Jaroslav Kubera, RIP

Jaroslav Kubera – svéráz, srandista, trochu sólista. Ne vždycky bylo jednoduché s ním na něčem spolupracovat, ale kdy se ještě stane, aby bytostný pravičák  v rudých Teplicích vyhrál čtvery senátní a sedmery komunální volby? Dokázal, že poctivá pravicová politika je politikou zdravého rozumu, kterou je možné prodat i voličům v Ústeckém kraji.

Chce to samozřejmě specifický osobnostní profil. Jaroslav Kubera byl například zcela a  absolutně nepodplatitelný. Počítám, že ani nikoho nenapadlo mu zkusit něco nabídnout. To bylo zkrátka mimo jeho osobnostní nastavení. Každý věděl, že v životě po ničem nebaží. Že je spokojený s tím, co má. Takový člověk se dá těžko ovlivnit. Čím také?  Další auto? Dovolená na Bahamách? Každý věděl, že to je absurdní…

Kubera také dělal politiku naplno. Říkal, že pokud to člověk dělá poctivě, na nic jiného kromě rodiny mu stejně čas nezbývá.  V době, kdy politici mění názory pod tlakem „shitstormů“ na sociálních sítích, si Kubera říkal, co chce a dělal co chce. Sociální sítě okázale ignoroval a nezdá se, že by to jeho politické kariéře jakkoliv uškodilo.  

Předvolební kampaň, která je pro většinu politiků utrpením, byla pro něj zábavou. Měl ten pro politika vzácný dar, že ho bavilo mluvit s lidmi. Na ulici, v krámě, v hospodě…  Každý mu stál za setkání, každý mu stál za slovo.  

Všechno řešil zdravým rozumem. Nesnášel profesionální aktivisty, zabývající se romskou otázkou, ale zašel na romský ples a zase – s každým promluvil, probral, co ho trápí.  Říkal že romský problém je tam, kde je romský asistent.  Tvrdil, že nejvíc by romské otázce pomohlo, kdyby zaměstnavatel mohl vyplácet mzdu každý den. Taková jednoduchá věc…  

Kubera byl totiž především muž zdravého selského rozumu  a praktik. Několikrát jsme ho měli jako řečníka na Letní škole Občanského institutu. Uměl nabourat jednoduché představy. Zakázat automaty? Většina studentů byla pro. „Ale já z automatů platím ve městě celý sport“, kontroval Kubera. Povolit kouření v letadlech? Pro většinu studentů nepředstavitelné. „Proč by nemohly být zvláštní lety pro kuřáky? Víte, jaké to je vydržet bez cigára zaoceánský let? Každý kuřák by si rád připlatil“, říkal na to vášnivý kuřák Kubera, který měl (nekecám) na stole karton cigaret. A tak by se dalo pokračovat.

Právě pro ten svůj zdravý rozum tak nesnášel módní trendy, které pod spoustou sofistikovaných výrazů ukrývají takové hlouposti jako fluidní pohlaví nebo konec světa za 12 let. Nesnášel to instinktivně a dokázal ty konstrukce rozmetat několika jednoduchými slovy. Nesnášel radikální feministky, ale vždycky se chlubil, že v Teplicích zaměstnává nadpoloviční většinu žen. Nesnášel dotace a Teplice nikdy nevyužily ani korunu z evropských dotací. Nesnášel dluhy a Teplice hospodařily bez dluhů.  Nesnášel byrokracii a dokázal uvádět nekonečné řady příkladů toho, jak mu komplikuje práci. Nesnášel ekologický alarmismus a nesnášel Evropskou unii. Ne z principu. Také jako realista nikdy neblouznil o nějakém Czexitu. Vadil mu při každém kontaktu s unijními zástupci (a často i s unijní legislativou) ten vyprázdněný jazyk plný floskulí a frází, tolik cizí jeho smyslu pro realitu a umění možného. Bytostně nesnášel omezování osobních svobod a státní buzeraci.   

Liberální mainstream mu nyní uznává alespoň to, že byl autentický a co říkal, si opravdu myslel. Ale pamatujete na okolnosti volby pana Kubery předsedou Senátu? Nelevicové strany se kolem toho dokázaly pěkně poštěkat, celá věc za sebou zanechala hořkost, která ještě dlouho ne a ne vyprchat. Liberálním politikům byl proti srsti – byl proti zákazu kouření, proti ekologickému šílenství, proti modernímu feminismu. Byl takový Zeman v lepším hávu.  Ani jemu se nevyhnula obvinění, že je pod ruským či čínským vlivem (protože v jeho kanceláři pracuje manželka Vladimíra Mlynáře z PPF).  Ostatně ještě tři dny před smrtí ho aktualne.cz konfrontoval s tím, jak to, že jde na oslavu čínského nového roku. Přitom to byl Kubera, kdo se rozhodl jet na oficiální návštěvu Taiwanu. Toho Taiwanu, který se snaží dostat k sobě (oficiálně) představitele země EU asi dvacet let. A dvacet let se o to snaží marně.  Těžko si u nás dovedeme představit symbolický význam takového kroku pro Taiwance (jejichž dalším velkým spojencem v české politice je mimochodem Marek Benda, který má také smůlu, že pro řady dnešních novopečených bojovníků s Čínou prostě nezapadá do toho správného profilu).

Naposledy jsme byli s Jaroslavem Kuberou v kontaktu, když jsem mu posílal sovětskou protikuřáckou karikaturu, která srovnávala Lenina, který nekouřil a žije (Lenin je totiž věčný) s Churchillem, který kouřil a zemřel. Pan předseda si jí nechal vytisknout a vyvěsil si jí v kanceláři. Doufám, že tam nahoře si s Churchillem zapálí cigáro a doutník a společně se zasmějí Leninovi i všem jeho dnešním pokračovatelům.  

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!