Jakmile v Berlíně zmizely volební plakáty pro zemské a komunální volby, začala nová kampaň. V neděli 26. března se uskutečnilo místní referendum o „klimaticky neutrálním Berlíně do roku 2030“. Iniciovalo ho široké sdružení „Klimatický restart Berlína“, které zahrnuje řadu zelených a zeleno-rudých aktivistů (Mladí socialisté, Fridays for the Future, Extinction Rebellion, Iniciativa za zákaz aut a další), ale také např. iniciátory posledního referenda o vyvlastnění největších vlastníků nemovitostí. Referenda se nakonec zúčastnilo jen 35 procent obyvatel a dopadlo těsně: 50, 9 procent pro. Přesto Berlín unikl klimatickému ráji už za sedm let: Volební účast byla sice dostatečně vysoká – 35,8 procenta, ale hlasy pro a proti byly téměř vyrovnané. Pro přísnější pravidla ochrany klimatu se vyslovilo 50,9 procenta voličů, zatímco 48,7 procenta legislativu odmítlo. Aby ale iniciativa uspěla, muselo by pro ni hlasovat 25 procent všech oprávněných voličů, což by představovalo 607 tisíc hlasů. Zastánci získali jen 442 000 hlasů.
Rudé „ANO“ na zeleném pozadí v ulicích vtíravě křičí nejen z volebních billboardů, ale i z plakátů ve výlohách téměř každé kavárny a mnoha obchodů. Když ještě aktivisté sbírali podpisy pro referendum, neváhala jedna maminka při jedné slavnostní příležitosti sbírat podpisy přímo v naší mateřské škole. Představa, že by někdo sbíral podpisy pro jakoukoli jinou politickou iniciativu v prostorách školky, je naprosto nemyslitelná. Zelenému náboženství se ale v Berlíně dá jen těžko říct ne.
Klimatická Rada nad parlamentem
Podle klimatické iniciativy by měl být Berlín do roku 2030 bez emisí CO2, tedy o 15 let dříve, než plánuje zákon o ochraně klimatu. I tento závazek do roku 2045 by byl dostatečnou politickou petardou. Pokud by iniciativa uspěla, vstoupily by v platnost „klimatické závazky“: do roku 2025 by měly být emise sníženy nejméně o 70 % a do roku 2030 nejméně o 95 % ve srovnání s rokem 1990. Tyto závazky by samozřejmě byly právně vymahatelné a nové zákony země by je musely respektovat.
Cíle a ambice občanské iniciativy jsou v rozporu s demokratickými zásadami. Aktivisté navrhují „okamžitá opatření“ (bod 6), pokud Berlín nesplní své ambiciózní cíle v oblasti ochrany klimatu. Dále se požaduje zřízení Rady pro ochranu klimatu (bod 14). Orgánu, který bude dohlížet na dodržování paragrafu 6. To jsou dva nástroje, které se mohou snadno vymknout kontrole. Paragraf 6 by se mohl stát divokou kartou, která podkopává všechna ostatní rozhodnutí přijatá demokraticky zvolenými zástupci občanů. A Rada by se mohla stát jakousi stínovou vládou bez parlamentní legitimity. Klimatickou radu by zřídila místní vláda a jmenovala by do ní „odborníky“, tj. angažované aktivisty.
Podle iniciativy však opatření nemají omezovat způsob života jednotlivých občanů. Faktem však je, že nový zákon by se přímo dotkl i Berlíňanů. Deník „Berliner Zeitung“ spočítal, že úroveň automobilizace ve městě by se musela snížit o více než polovinu. Z necelých 340 na přibližně 150 aut na tisíc obyvatel. Jak toho má být konkrétně dosaženo a jak to „neovlivní život obyvatel“, není jasné. Dokonce i v oficiálním oznámení o referendu se uvádí, že i „podle konzervativních odhadů“ bude dosažení klimatické neutrality Berlína do roku 2030 stát nejméně dvoucifernou částku v řádu miliard dolarů. „Zákon určí směr a cílová čísla,“ řekla Rabea Kossová, mluvčí organizace Climate Restart, v rozhovoru pro Berliner Zeitung. Podle ní mají být opatření realizována „v úzkém dialogu s občany“.
I pro Senát (obdoba zemské vlády) jdou ambice iniciativy příliš daleko – na návrh zelené senátorky pro dopravu a životní prostředí Bettiny Jaraschové doporučuje hlasovat „proti“ – požadované cíle jsou nereálné a do roku 2030 nesplnitelné. Jaraschová však jako soukromá osoba bude hlasovat „pro“ a referendum podporuje i Strana zelených.
Odkud jsou peníze?
Zajímavé je finanční pozadí iniciativy v oblasti klimatu. Podle údajů Ústřední volební komise pochází více než půl milionu eur od drobných dárců. Podle RBB má iniciativa rozpočet až 1,2 milionu eur – pro srovnání, křesťanští demokraté měli na únorové zemské a komunální volby rozpočet jen 1 milion eur. Nabízí se tedy otázka, kde berou zelení aktivisté více peněz než velká politická strana s členskými příspěvky a státní podporou?
Podle RBB věnovala 475 000 eur nadace „Eutopia“, za níž stojí manželský pár Albert Wenger a Susan Danzigerová, kteří žijí v New Yorku. Oba mají německé občanství, ale peníze proudí přes americkou nadaci. Eutopia již financovala několik levicových nebo levicově extremistických iniciativ v Německu.
Autorka je politoložka, žije s rodinou v Berlíně.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!