Když jde o Čínu…

Donald Trump je v současnosti vyvržen z řad lidské rasy, za což si – ruku na srdce – může do značné míry sám.  Jenže „rozčílení není program“, jak říkal Masaryk a tak se podívejme minimálně na jednu oblast, ve které konal Donald Trump správně, ve prospěch Spojených států, západního světa i lidských práv. Jde samozřejmě o Čínu a lze jen doufat, že alespoň tento jeho odkaz přetrvá.

Pomiňme komplikovanou obchodní válku a vezměme si jen zprávy z poslední doby, symbolizované slovy Dalajláma, Taiwan, Ujguři… Těsně před koncem roku Donald Trump podepsal Zákon na podporu Tibetu (Tibetan Policy and Support Act of 2020), který má zajistit, že příští tibetský duchovní vůdce Dalajláma bude vybrán dle tibetských budhistických pravidel a nikoliv podle požadavků čínské komunistické strany. Zákon zvyšuje podporu neziskovým organizacím, podporujícím Tibeťany a přijímá restrikce pro čínské konzuláty v USA, dokud Čína nepovolí Američanům otevřít jejich konzulát v hlavním městě okupovaného Tibetu, ve Lhase. Rozšiřuje pravomoci Zvláštního koordinátora pro otázky Tibetu a umožňuje přijímat sankce proti čínským představitelům, kteří budou zapojeni do snahy znemožnit legitimní výběr Dalajlámova nástupce. Zákon také určuje konkrétní sumy jako stipendium pro tibetské studenty či finanční pomoc tibetské vládě v exilu a tibetským komunitám v Tibetu i v emigraci. A Lobsan Sangay, premiér exilové tibetské vlády, se v Bílém domě  sešel zvláštním koordinátorem pro tibetské otázky Robertem Destrem. Je to za šedesát let poprvé, kdy se nejvyšší politický představitel vlády Čínou okupovaného Tibetu sešel v Bílém domě s úředníkem amerického prezidenta.

Před pěti dny zase Spojené státy zrušily své vnitřní restrikce, které po desetiletí platily pro styk mezi americkými činiteli a jejich protějšky na Tchaj-wanu. Od Nixonovy přelomové návštěvy Číny v roce 1972 totiž USA považují za jediného reprezentanta Číny Čínskou lidovou republiku.  USA sice s Tchaj-wanem udržovaly neoficiální styky a zajišťovaly jeho bezpečnost, oficiální diplomatické styky ale byly tabu. Tuto středu se ale na návštěvu Tchaj-wanu chystá velvyslankyně USA při OSN Kelly Craftová, což Čína označila jako „hru s ohněm“.         

A včera Čína zuřivě reagovala na americký zákaz importu bavlny a rajčat z Ujgury osídleného  východního Turkestánu (alias autonomní oblasti Sin-Ťiang).  Američané argumentují tím, že jde o produkty, vyráběné pomocí nucené práce Ujgurů v tzv. „převýchovných“ centrech.  Trumpova administrativa také zablokovala dovoz zboží od konkrétních firem, které byly odhaleny jako profitující z nucené práce Ujgurů.

Američané se také postavili na stranu Indie ve sporu o himalájskou hranici a formálně oznámili, že neuznávají čínské nároky na sporné území v jihočínském moři, kde Čína buduje umělé ostrovy.  A americká námořní pěchota začala po letech ve zvýšené míře opět cvičit obsazení nepřátelských ostrovů.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!

 

 

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme

200 Kč 500 Kč 1000 Kč