Když jde o planetu…

air-air-pollution-chimney-459728

Na Radiu Wave (to je stanice, kterou veřejnoprávní rozhlas daroval radikální levici, takže tam pracuje mluvčí Kliniky a velebí se komunismus) vyšel rozhovor s dvěma středoškolskými aktivisty – Lucií „Lálou“ Myslíkovou a Petrem Doubravským. Ti se rozhodli přidat k boji za klima a po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunberg a tisíců dalších studentů v západní Evropě hodlají jít v pátek místo do školy demonstrovat za klima. Začínají patnáctého března.

Proč zrovna 15. 3.? Ne, nejde o skryté připomenutí okupace. Alespoň doufám… To datum je celoevropské a rozhodl o něm jakýsi ústřední výbor rozhořčeného evropského studenstva. Jinak se tomu tedy říká Fridays for Future a zlí jazykové tvrdí, že to je jiný název pro „zatahování“ školy. Nemyslím si to. Tihle dva to myslí smrtelně vážně. Až z toho jde trochu hrůza…

Nulové emise!

Příliš konkrétními požadavky se jejich vystoupení zrovna nehemží, ale podstata je, že politici musí něco s klimatem dělat, protože máme dvanáct (dvanáct, ne jedenáct nebo třináct, ale přesně dvanáct!) let na to s tím něco dělat.  Jinak můžeme očekávat extrémní změny počasí, tání ledovců, zvyšování hladiny oceánů, migrační vlnu a ekonomickou krizi… Měli bychom vyhlásit „klimatickou nouzi po celém světě“. Cílem jsou „nulové emise po celém světě.“ Proto se bude demonstrovat, protože nic jiného se dělat nedá, čas kvapí. „My vůbec nejsme ta generace, která to teď musí zachránit. My už jsme ta generace, která s tím paradoxně už nemůže udělat nic než… Nic než jako nejít do školy a stát, stát několik hodin v ulicích… snažíme se napravit to, co generace před námi zkazily.“

V situaci, kdy jsou většině mladých lidí (vlastně většině lidí) věci veřejné tak nějak fuk, by mohl být člověk rád, že se takříkajíc společensky angažují. Něco mi na tom ale… Ta jistota, ta vize úkolu, který je před námi. Největšího a nejšlechetnějšího – záchrany planety. A zároveň tak naléhavého, vždyť hodiny už tikají!  Takový úkol si žádá oběti, takovému úkolu nesmí stát nic v cestě…  Jenže v cestě mu toho stojí hodně. Třeba kapitalismus. „Kapitalistická společnost je hnána za ziskem, a proto se není čemu divit, že jde nejsnazší cestou k tomu zisku“. I když „můžeme pozorovat, že pomalu a jistě už i ty energetické společnosti začínají investovat do obnovitelných zdrojů“ (vida…), ale chtějí „vytěžit nejvíc toho uhlí, co můžou a pořád je hlavní otázka těch peněz.“ Jestli by nebylo lepší ty podniky svěřit do správy lidu, ale – nehnány touhou po zisku –  vytvářely nízkouhlíkovou ekonomiku. Už jsme to tu měli, ale asi to nemá cenu připomínat. Stejně jako když podobnou hysterii rozjel před třinácti lety filmem Nepříjemná pravda někdejší americký viceprezident Al Gore. Zdá se ale, že každá generace potřebuje svou dávku chiliasmu…  Al Gore dostal za dokument Nobelovu cenu. Uvidíme, zda ho nebude následovat šestnáctiletá Greta Thunberg. Příště by to mohl být ten desetiletý Francouz, co navrhl daň z Nutelly.  Morální kýč nezná hranic.

Kde se ta elektřina jenom bere… ?

Takže co můžeme očekávat? Stovky či tisíce studentů. Většina z nich hodná děcka, co mají prostě rády přírodu a bojí se nezvratných změn klimatu. Pár se bude chtít „ulejt“, pochopitelně. Pár bude mít extatickou radost, že se podílí na něčem velkém. Fakty jim to nesmíme kazit. Když se na Facebooku studentů někdo zeptal: „Zbavíte se rituálně vašich mobilů z Číny, které tam byly vyrobeny díky energii z uhelných elektráren a přivezeny tisíce kilometrů na lodích spalující mazut. Nařídíte rodičům sešrotovat auta? Budete místo autobusem nebo tramvají chodit do školy pěšky? Přestanete používat počítače? Nebudete si kupovat oděvy, které se vyrábí v Asii a dováží se sem opět tisíce kilometrů na obřích kontejnerových lodích?“, odpovědí mu byl dojemný výtvor „Jednáme pouze v rámci našeho nejlepšího svědomí a z přirozené lidské potřeby, aby společnost mohla dále pokračovat v existenci.“ Jedno oko nezůstalo suché… I další pokusy o komunikaci  narážely na  prostý fakt, že jde o děti, které sice jsou zvyklé, že když se zmáčkne vypínač,  zapne se světlo (počítač, televize…), ale zjevně příliš nepřemýšlí nad tím, jak to.

To by ale nebylo nejhorší, proč by v patnácti letech nemohly mít děti ideály, byť mírně vzdálené od reality… Horší je, že v jejich čele bude několik aktivistů, kterým ve skutečnosti o ekologii nejde. Jak to? Kdyby ano, tak proč nebojují proti biopalivům, jejichž účinnost je menší než první Wattův parní stroj? Proč nedemonstrují před Agrofertem, aby nám systematicky nevysoušel krajinu? Proč naopak neocení, že máme více lesů než před třiceti, padesáti či sedmdesáti lety? Nebo že za pouhých třicet let jsme dokázali snížit energetickou náročnost vytápění běžného domu desetkrát (tehdy měl běžný dům kotel 25kW, dnes 2,5 kW). Protože to by znamenalo ochotu alespoň trochu se ponořit do dat a do technických oborů. A hlavně by to znamenalo ekologii bez ideologie, zatímco jim jde o ideologii pod zástěrkou ekologie.

Co nenajdete

Když si vezmeme dva nejznámější představitele Fridays for Future v ČR, tak to nejsou žádní jen tak nějací studenti. „Lála“ Myslíková není nováček ani na radiu Wave, svou první chvilku slávy zažila před dvěma lety, když ve skautském kroji spolu s dalšími blokovala průvod krajní pravice Brnem. To je samo o sobě jistě chvályhodný čin (byť právně diskutabilní, pokud byl pochod povolen), ale jako obvykle se ukázalo, že proti jedněm extrémistům obvykle demonstrují druzí extrémisté. Alespoň já názor, že „stát neexistuje a hranice nejsou a na tohle už se vůbec nehraje“ považuji za docela extrémistický. Stejně tak by ho jistě považovali za krajně podezřelý skauti, kteří za obnovení jistého státu (československého) a jeho hranic položili životy za okupace… Každopádně tehdy šestnáctiletá „Lála“ už v té době  žila tématy jako je „antifašistická a feministická témata, bytová situace, squatting, klerofašismus.“

V rozhovoru ale hrála druhé housle, Petr Doubravský je totiž výrazně zkušenější kádr. Spolumluvčí Mladých zelených a vlastními slovy „levičák, feminista, aktivista, vegan a queer„, který je všude – od uhelných dolů po Kliniku, jen když se dá protestovat. To ale samozřejmě na Radiu Wave (ani nikde jinde, kde se referovalo o Fridays for Future) nenajdete…

Matyáš Zrno