Izrael je sice vzorem pro inteligentní karanténu, ale zároveň čelí nespolupracující části obyvatel (ultraortodoxní Židé), omezené zdravotnické kapacitě a dramatickému nárůstu nezaměstnanosti. To vše v době chronické politické krize, kdy i po třetích volbách během jednoho roku nemá novou vládu a otěže tak stále třímá Benjamin Netanjahu.
První pacientku diagnostikovali v Izraeli na koronavirus 21. února. Jedenáctého března přišel zákaz shromažďování více než sta osob a čtyři dny později více než deseti osob, které navíc musí mezi sebou udržovat vzdálenost alespoň dva metry. 19. března vyhlásil premiér Netanjahu stav nouze a zakázal opouštět domovy bez vážného důvodu. To naráží na poněkud anarchistickou náturu Izraelců, kteří jsou zvyklí se navštěvovat, piknikovat a především moc nerespektovat nějaké příkazy… Otevřeny zůstaly jen potraviny, lékárny, banky a drogerie. Mimochodem, i vyhlášení výjimečného stavu a s tím spojenou aktivaci armády pro nasazení na domácí frontě poznamenaly stejné problémy jako u nás – Netanjahu se mu bránil, protože ministr obrany (který hraje podobnou úlohu jako u nás ministr vnitra) je jeho politický rival…
Izrael využil potenciálu svých bezpečnostních složek, určeného primárně pro boj s palestinským terorismem, k systému inteligentní karantény, kdy má stát možnost bez soudního rozhodnutí zpětně sledovat mobily a platební karty nakažených a zjišťovat tak s kým se stýkali. Lidé, kteří se pohybovali v blízkosti nakažených následně dostanou sms od Ministerstva zdravotnictví, že se mají na čtrnáct dní izolovat. Záznamy mají být následně zničeny, ale i tak čelí tento systém kritice a několik set lidí proti němu před parlamentem demonstrovalo. Věci neprospívá, že zemi nevládne vláda vzešlá z řádných voleb protože ani ze třech voleb za sebou během jednoho roku nevznikla vládní většina. Premiér Bejnamin „Bibi“ Netanjahu tak už rok přesluhuje a díky koronaviru bude přesluhovat ještě déle. Kolují tak vtipy, že „Bibi“ už píše knihu o čínském netopýrovi, který ho zachránil…
Zatímco v systému inteligentní karantény je Izrael díky svým špičkovým bezpečnostním složkám na špici, v dalších oblastech boj s koronavirem připomíná spíše židovské anekdoty. O klasické chirurgické roušce N96 se říká, že její označení vyjadřuje absenci u 96 procent populace (ein znamená hebrejsky „není“). Raději se tedy momentálně prohlásilo, že roušky stejně nepomáhají, aby se nemuselo přiznat, že nejsou. Vrchní infektolog chodí do televize s rouškou a po nemocnici bez roušky nebo obráceně – podle toho, koho chce zrovna naštvat. Vrchní rabinát vyhlásil zákaz líbání mezuz (krabičky se svatým svitkem na dveřích židovských domácností), ale u tohoto opatření ultraortodoxní komunita skončila. Kolektivní modlitby, studia Tóry a hromadného slavení Šábesu se odmítá vzdát. Nejvíc nakažených je tudíž v Jeruzalémě a v ultraortodoxním městě Bnei Brak, kde se pořádají policejní razie v náboženských školách (ješivách). Strážníci rozhánějí studenty ješiv od svatých spisů, ti na ně drze pokřikují, ať se od nich drží na hygienickou vzdálenost dvou metrů. Mluví se o tom, že Bnei Brak izolují, ale už je na to trochu pozdě. Při testování vychází pozitivní každý třetí… Podle vládních statistik se 35 procent nakažených nakazilo v synagogách.
Ministr zdravotnictví Jakov Licman (na úvodní fotografii s Netanjahuem) je ultraortodoxní chasid, který prohlásil, že do Pesachu (to bude za týden) nás jistě Mesiáš vysvobodí jako kdysi od ran egyptských. V jeho kruzích je to sice běžný postoj, méně religiózní populace ale zvedá obočí. Jeden mediálně známý psychiatr prohlásil, že za své praxe hospitalizoval za daleko méně. Několik dní po svém prohlášení byl nicméně i s manželkou pozitivně testován a kvůli němu je tak v karanténě i premiér.
Co se týká izraelského zdravotnictví tak to je sice v řadě ohledů špičkové, ale na běžné úrovni je návalem pacientů s respiračními chorobami přetížené každou zimu. Větší množství pacientů s koronavirem by tak mohlo dopadnout podobně jako v Bergamu. A to nemluvíme o situaci v Gaze a na západním břehu, kde je obyvatelstvo nahuštěné, zvyklé na intenzivní sociální kontakt a s mizernou úrovní zdravotnictví. Gaza má údajně 60 ventilátorů na 1,8 milionu obyvatel…
Izraelskou ekonomiku pandemie tvrdě postihla. Během dvou týdnů přišlo o práci skoro 900 000 lidí a nezaměstnanost vyletěla na 25 procent. Vláda 30. března oznámila finanční záchranný balíček ve výši 22 miliard šekelů (šest procent HDP), který směřuje do zdravotnictví, na podporu v nezaměstnanosti a na podporu malých a středních podniků. Úplnou katastrofou je pak pandemie pro Palestince na západním břehu Jordánu, který byl uzavřen. Statisíce jich pracují v Izraeli, kde se bez nich neobejdou především v zemědělství, stavebnictví a službách. Palestinci se museli rozhodnout, zda zůstanou doma, bez práce a bez peněz, nebo v Izraeli, kde musí zůstat v často hodně tristních podmínkách.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!