Je třeba zregulovat Maláčovou

Ministryně práce a sociálních věcí ČSSD Jana Maláčová měla další velký týden. Nejdřív přišla s návratem regulace nájmů a pak ještě s comebackem exministra obchodu a průmyslu Jiřího Havlíčka. Zatímco regulace nájmů drahé bydlení nevyřeší, případným jmenováním Havlíčka šéfem Úřadu práce si v Lidovém domě rovnou koledují o další kauzu „lithium“. ČSSD očividně nestačil ani sedmiprocentní volební výprask, s nímž jí Havlíček před lety pomohl.

Málokdo má takový talent popudit svými nápady nejen koaliční ANO, ale i kompletní opozici včetně Pirátů jako Maláčová. Jako větší realisté se tentokrát projevili dokonce i komunisté, kteří kdysi chtěli regulovat i délku vlasů: i jejich poslanec Jiří Dolejš řekl, že regulace nájmů je jen mimořádné opatření a stále dražší nájmy a bydlení je potřeba řešit „systémově“. O Maláčové vám to řekne asi vše.

„My se v tuto chvíli velmi seriózně bavíme v sociální demokracii o regulaci nájemného, myslím si, že deregulace nebyl správný krok,“ řekla Maláčová minulý týden Právu. Fakt? Ministryni ČSSD je 38 let, takže si možná úplně nepamatuje efekt regulace nájemného, která u nás platila do roku 2012. Tehdy bujel černý trh s byty, jehož jsem se jako jeden z postižených regulací z nouze zúčastnil a koupil si tzv. „dekret“ na byt. Byt nebyl můj, a proto jsem ho nemohl ani prodat ani pronajímat, jak se sluší na „černotu“. Zato jsem v něm ale platil směšně nízké nájemné, které kompenzovalo cenu za „dekret“.

Dobrých třináct let jsem proto bydlel v polorozpadlém činžáku, protože majitel z regulovaného nájmu sotva vybral na základní opravy. K těm došlo, až když nový majitel v domě postavil luxusní půdní byt, který pronajal za komerční cenu.

Maláčová se ráda chlubí, jak studovala v zahraničí, takže by si občas mohla přečíst i nějaký text, který se věnuje zahraničním zkušenostem s regulovaným nájemným. V podstatě by se dočetla o mojí vlastní zkušenosti. A navíc by zjistila, že regulace nájmů obvykle ještě víc zdražuje „neregulované“ bydlení, kterého se díky regulaci staví ještě míň, protože kdo by taky chtěl investovat do domů, které za vás v podstatě pronajímá stát?

Snad je to duchem nesmrtelného Vladimíra Špidly, jenž teď radí i Maláčové, že v Lidovém domě pořád nemůžou mentálně vkročit do moderní doby. V ČSSD jako by si pořád mysleli, že se peníze tisknou někde v jejich sekretariátu a že problémy nejen s drahým bydlením prostě vyřeší dalším partajním dekretem. Ostatně to samé si kdysi mysleli i komunisti a výsledkem byla slavná filmová „stěhovací“ akce Kulový blesk, která bohužel věrně popisovala tehdejší smutnou realitu.

A podobně je to vlastně i s návratem „nešťastníka“ Havlíčka. Ten sice svou neprozřetelností ČSSD před sněmovními volbami v roce 2017 „způsobil“ kauzu lithium, jenže od té doby se trápí a potřebuje nějaký dobrý džob, který by se podobal tomu bývalému ministerskému. Havlíček se celý život živí politikou, takže tušíte, jak to má. Maláčová o něm ale prohlásila, že je to „osvědčený skvělý manažer, který rozumí českému hospodářství“.

Aby ne: Havlíčka chtěla jmenovat šéfem Úřadu práce už 4. února a údajně k tomu vše směřovalo ještě před uplynutím lhůty pro přihlášky, jenže pak se najednou o stejnou funkci na poslední chvíli přihlásil šéf svitavského Úřadu práce Jan Tesař. Tedy zjevně povolaný kandidát, kvůli němuž musela Maláčová připravené předání „trafiky“ Havlíčkovi odložit. Jak popisuje důvěryhodný zdroj z ministerstva, tenhle zvrat byl pro Maláčovou „velkým překvapením“. „Tím se pro paní ministryni výrazně a nečekaně situace a cesta, kterou si zvolila, natolik ‚zkomplikovala‘, že musela svůj ‚plán‘ změnit,“ dodává zdroj.

Pro místopředsedkyni ČSSD je to typické: ve vládě zkouší „panovat“ stejně jako na svém ministerstvu, a permanentně proto všechny kolem sebe překvapuje neprojednanými návrhy. S Havlíčkem ovšem nepřekvapila jen koaliční ANO, ale například i nového šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečku, který výběr politika označil za „minimálně zvláštní“. A to „traktorista“ Jurečka tentokrát zůstal ještě „nesedlácky“ diplomatický.

Donedávna neznámá Maláčová se rychle stala kometou ČSSD, když o ní někteří začali mluvit jako o „spasitelce“ kdysi hlavní politické partaje, která dnes ale bojuje o přežití. Jenže poslední dobou Maláčová spíš připomíná Havlíčka v časech zmíněné kauzy lithium. I pro ministryni teď platí, že se události, které sama dává do pohybu, záhy obracejí proti ní a ona se jen snaží hasit průšvihy. 

Nápad jmenovat šéfem Úřadu práce zrovna Havlíčka nicméně ukazuje, že kontakt s realitou nejspíš ztratili v celé ČSSD: mnohé průzkumy stranu posílají ke kritické pětiprocentní hranici volitelnosti, v Lidovém domě se ale pořád chovají, jako by mířili k dalšímu volebnímu vítězství. Místo nájmů by radši měli „regulovat“ Maláčovou.

V rámci vzájemné spolupráce přebíráme z info.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!