Nová doba si žádá nová pojmenování. Stále častěji se proto setkáváme s novotvary typu klimatický žal, flygskam neboli stud z létání, a nebo takzvaný uvědomělý kapitalismus. O co se jedná? Ve zkratce jde o jakýsi kapitalismus bez kapitalismu, kde volnou ruku trhu nahradila pevná ruka boje za sociální spravedlnost. Popularitě se tato koncepce těší nejen u levicových politiků a jejich voličů, ale i u nadnárodních korporací, které se jim snaží zavděčit.
Hitem na pultech obchodů a restaurací je v současné době protkané apelem na snížení produkce a konzumace masa produkt jménem Beyond Meat. Vypadá jako maso, údajně i chutná jako maso (neměl jsem, takže nemohu posoudit), ale není to maso. A něco podobného je i uvědomělý kapitalismus. Tváří se jako kapitalismus standardní, nicméně jejich vzájemný vztah je spíše někde na úrovni „hodinky – holinky, obojí se natahuje“. Pojmenování vycházející z afroamerického slangu v sobě odráží sociální a politický rozměr kapitalismu, což jak již jistě pozorný čtenář správně vytušil znamená kapitalismus, na nějž byly naroubovány rozličné výdobytky liberálně levicového progresivismu.
Uvědomělý kapitalismus je požehnáním pro všechny ty politiky, kteří se nechtějí otevřeně hlásit k socialismu, nicméně idea alespoň drobného přidušení kapitalismu „pro dobro všech“ jim není cizí. Svým voličům se tito politici prezentují jako jacísi kapitalisté s výhradou, kteří sice nominálně kapitalismus podporují, nicméně zároveň jsou pro ně kapitalisté do jisté míry třídními nepřáteli. Krásně je to vidět na prezidentských kandidátech Demokratů v USA. Ti sice slibují podporu amerických firem, ale zároveň jim v rámci sociální solidarity hodlají zvýšit daně, a motivují každého, aby šel za svým americkým snem a dosáhl vytouženého úspěchu a bohatství, ale zase ne moc, protože jinak mu to taky seberou pro blaho těch, kteří se sice sami nijak nesnaží, ale rádi by si také nárokovali svůj kus žvance.
Jakkoliv u politiků obliba uvědomělého kapitalismu dává smysl, pozoruhodná je zejména dobrovolná adaptace jeho aspektů korporacemi, proti kterým je v jádru zaměřen. Jako by si snad jejich vrcholní manažeři, hnáni jakousi variací na stockholmský syndrom, byli vědomi toho, že politická reprezentace má občas problém dotáhnout plány k realizaci, tak si ochotně cestu do pekel dobrými úmysly vydláždí sami. Možná je ale vysvětlení o poznání prozaičtější – ona celá slavná woke agenda je pro korporace jakousi moderní formou odpustků. Stačí se alespoň na oko přihlásit k progresivní agendě a třeba jim pak bdělí strážci sociální spravedlnosti odpustí nějaká jiná provinění a nebo je – až dojde na lámání chleba – zatíží nižší daňovou sazbou, když jsou vlastně tak trochu „jejich“.
Ukázkově je takzvaný virtue signalling (teda snaha navenek působit angažovaně a vytvářet si pozitivní obraz, nicméně reálně nedělat nic moc přínosného) korporací pozorovatelný v červnu, který byl vyhlášen za měsíc boje za LGBT práva. Velké firmy se předhání v tom, která dříve a když ne dříve, tak alespoň kreativněji, obarví své logo do duhových barev, a kdo se odprezentuje jako největší přítel všech myslitelných sexuálních menšin. S úderem půlnoci na prvního července se vše vrací do starých kolejí a korporace se mohou dále věnovat běžné činnosti s vědomím, že v očích těch, kteří jimi jinak pohrdají, si alespoň nahnaly plusové body.
Co má uvědomělý kapitalismus společného v politice i v korporátním prostředí je jistá z principu věci vycházející polovičatost nabízených řešení, která je předem odsouzena k neúspěchu. Volič podporující kapitalismus prohlédne trik se slůvkem uvědomělý a raději svůj hlas odevzdá někomu, kdo mu nabídne kapitalismus bezpřívlastkový a volič, který kapitalismus považuje za svrženíhodný zdroj všeho zla rovněž nemá důvod k nějakým kompromisům, když může zvolit přiznaného socialistu. Firmám se naopak ukázalo, že za pokusy vychovávat zákazníky formou vnucování pokrokových myšlenek sice sklidí potlesk od úzké skupiny samozvaných liberálů, kteří beztak většinou nepatří mezi jejich zákazníky a patřit mezi ně ani nebudou, kdežto zákazníci skuteční v mezičase přejdou ke konkurenci, která je se je nesnaží moralizovat. Nabídka by byla, nicméně s poptávkou, tam už je to horší…
V rámci vzájemné spolupráce přebíráme z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme