Předseda Senátu Jaroslav Kubera na pietní akci v Terezíně rozvířil emoce projevem, v němž varoval před tím, že v dnešní době se různé formy totalitního uvažování mohou zahalovat do líbivého hávu ideologií veskrze pozitivních. Na jeho slovech nebylo nic špatného, jen si k jejich pronesení měl vybrat jiné místo a jinou příležitost.
Pravidelné pietní akce k uctění památky obětí terezínského ghetta a koncentračního tábora se každoročně účastní stovky lidí, nechybí mezi nimi ani politici či zahraniční diplomaté. Letos na sebe strhl největší pozornost předseda Senátu Jaroslav Kubera, který svým projevem rozpoutal bouřlivé reakce.
Kubera ve svém projevu mj. varoval před narůstající lhostejností vůči projevům totalitního uvažování a upozornil na to, že totalita v dnešní době nutně nemusí mít podobu nacistickou či komunistickou. „Totalita, nesnášenlivost k jiné rase, k jinému názoru, může a má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus,“ řekl předseda Senátu. Reakce, kterých se mu následně dostalo, potvrdily jediné – že svými slovy udeřil hřebík na hlavičku.
Zástupci Kuberou zmíněných ideologických směrů nyní houfně volají po jeho vyhazovu z ODS, odvolání z křesla předsedy Senátu i zbavení senátorského mandátu. Kuberovi se od osob, které se tak rádi pasují do role hlasatelů bezbřehé tolerance, dostává na sociálních sítích pojmenování, z nichž valná většina není publikovatelná.
Jakkoliv asi nemůže být veden spor o tom, že ekologie nebo rovnost pohlaví jsou věci pozitivní a potřebné, v posledních letech se bohužel stal nástrojem některých jejich prosazovatelů nátlak totalitního střihu. Kdo nesouhlasí, toho je potřeba umlčet, zostudit a ostrakizovat. Všichni ti, kterým nedostání standardům politické korektnosti, respektive spíše politicky korektního diktátu, zničilo díky přičinění aktivistů kariéru, by mohli vyprávět. Kdo si dovolí zpochybnit oficiální ideologickou linku, ten je okamžitě označen za homofoba, xenofoba, rasistu, klimatického popírače ničícího naši planetu a bůhví, za co ještě.
Mezi tím, když před šedesáti lety politicky uvědomělí svazáci a politruci ukončovali kariéry pro nesouhlas s marxisticko-lenistickou doktrínou a nátlakem dnešních progresivistických studentů na vedení univerzit, aby vyhodily konzervativně smýšlející profesory, není moc rozdílů.
Obě skupiny se jen opíjely mocí z toho, že mají ve svých rukou osudy ostatních lidí a přesvědčovaly se vzájemným poplácáváním po ramenou, že jen a pouze oni jsou držiteli jedné jediné správné pravdy a vše ostatní je nutno potlačit, bez ohledu na prostředky. A podobně fungovaly veškeré formy totality v historii a ani ty budoucí nebudou jiné.
Jedno však Kuberovi vytknout lze a vytknuto by mu to být mělo. Pro svá slova si měl zvolit jinou příležitost. Uctění obětí nejhoršího zločinu proti lidskosti v dějinách je událostí natolik vážnou, že by nemělo být kulisou k vyslovování vlastních politických názorů, i když tyto názory odráží současnou realitu. S holocaustem se žádná jiná forma totality srovnávat nedá a na pietní akci za jeho oběti není důstojné propírat aktuální kauzy, které vždy budou v porovnání se systematickým vyvražďování milionů lidí, malicherné. Kritizovat Kuberu za to, kdy a kde svá slova pronesl, je zcela v pořádku. Kritika jejich obsahu ze strany těch, o kterých mluvil, mu ale jen dává za pravdu.
Článek přebíráme v rámci vzájemné spolupráce z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!