koalice těchto dvou stran. Ale i tak, a nebude to asi jen malou představivostí, konečné výsledky totálně předčily všechny mé představy.
Každý volič má od voleb v roce 2010 k dispozici až čtyři preferenční hlasy (v letech 2002-06 měl dva, předtím opět čtyři). Když se tedy vypočte podíl využitých preferenčních hlasů (celkový počet odevzdaných preferenčních hlasů/maximální možný počet udělených preferenčních hlasů, tj. počet voličů x 4), pak voliči PirSTAN byli ze stran, které dokázaly překonat v daných volbách uzavírací klauzuli, po roce 1989 v tomto ohledu ve volbách do ČNR/PSP ČR absolutně nejaktivnějšími. Doposud vedli voliči Koalice KDU-ČSL a US-DEU z roku 2002, kdy byl celkový podíl udělených preferenčních hlasů 31,4 % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo), u PirSTANu to letos bylo 36,0 % (u SPOLU 25,7 % – což je řadí na páté místo ještě za OF v roce 1990 a Levý blok v roce 1992). Regionálně byli jejich voliči nejaktivnější v Praze, Středočeském a Libereckém kraji přes (40 %), v Ústeckém kraji pak byl podíl využitých preferenčních 37,44 %, aby v ostatních krajích se pohyboval od 28,56 % do 34,36 %, aby nejnižší byl na Moravě a Slezsku v krajích Moravskoslezském, Vysočina a Jihomoravském.
Špatné rozložení
Celkový počet preferenčních hlasů udělených pro PirSTAN byl dle (otevřených) dat ČSÚ 1 207 924. Z toho kandidátům STAN bylo uděleno 802 594 (66,44 %), kandidátům Pirátů 405 330 (33,56 %), přičemž nominovaných kandidátů bylo za STAN 158 a za Piráty 184. Jen pro ilustraci u SPOLU to bylo 1 537 722 preferenčních hlasů (756 148 ODS, 437 834 KDU-ČSL, 343 740 TOP 09), kdy počet kandidátů byl u ODS 174, u KDU-ČSL 93 a TOP 09 75. (Všimněte si u tohoto počtu lidoveckých poslanců a kandidátů, zvoleno jich bylo 23, tedy takřka čtvrtina.) STAN vyhrál nad Piráty souboj ve všech krajích, nejnižší podíl hlasů pod 60 % měl v Praze, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Naopak nejvyšší podíl nad 70 % pak STAN získal v krajích Zlínském, Vysočina, Královéhradeckém, Středočeském a Libereckém.
Nápadným jevem u výsledků preferenčního hlasování v rámci PirSTAN, že ačkoliv neznáte stranickou příslušnost kandidátů v horní polovině kandidátních listin, tak je dokážete odhadnout dle jejich získaných preferenčních hlasů, jelikož kandidáti STAN nápadně převyšují ty vyznávající lebku se s kříženými hnátami. Ti voliči, kteří na společné kandidátní listině kroužkovali kandidáty STAN, více mechanicky volili první jejich čtyři nejvýše postavené kandidáty: v deseti volebních krajích kopírovali čtyři nejúspěšnější kandidáti STAN čtyři nejvýše postavených kandidátů STAN, ve třech krajích pronikli na čtvrtou pozici kandidáti původně na pátém místě (2 x) či respektive v případě jihlavské primátorky Karolíny Koubové na šestém místě. V případě Moravskoslezského kraje se pak na pozici nejúspěšnějšího kandidáta STAN vklínila z pátého místa starostka Kunčic pod Ondřejníkem (pro „pražské“ je to okres Frýdek-Místek) Michaela Šebelová. U Pirátů jejich čtyři původně nejvýše postavené kandidáty nejvíce preferovali pouze v Libereckém kraji a na Vysočině, ve většině krajů pak někdo níže postavený (5., 6., 7., 10., 13.) získal čtvrtý nejvyšší zisk, v Praze skončila na třetím místě 8. kandidátka, ve Zlínském kraji na prvním 5. kandidátka a v Jihomoravském kraji do čtyřky nejvíce preferovaných kandidátů pronikly šestá a třináctá kandidátka Radka Musilová a Kristýna Hvížďová, přičemž ta druhá je členkou Idealistů, marginálního uskupení vycházejícího z progresivistické části Mladých sociálních demokratů.
I přes celkový poměr udělených preferenčních hlasů, jenž byl 2:1 ve prospěch STAN, mohli Piráti při extrémní akumulaci preferenčních hlasů pro některého z jejich předních kandidátů jako v případě Ivana Bartoše či Olgy Richterové získat mandát i v některých dalších krajích, kde na něj nedosáhli (všechny krom Prahy, Středočeského a Ústeckého). V průměru ale u prvního nejvíce preferovaného kandidáta v jednotlivých krajích byla u jednotlivých koalujících stran tato akumulace preferenčních hlasů takřka stejná (přibližně čtvrtina hlasů z celkového počtu pro kandidáty jednotlivých koalujících stran), u druhých, třetích a čtvrtých nejúspěšnějších kandidátů byli vždy o několik procentních bodů úspěšnější kandidáti STAN. Tedy vedle velké převahy v počtu udělených hlasů dokázali voliči kroužkující kandidáty STAN své preferenční hlasy i lépe rozložit než voliči Pirátů.
Příliš mnoho voličů STAN-u
Masivní převaha udělených preferenčních hlasů pro kandidáty STAN se promítla i do toho, že více jak polovina jejich kandidátů (86 ze 158) získala preferenční hlas minimálně od 5 % voličů, což je hranice vyžadovaná volebním zákonem pro posun kandidáta na kandidátní listině. U Pirátů to bylo přibližně 22 % kandidátů, což zhruba odpovídalo podílu těchto kandidátů TOP 09 a ODS v rámci SPOLU. U sedmiprocentní hranice, platné při volbách v letech 2002 a 2006, dosáhlo této hranice necelých 45 % kandidátů STAN, u desetiprocentní více jak třetina a u patnáctiprocentní platné v roce 1992 17 %. V absolutních číslech to bylo u poslední zmíněné hranice celkem 27 kandidátů STAN, což ještě vynikne při srovnání s počtem takto úspěšných kandidátů Pirátů (2) a SPOLU (4). Kdyby tedy platila předchozí úprava pro posun kandidátů (7 %), pak by v personálním složení klubů STAN a Pirátů oproti nynějšímu stavu nenastala žádná změna, při té úpravě, která platila v letech 1996 a 1998 (10 %) by zvolených Pirátů bylo sedm a při patnáctiprocentním kvóru by poměr zvolených poslanců byl 22:15 pro STAN (při zachování původního pořadí by byl 11:26).
Ve zkratce tedy o neúspěchu Pirátů, který se dal alespoň částečně očekávat na základě dat z loňských krajských voleb, rozhodla primárně dosud nevídaná masivní aktivita voličů STAN. Sekundárně či možná až terciálně se k tomu přidala i jejich větší disciplinovanost, kdy čtyři nejvýše postavení kandidáti STANu získávali i nejvíce preferenčních hlasů, a lepší rozložení preferenčních hlasů, kdy z celkového počtu odevzdaných preferenčních hlasů pro jednotlivé strany získali nejúspěšnější kandidáti STAN vyšší podíl než ti pirátští. Výrazněji větší zastoupení (15) by Piráti získali jen dle volebního zákona, jehož znění bylo platné naposledy v roce 1995, když se ovšem od té doby výše kvóra změnila, resp. snížila celkem třikrát.
Trik na SPD
PS: Jen žertem nabízím všem horlivým odpůrcům Okamury (Tomia) návod, jak zbavit SPD reálného zastoupení v dolní komoře. Zařiďte nějak a vysvětlete to voličům obou stran, ať se STAN spojí do příštích sněmovních voleb s SPD. Okamurovci, ať už vystupující pod názvem Úsvit či SPD, totiž nejméně ze všech stran v posledních třech sněmovních volbách kroužkovali (2013: 9,9 %, 2017: 8,3 %, 2021: 9,1 %).
Autor je politolog
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!