Víte, že pokud si chcete vsadit dvacku na výhru Sparty nebo stovku na Miloše Zemana v prezidentské volbě, čeká na vás registr hazardních hráčů a povinnost uvést, z jakých příjmů tu dvacku (či stovku) máte? Náš stát o nás chce vědět čím dál tím víc. A hodí se mu k tomu i boj proti terorismu.
Jako sportovní fanoušek jsem si poprvé vsadil s kamarádem na konci osmé třídy. Samozřejmě podle litery zákona nelegálně. Čas od času se mi zadařilo, ale většinou ne. Zjišťoval jsem, že slova ex-trenéra klokanů Pospíchala, že fotbal nemá logiku (a nejen on), mají něco do sebe…
Postupem let mě sport zajímal méně a méně a moje návštěvy se stávaly vzácnější. Občas v neděli. Nejdříve jsem přispěl na mši, pak ode mě dostala milodar i firma, kterou před lety vlastnil Michal Horáček. Vyhrávat jsem v tom období už dokázal jen, když jsem si místo hokeje či fotbalu vsadil na výsledky voleb – tedy paradoxně něco ještě nepředvídatelnějšího. A pak jednou začátkem loňského roku to přišlo. Když jsem chtěl sázkové kanceláři vylepšit hospodářský výsledek, s překvapením jsem zjistil, že vsadit si mohu jen, pokud se nechám zaregistrovat do registru hazardních hráčů. Zase nějaký nový zákon. Jak už to tak bývá, prvotně dobrá myšlenka spočívající v regulaci výherních automatů a zrušení „daňových prázdnin“ pro loterijní společnosti zmutovala v konečné fázi v tvorbu databáze, kde bude mít erár dokonalý přehled o tom, kdy a kolik jste vsadili. Ať jste naházeli do automatu desítky tisíc či si jednou za měsíc vsadili dvacku na Spartu. Už jen ten pojem „hazardní hráč“ mě ale natolik odpudil, že pro mě tím dnem kontakt se světem sázek skončil.
Až do letošního 27. února. Jelikož jsem si kdysi kvůli výhodám, jež to skýtalo, nechal vystavit členskou kartičku, tak jsem při registraci poskytl dotyčné sázkovce svůj email. Zmiňovaného únorového dne mi v mém emailu přistála zpráva, která mi vyrazila dech. Na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a terorismu jsem obdržel dotaz na původ mých peněžních prostředků, které využívám k uzavírání sázek. (Byť toto na základě výše napsaného již víc jak rok neprovádím.) Daná sázkovka předpokládá, jak mi sděluje ve zmíněné zprávě, že finance, které k sázkám u nich využívám, jsou platem/mzdou. V takovém případě tedy nemusím nic dělat. Pokud je tomu ale jinak, pak mě žádají, abych uvedl jednu z možností: podnikatelská činnost, důchod, dávky od státu, dědictví, dar, výhry/výnosy. A na závěr mě ještě vyzývají k tomu, jestliže by se v budoucnu zdroj mých prostředků změnil, pak je mám o této skutečnosti neprodleně informovat.
Možná ještě dokážu pochopit, že stát chce ohlídat, aby dávky, které některých jednotlivcům poskytuje, byly vynaloženy účelně a nekončily v automatech, ale i tak se nabízí některé neodbytné otázky: kolika lidí se to týká, kdo to přizná a hlavně, co to má společného s nelegálními příjmy a terorismem? Stejně jako, co je vůbec státu do toho, zda jsem si vsadil peníze, jež jsem získal z podnikání, zaměstnaneckého poměru, dědictvím či třeba z vyplacené dividendy? A jak to vlastně poznám, když třeba v mém případě jsem si část prostředků na mém bankovním účtu vydělal, část dostal v rámci příbuzenstva a nějaké drobné mi každoročně přinášejí dividendy a úroky z dluhopisů? V době, kdy se kvůli GDPR a osobním údajům nemůžete coby badatel dostat v okresním archivu k materiálům týkajících se komunistických voleb v roce 1954, chce o vás stát shromažďovat takové údaje? Chtěl jsem na danou zprávu odpovědět něco ironického, ale kdoví, kdo by to všechno četl a ironii nepochopil, tak jsem nakonec jen suše sdělil, že jim to může být jedno, jelikož nejsem registrovaným hazardním hráčem. Sorry jako.
Když jsem byl mladší, tak jsem míval alespoň tu naději, že jednou budou volby a po nich se to po převzetí moci opozicí změní. Volby stále ještě bývají, ale že by se něco mohlo na tomto státním špiclování změnit, tak ta naděje již dávno opustila. Občas si tak říkám, že až mé tři malé neteře budou jednou dospělé, tak mi asi ani nebudou věřit, jak svobodně, šťastně a bezpečně jsme žili. Bez některých – údajně pro naše dobro – státem zaváděných špiclovacích opatřeních. Protože jim už přijdou bohužel naprosto samozřejmé.
Vojtěch Navrátil, politolog
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
