Nyní se podíváme na to, co tvoří velkou část zápletky filmu JFK. Okresní žalobce z New Orleans Jim Garrison v roce 1969 postavil před soud místního obchodníka Claye Shawa a obvinil ho z účasti na spiknutí k zavraždění Kennedyho.
I ve filmu JFK Olivera Stonea je v podstatě přímo řečeno, že Garrison proti Shawovi neměl v rukou vůbec nic a celý soud měl sloužit jen jako jeviště pro představení důkazů ke zdiskreditování závěrů Warrenovi komise. Porota shledala Shawa nevinným jen po jedné hodině rokování. Vypadá to, že samotný Garrison nevěřil, že by zrovna Shaw měl v celém konspiračním podniku nějakou zásadní roli nebo vůbec nějakou roli, ale jeho předchozí hlavní podezřelý David Ferrie (kterého ve filmu hraje Joe Pesci) mu nepříhodně zemřel.
Garrison promítal porotě a divákům Zapruderův film, uvedl do oběhu slogan „dozadu doleva“, demonstroval teorii „magické kulky“ atd.
Po letech můžeme říct, že závěry Warrenovi komise pořád drží a zdiskreditováno bylo vše, co Garrison u soudu předvedl.
V roce 2001 dal dohromady Dave Reitzes webovou stránku, která je stále online a která detailně rozebírá 100 největších chyb, které se objevily v Garrisonově vyšetřování a ve filmu Olivera Stonea.
Jim Garrison v roce 1966 otevřel svoje vlastní vyšetřování Kennedyho vraždy na základě toho, že Lee Harvey Oswald trávil léto 1963 v New Orleans. Jeho případ byl postaven na svědectví jednoho extrémně pochybného svědka.
Pojišťovací agent z Baton Rouge Perry Rousso vypověděl, že na návštěvě večírku u Davida Ferrie v září 1963 Clay Shaw a Lee Harvey Oswald debatovali o vraždě Kennedyho.
Problém je, že Russo vyprávěl tento příběh poprvé v roce 1967 a to ještě pod vlivem hypnózy a sodium pentothalu, o kterém Garrison věřil, že je „sérem pravdy.“
Je „s podivem,“ že se tohle do filmu nedostalo. Garrison bránil u soudu své neortodoxní vyšetřovací metody velmi otevřeně:
„Při získávání svědectví od našich svědků jsme je podrobili nezávislým testům, včetně testů na polygrafu, bylo jim podáno sérum pravdy a byli hypnotizováni. Věřili jsme tomu, že za toto budeme chváleni jako za průkopnickou práci na poli vyšetřování. Místo toho se proti nám tisk obrátil a naznačoval, že jsme naše svědky zdrogovali a v hypnóze jim klademe sugestivní otázky, abychom získali křivé výpovědi.“
V roce 1971 Russo odvolal všechny své výpovědi o setkání v září 1963 a řekl právníkům Claye Shawa, který se soudil s Garrisonem za jeho neoprávněné stíhání, že výpověď dal pod vlivem drog a byla falešná. Garrison mu vyhrožoval obviněním z křivé výpovědi, pokud svůj příběh změní.
Příběh Russoa byl vším, co měl Garrison v ruce. Garrison neměl žádný jiný důkaz o tom, že se Shaw někdy setkal s Oswaldem nebo dokonce Ferriem.
Jeden z Garrisonových vyšetřovatelů Milton Brener prohlásil: „Samozřejmě, že Shaw byl nevinný. Celý případ proti němu byl výplodem Garrisonovy představivosti. Nebylo to založené na ničem jiném.“
Garrison v roce 1988 vydal knihu „On The Trail Of The Assassins“, která je velmi nepřesným souhrnem jeho vlastního vyšetřování Kennedyho vraždy. Za tuto knihu ho pak kritizovali i některé z význačných postav konspiračního hnutí, jako David Lifton, protože Garrison si vymyslel spoustu věcí, u kterých nebyl žádný problém prokázat, že nejsou pravda.
Olivera Stonea tohle ovšem netrápilo. To, co je vidět v jeho filmu, je stejně z větší části fikce. Aby Stone udělal celý příběh věrohodnější, tak se v něm vůbec nezmiňuje o tom, že Garrison při výslechu svědků používal hypnotizování nebo „sérum pravdy.“ Postava Russoa ve filmu není použitá. Místo něho tam vystupuje fiktivní charakter Willie OKeffe, kterého hrál Kevin Bacon jako transvestitu.
Stejným způsobem si Stone upravuje další fakta a svědectví, která se mu do příběhu nehodí. Buď je úplně zamlčuje nebo představuje nějakou okrajovou a dávno opuštěnou vyšetřovací verzi, typu toho, jak dlouho vlastně trvala celá střelba nebo co mohl a nemohl Oswald stihnout.
Stone tvrdí, že padlo šest výstřelů – je v rozporu s drtivou většinou svědectví. Nezmiňuje se o tom, jak si Oswald jel den před vraždou pro „tyče na záclony“ a jak se vracel do práce s dlouhým balíkem. Nezmiňuje se o balistických důkazech a vlastně většině věcí, které jsme si prošli.
Stone samozřejmě ve filmu silně implikuje, že Ferrieho smrt nastala za nějakých podivných okolností. K tomu neexistuje jediný důkaz. Ferrie byl prokazatelně nemocný dřív, než ho Garrison začal vyšetřovat a pravděpodobně celý cirkus kolem mu na zdraví nepřidal.
Jedna ze Stoneových lží je i v závěrečných titulcích. Na samém konci filmu je mezi titulky toto: „V roce 1979 RICHARD HELMS, ředitel tajných operací v roce 1963, připustil pod přísahou, že CLAY SHAW pracoval pro CIA.“
Tohle se zdá jako podpora pro Stoneovu teorii, že celá věc byla spiknutím CIA. Ovšem je to fabrikace. Clay Shaw nebyl nikdy zaměstnanec CIA.
Shaw jako obchodník cestoval po zemích Latinské Ameriky. CIA měla program s názvem „Domestic Contact Service.“ Lidé, kteří cestovali do zahraničních zájmových zemí po návratu popisovali své dojmy z toho, jaká je v těchto zemích politická situace. Shaw byl jedním z tisíců obyčejných lidí, včetně studentů a turistů, kteří někdy poskytli své výpovědi pro Domestic Contact Service.
Všechno, co Richard Helms, který se později stal ředitelem CIA, řekl při své výpovědi během civilního soudního řízení pro pomluvu, je, že jméno Shawa je mezi jmény několika tisícovek dalších lidí, kteří udělali přesně stejnou věc. A poslední kontakt Claye Shawa s Domestic Contact Service byl v roce 1956 – 7 let před vraždou Kennedyho.
Clay Shaw nikdy nebyl agentem CIA ani zaměstnancem CIA. Jeho vztah k CIA byl asi takový, jako je vztah svědka dopravní nehody k policii nebo soudu.
JFK jako film je zručně udělaná fikce. Jako zdroj historických faktů je naprosto nepoužitelný a to včetně titulků, které se tváří, jako že divákovi sdělují nějaká bezesporná fakta. Jim Garrison obžaloval lidi, kteří neměli s atentátem naprosto nic společného a to na základě jednoho svědectví získaného pod vlivem hypnózy a „séra pravdy“ čtyři roky po údajných událostech.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
200 Kč
500 Kč
1000 Kč