Macron kvůli Ukrajině oprášil myšlenku „evropské konfederace“ a vyzval ke změně základních smluv. Česko a další země jsou proti

Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl, aby se Evropská unie vrátila k myšlence „evropské konfederace“, s níž přišel na začátku 90. let jeho tehdejší předchůdce Francois Mitterrand. Macron vyložil, že taková organizace by zahrnula státy, jako je Ukrajina, ale také Moldavsko či Gruzie, které usilují o členství v EU, aniž mají šanci ho v dohledné době dosáhnout. Zapojení do konfederace by bylo koncipováno jako příprava na plné členství v EU, nikoli jako alternativa k němu, a umožnilo by stále těsnější spolupráci evropských zemí, také tváří v tvář expanzivnímu chování Ruska.

„Potřebujeme najít cestu, aby Evropa byla stabilní a jednotná, a přitom se vyvarovat dojmu, že přistoupení k Evropské unii je jedinou možností,“ uvedl Macron v projevu, kterým uzavřel Konferenci o budoucnosti Evropské unie. Připomněl, že Mitterrand kdysi „konfederaci“ koncipoval jako organizaci zahrnující také Rusko; proto s ní řada postkomunistických zemí nesouhlasila. Nyní se Rusko samo diskvalifikovalo, vyřadilo se z evropské rodiny. Většina ostatních evropských zemí si naopak o to víc přeje se zapojit do společného prostoru spolupráce; přijetí některých z nich, například Ukrajiny, do EU by však trvalo roky, ne-li desetiletí, i kdyby dostaly okamžitě status kandidátů. Formát konfederace by umožnil těsnou spolupráci s nimi i přípravu na budoucí plnohodnotné členství.

Evropská rodina

Macron také podpořil návrhy „konference“ na změny základních smluv EU; upozornil, že se pro ně rozhodně vyslovil i Evropský parlament. „Jsem pro. Souhlasím. Znamená to, že budeme muset definovat své cíle. V příštích týdnech pro to připravíme půdu,“ uvedl s tím, že první zásadní politickou diskusi na toto téma očekává na summitu EU, který se sejde na konci května. Mezi reformami, které vyžadují revizi základních smluv, zmínil omezení jednomyslného rozhodování ve prospěch hlasování kvalifikovanou většinou nebo přiznání práva zákonodárné iniciativy Evropskému parlamentu. Mezi oblastmi, kde by EU mohla mít větší pravomoci, vyjmenoval zaměstnanost, hospodářský růst, dekarbonizaci ekonomiky a sociální spravedlnost.

Nezbytnou revizi základních smluv podpořila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Vždycky jsem říkala, že jednomyslné hlasování v některých oblastech prostě už nedává smysl, pokud chceme být schopni se posouvat rychleji. Nebo také že by EU měla hrát větší roli například ve zdravotní péči nebo v obraně,“ uvedla. Evropský parlament pochválila, že navrhuje svolání Konventu, který by se revizí smluv zabýval, a ujistila přítomné, že ona sama bude vždy stát na straně těch, „kdo chtějí unii reformovat, aby lépe fungovala“. Podobně jako Macron si přeje, aby se na této velké práci podíleli „všichni, bez ideologických červených čar“.

Reagovala tak na dosti ostré výměny názorů, které doprovázely poslední fázi Konference o budoucnosti Evropy. Část europoslanců z euroskeptických klubů obvinila většinu, že konferenci manipulovala, že její složení neodpovídalo náladám evropského obyvatelstva a že výsledek není tudíž reprezentativní. Řada vlád včetně té české se a priori distancovala od nápadu předělávat základní smlouvy – podle serveru Politico to byly také Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Švédsko, Bulharsko a Malta, tedy vesměs malé členské státy. Pozoruhodně mezi nimi nebyly Polsko, Maďarsko či Slovensko, ale seznam údajně není ještě konečný. „Máme Evropu, která funguje. Nepotřebujeme se hrnout do institucionálních reforem, abychom měli výsledky,“ uvádí se v jejich společném prohlášení, podle něhož by takový pokus byl „neuvážený a předčasný“.

Vedle Macrona a Von der Leyenové podpořil zahájení práce na změnách smluv v uplynulých dnech také italský premiér Mario Draghi nebo německá státní ministryně pro Evropu Anna Lührmannová. Všichni poukazovali na to, že kvůli ruské agresi na Ukrajině musí být EU jednotnější a akceschopnější, měla by tedy odbourat to, co ji brzdí. Minulé revize základních smluv, zejména pak pokus pomocí Konventu uzákonit evropskou „ústavu“, skončily obvykle buď neambiciózními plichtami, nebo, jako v případě „ústavy“, rovnou fiaskem v podobě dvou negativních referend ve Francii a v Nizozemsku.

Lze prodat konfederaci jako něco dobrého?

Mitterrand navrhl svou „konfederaci“ na přelomu 80. a 90. let jako odpověď na pád Berlínské zdi a následný rozpad Sovětského svazu. Tehdy se neujala také proto, že politikové typu Václava Havla ji nepovažovali za perspektivní pro středoevropské země, které se „vracely“ do rodiny demokratických států po komunistické „přestávce“ a měly tudíž dostat jiné podmínky. I tak trvalo přistupování Česka či Polska k EU dlouhých 14 let. Takovou dlouhou dobu nemůžeme nechat Ukrajinu čekat, míní italský expremiér Enrico Letta, který ideu konfederace v poslední době propaguje, protože to povede nutně k frustraci a obrovskému zklamání. 

„Důsledkem bude, že ukrajinské veřejné mínění a její politická reprezentace se budou obracet na Spojené státy a na Británii spíše než na EU,“ vyložil Letta minulý týden belgickému listu Le Soir. „Už vidím scénáře typu: „Evropa je lakomá a uzavřená, zatímco Američané jsou velkorysí“. Povede to ke katastrofě. A k tomu se připojí další problém, a to je to, co už dnes říkají kandidátské země. Mluvil jsem s albánskými a severomakedonskými politiky. Říkají: „Co máme dělat, abyste nás konečně přijali? Máme se nechat přepadnout Rusy, abychom se dostali rychle na řadu?“

Podobně jako Macron Letta argumentuje, že si EU nemůže dovolit snížit kvůli rychlému přijetí Ukrajiny a dalších zemí své standardy, narušit nebo poničit vnitřní trh, prostě všechno to, co se dlouhá léta těžce budovalo. Navrhuje, aby konfederace zahrnující 36 zemí – 27 členských států EU plus Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii, Albánii, Severní Makedonii, Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu a Kosovo – vznikla okamžitě jako politické uskupení, třeba po vzoru G20, a pak se pozvolna přetvářela v lépe strukturovaný smluvní útvar, přičemž země, jež by ukončily vstupní rozhovory, by byly postupně přijímány do EU.

Převzato z Info.cz
 
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!