Macron navštívil Maďarsko jako první francouzský prezident od roku 2007. Potvrdil návrat Francie k jádru. O Viktoru Orbánovi řekl, že ačkoliv „na politické úrovni jsou mezi námi známé neshody, oba jsme proevropští”.
Podle Orbána „oba milují svou zemi, pracují na posílení Evropy a souhlasí s tím, že Evropa potřebuje strategickou autonomii”. To znamená „společnou obrannou politiku, vlastní energetickou kapacitu (jádro) a silné zemědělství,” řekl maďarský premiér. Macron v podstatě uznal legitimitu migrační politiky V4, píše maďarský opoziční web Telex.
Macron svůj projev začal od energetiky. Řekl, že energetika má i důležitý strategický význam, a že z dlouhodobého hlediska je vedle využívání obnovitelných zdrojů energie nezbytná také jaderná energie, v jejímž využívání je právě Francie lídrem EU. Macron uvedl, že obyvatelstvo by mělo být chráněno před rostoucí zátěží cen energií, v čemž mu právě Maďarsko může být vzorem, protože ceny energií reguluje již řadu let. Nově se k nim přidal i benzín.
Macron prohlásil, že během francouzského předsednictví by se měla zlepšit ochrana vnějších hranic a navracení příchozích do zemí jejich původu. Orbán byl s jeho projevem viditelně spokojený.
Pokud jde o otázky právního státu, Macron řekl, že „je to velmi citlivá otázka”, která je pro EU zásadní. Místo spektakulárních a konfrontačních prohlášení však zdůraznil „možnost dohody, hledání společného základu a význam dialogu” .
Na konfrontační otázku novináře deníku Le Monde týkající se mj. skandálu kolem odposlechů Pegasus Macron odpověděl, že jeho a Orbánovo politické cítění nejsou totožné. „Ale já se nikdy nevměšuji do vnitřních záležitostí členských států, nikdy nevedu kampaň za hranicemi Francie.”
Přítomní novináři se shodli, že Macronovo vystupování bylo velmi smířlivé a uměřené. Orbán se soustředil na to, aby vyniklo, že jeho názory v oblasti migrace jsou dnes v Evropě v podstatě mainstreamové, ale nikdy se mu nikdo neomluvil – jak také sám zmínil.
Po boku Macrona mimo jiné řekl, že „v roce 2015 jsme byli jediní, kdo deklaroval, že v případě potřeby bude bránit své hranice fyzickou silou”, „nedostali jsme tenkrát jediné dobré slovo a ve skutečnosti jsme museli strpět nejbrutálnější útoky”, „z Bruselu nám stříleli do zad”.
Posledním francouzským prezidentem, který Maďarsko navštívil, byl Nicolas Sarkozy, politik částečně maďarského původu. S Orbánem jsou i osobní přátelé a znají se dlouhá léta. Sarkozy do Budapešti často cestuje, v roce 2019 například promluvil na vládním summitu o migraci.
Macron se ze začátku proti Orbánovi vymezoval, jejich vztah se však postupně zlepšoval. V roce 2019 spolu v Evropské radě sehráli partii na odstranění spitzenkandidáta lidovců na předsedu Komise Manfreda Webera. Ten obvinil „noční osu Macron-Orbán”.
Oba politiky spojuje na jedné straně tvrdý pragmatismus až cynismus, na druhé straně touha vytvořit novou Evropu a nadšení pro velké myšlenky. Postupně se harmonizovaly jejich názory na jádro, migraci a také Ostpolitik.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!