Zatímco Ukrajinci vedou konvenční válku na vlastním území, Rusko a Západ spolu vedou nekonvenční válku pomocí ekonomického nátlaku, politických úskoků a špinavých triků. Zjevná sabotáž plynovodu Nord Stream se zdá být jen posledním příkladem.
U obou těchto potrubí spojujících Rusko s Německem došlo k ničivým únikům. Příčinou byla podle seismologických měření série výbuchů u dánského ostrova Bornholm, které byly příliš cílené (a dostatečně silné na to, aby prorazily 4 cm oceli a silný betonový plášť) a příliš synchronizované na to, aby šlo o nehodu.
Ukrajinci? To sotva…
V Rusku se našli lidé, kteří z toho, jak se dalo čekat, obviňují Ukrajince. Vzhledem k tomu, že poslední funkční ponorku si Rusové vzali v roce 2014, je to však i podle jejich měřítek nepravděpodobné.
Jiní místo toho vidí za únikem informací americké spiknutí, ale nejvěrohodnější odpovědí prozatím je, že to udělali Rusové. Proč by ale sabotovali vlastní plynovody, zvláště když ani jeden z nich v té době nečerpal energii do Evropy?
Odpověď bude pravděpodobně, že jde o výstrahu. Dáváte najevo, že v případě, že budete dotlačeni k eskalaci, můžete považovat cizí potrubí a další podmořská aktiva za férovou hru – a podmořské kabely, které jsou tepnami globálního internetu, jsou zde zjevným problémem. Ursula von der Leyenová se od přímých výhrůžek Italům načas přesunula k nepřímým výhrůžkám Rusům a varovala, že na jakékoli úmyslné narušení evropské energetické infrastruktury bude reagováno „nejsilnější možnou reakcí“. Je však těžší vážně reagovat, když infrastruktura není vaše, nepoužívá se a v budoucnu se pravděpodobně používat nebude.
Koneckonců existují i jiné plynovody, na které by se mohly zaměřit ruské ponorky nebo operátoři námořních speciálních jednotek, v neposlední řadě nové Baltské potrubí z Norska do Polska, které je klíčovým prvkem v úsilí Varšavy o diverzifikaci dodávek. Těžko může být náhodou, že k tomu došlo těsně před otevřením Baltic Pipe – plynovodu z Dánska do Polska.
A co kabely?
Podvodní internetové kabely, které si razí cestu pod světovými moři a oceány, jsou, jak již bylo zmíněno, dalším zřejmým cílem. Vzhledem ke způsobu, jakým lze data přenášet alternativními cestami, je téměř nemožné internet „odříznout“. Nicméně narušení, které by mohlo vzniknout, i kdyby bylo dočasné, by mělo značné ekonomické dopady – a potenciálně ještě větší politické dopady. Stali jsme se závislými na rychlém a velkorysém připojení – od stahování filmů po hlasové volání rodině. Jakékoli přerušení by už tak občas rozkolísaným západním voličům přiblížilo nebezpečí dlouhodobého nepřátelství s Ruskem mnohem lépe než další Putinovy výhružky.
Samozřejmě, že pokud se konflikt vyhrotí na takovou úroveň, mohou se do hry dostat i další cíle. V roce 2014 nastražili důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU výbušniny ve skladu zbraní ve Vrběticích v České republice, aby zmařili obchodní dohodu o dodávkách pro ukrajinské ozbrojené síly. Jedním ze psů, kteří v této geopolitické noci ještě neštěkli, byly podobné tajné operace proti zásobovacím linkám přivážejícím na Ukrajinu západní zbraně a munici, ale i to zůstává jednou z možností.
Existuje také mnohem větší prostor pro ruské kybernetické útoky na západní kritickou národní infrastrukturu. To vyžaduje čas na přípravu – Moskva však měla přesně sedm měsíců na to, aby připravila své online možnosti.
Nic z toho samozřejmě není jisté. Ani Západ není bez vlastního odstrašujícího arzenálu, od kybernetických útoků až po přímější skryté záškodnictví.
Putin se zatím držel zpátky jednak proto, že se nechtěl dostat do tohoto druhu konfliktu „šedé zóny“, jehož rizika jsou pro něj stejně nepředvídatelná, ale také proto, aby měl něco v zásobě, kdyby měl pocit, že musí eskalovat.
Putinovo poslední eso?
Vzhledem k tomu, že ukrajinské síly pokračují v postupu na okupovaná území a že odhodlání Západu se ukázalo silnější, než předpokládal, však může mít pocit, že musí něco udělat, aby změnil aritmetiku politické války, stejně jako doufá, že jeho mobilizace by mohla zvrátit průběh na bojišti. S očekávanými anexemi okupovaných oblastí má menší manévrovací prostor než dříve, protože se jen stěží chce zapsat do dějin jako car, který se vzdal „ruských zemí“. Výbuchy Nord Streamu jsou výstřelem do našich řad a on musí doufat – téměř jistě marně – že nás to přiměje změnit kurz.
Převzato z The Spectator
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme