Art Institute of Chicago se pyšní rozsáhlými sbírkami s téměř 300 000 kusy uměleckých děl, a to od takových mistrů jako Vincent Van Gogh, Grant Wood nebo třeba Edward Hopper. Návštěvnost muzea je impozantní: jeden a půl milionu návštěvníků ročně. Art Institute of Chicago má v současné době okolo 600 zaměstnanců.
Provoz muzea by se ještě donedávna neobešel bez práce 122 dobrovolníků, většinou žen, které bez nároku na odměnu prováděly průvodcovskou práci. Základní kurz takových dobrovolníků trval vždy rok a půl, obsahoval také volitelné specializace a byl zakončen náročnou zkouškou. Průvodce musel prokázat skutečně rozsáhlé znalosti z oblasti dějin umění a sbírek muzea. Po absolvování základního kurzu a složení zkoušky čekalo každého průvodce ještě pět let dalšího studia a psaní seminárních prací a neustálá školení, aby udrželi krok s novými muzejními přírůstky.
Příliš bílé, příliš bohaté…
Po dobu šedesátileté tradice tak průvodcovské posty postupně obsadily vzdělané a intelektuálně zdatné ženy, kterým se ještě nechtělo na „vejminek“, ale současně měly dostatek ušetřených prostředků pracovat zadarmo. Jejich perfektní úroveň byla věhlasná a tak jejich služeb využívali nejen běžní turisté, ale také všechny školy metropolitní oblasti Chicaga.
To však už od 3. září neplatí, všechny tyto ženy byly propuštěny, protože muzeum o jejich služby nestojí. Za svou dlouholetou bezplatnou službu získaly odměnou permanentku, která jim umožňuje dvouletý bezplatný vstup do muzea. A také je jim umožněno přihlásit se do nového výběrového řízení.
Oficiálním důvodem k propuštění těchto průvodců, byla náhrada za profesionální průvodce, kteří návštěvníkům zabezpečí kvalitnější – kontextuální výklad uměleckých děl. Inzeráty nabízejí uchazečům o tento post 25,- USD na hodinu.
Veronica Steinová, výkonná ředitelka muzea od letošního března, se k tomuto kroku rozhodla hlavně poté, když zjistila, že většina průvodkyň jsou starší, bohaté a bílé dámy. K tomuto personálnímu stavu řekla: „Musíme umožnit průvodcovskou činnost všem příjmovým skupinám naší komunity.“
Tohle není diskriminace!
Jinak řečeno, protože si dobrovolnickou činnost vykonávanou zdarma nemohou dovolit chudší obyvatelé, rozhodla se jí ředitelka Steinová zrušit a za tuto práci raději platit.
Kritici rozhodnutí ředitelky Steinové podotýkají, že vyškolení potřebného množství personálu bude trvat roky, poněvadž získávání všech praktických dovedností je záležitost mnoha let. Dosavadní model, kdy všichni průvodci dosáhli potřebné kvalifikace a zastupitelnosti, trvalo zavést patnáct let.
To, že je ředitelka Steinová především „výkonnou ředitelkou Rady pro vzdělávání a zapojení žen“, jí propuštění všech žen nezabránilo (poněvadž se na dobrovolnickou činnost nevztahují federální zákazy o diskriminaci v zaměstnání).
Většina komentářů z řad levicových amerických serverů se fakticky soustřeďuje na to, že jde o nespravedlnost vůči těmto ženám, tj. nespatřují v rozhodnutí jeho politický obsah – nevadí jim důvody, nýbrž toliko následky.
Některé komentáře chicagských novin se také zabývají otázkou, jak je vlastně možné, že tyto posty zabraly téměř výhradně bílé a starší ženy. Snaží se v situaci sociologicky zorientovat a neváhají tím ředitelku Steinovou nepřímo podpořit.
Poslední šance – odbory!
Mezitím dochází v muzeu k dalšímu propuštění nerozmanitých zaměstnanců a tak zaměstnanci raději založili do té doby neexistující odbory.
Odborová organizace se zdá být jedinou možnou ochranou před programovým rasismem nových politických pořádků vlády Josepha Bidena. Odbory tak cíleně vznikly i v jiných muzeích, aby ochránily zaměstnance před diskriminací (Walker Art Center v Minneapolisu, Philadelphské muzeum umění, Walters Art Museum v Baltimoru a Muzeum současného umění v Los Angeles).
Město Chicago se vedle svého skvělého muzea už nepyšní vůbec ničím. Enormní nárůst kriminality z města učinil místo nevhodné k žití. Ulice ovládají gangy, k přestřelkám dochází několikrát denně, vražd je zde nejvíce v rámci Spojených států. Počet bílých obyvatel poklesl od chuligánským šedesátých let o polovinu, běloši se dnes v chicagské populaci objevují už jen asi ze 40%. Z města jich za posledních 30 let uteklo více než milión.
Chicagu, největšímu městu státu Illinois s bezmála třemi miliony obyvatel (celá metropolitní oblast má cca 10 milionů) vládne Demokratická strana USA nepřetržitě od roku 1931, kdy se starostou stal demokrat Antonín Čermák z Kladna. Toho sice už za dva roky zastřelil italský zedník Giuseppe Zangara právě v okamžiku, kdy si Čermák potřásal ruku se zvoleným prezidentem Rooseveltem, přesto právě Čech Čermák započal nekonečnou šňůru vítězství svých stranických následovníků.
Prvním černým starostou byl Harold Washington, vládl v letech 1983 – 1987 a momentálně městu vládne černoška Lori Lightfootová (59).
Na obrázku vidíme novou ředitelku Steinovou. Má podporu vedení muzea i města.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!