Plynovým kotlům v Německu zvoní umíráček. Mají je nahradit zdroje, jež se neobejdou bez elektřiny. Spolková republika přitom tento týden odstaví tři poslední jaderné elektrárny.
Nůžky mezi realitou a pevnou vírou se v Německu nyní rozevírají rychleji. Od konce letošního roku si Němci nekoupí nový plynový kotel. Takže po nich rychle roste poptávka. Ti kdo to nestihnou, si mají pořídit tepelné čerpadlo, kotel na zelený vodík, fotovoltaiku, nebo jiné „zelené“ řešení. Od 1. ledna příštího roku totiž musí každý nový topný systém fungovat z 65procent na obnovitelné zdroje (zde).
„Pro splnění cíle 65 procent si majitelé mohou vybrat z různých technologií. Kromě tepelných čerpadel například také kotle na vodík. Využít lze i hybridní vytápění, tedy kombinaci tepelného čerpadla a plynového vytápění. Dalšími možnostmi jsou napojení na tepelnou síť, vytápění biomasou, přímý ohřev elektřinou a solární termický systém, pokud jím lze pokrýt tepelné požadavky budovy,“ popsal pravidla SeznamZprávy, který o německé novince informoval. Plynový kotel nyní podle něj využívá přibližně polovina domácností. I ty však budou s plynem muset skončit nejpozději do roku 2045.
Velké ambice, ale děravý plán
Většina individuálních řešení přitom potřebuje ke svému provozu elektřinu. V případě výroby zeleného vodíku je ta potřeba dokonce extrémní. Na jednu kilowatthodinu ve vodíku je totiž nutné spotřebovat tři kilowatthodiny elektřiny. Nemluvě o tom, že jeho průmyslová výroba zatím v podstatě ještě není ani v plenkách. V každém případě je jisté, že tento krok spolkové vlády zvýší spotřebu elektřiny. Především v zimě, samozřejmě. Tedy v době, kdy je její produkce z občasných zdrojů energie (OZE, primárně fotovoltaika a vítr) obzvlášť nejistá a leckdy i 14 dnů nemožná.
Na jedné straně tedy Němci, „ve jménu klimatu“ odstavují poslední (bezemisní) jaderné elektrárny, kalkulují s koncem používání plynu (který energetiku postavenou na OZE má držet v chodu) a odstavují stabilní uhelné kapacity. Nahradit je mají OZE, jež toho ale přes stamiliardové eurové investice stále nejsou schopné. Takže také hledají způsoby jak snížit spotřebu elektřiny.
Na druhé straně však ve velkém zavádějí tepelná čerpadla a elektromobilitu a chtějí se pustit do energeticky velmi náročné produkce vodíku. Což i při veškeré snaze o snížení spotřeby a zvýšení účinnosti bude znamenat zvýšení spotřeby elektřiny.
Jestliže však více spotřebovávám, potřebuji mít více zdrojů, tohle konstatování odpovídá matematice základní školy. Z chování německých politiků se však zdá, že tohle se v tamních školách v matice neučí. Protože jinak ke své přestavbě energetiky přistupovali obráceně. Začínali by tím, že by nejdřív měli dostatek nových stabilních náhradních zdrojů, místo toho, aby nejdřív vypínali ty, které mají. A nevnucovali by to ostatním evropským státům. Proč si to ale tyhle státy nechají vnutit, jestli se v nich matematika učí standardně? V Česku se tak učí určitě.
Převzato z iuhli.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme