Jak se v maďarské antipedofilní legislativě ocitli homosexuálové?

Maďarský liberální web Telex v článku Szabolcse Dulla shrnuje problematiku tzv. antipedofilního zákona s dodatky zakazujícími mj. propagaci homosexuality ve školách. Dull v něm objasňuje různé souvislosti zákona a politickou logiku jednání Fideszu. Původní návrh zákona, připomíná Dull, byl v parlamentu přijímán zcela konsenzuálně a nebylo pochyb, že projde zcela nebo takřka jednomyslně. Proč se Fidesz rozhodl na poslední chvíli přispěchat s dodatky?

Lepší než Fudan

Po zklidnění epidemické situace, poměrně zvládnuté vakcinační kampani a rychlém znovuotevření dominovalo ve veřejném prostoru jedno velké téma, a tím byl projekt čínské univerzity Fudan. Podle analytika Gábora Horna Fidesz neodhadl dobře, nakolik je téma citlivé. Mylně to považoval za pouhý obchodní projekt v rámci ekonomického východního otevření, za projekt, nad nímž většina Maďarů lhostejně pokrčí rameny. Opozici se však podařilo téma přeformátovat do výhodnějšího pole a dostat k širokému publiku. Problémem nebylo, že jde o čínskou univerzitu, ale jakým způsobem má být financovaná a že zabere část prostoru pro studentské byty. Dále tu byla otázka privatizace nájemních bytů, v níž Fidesz rovněž tahal za kratší konec.

Fidesz nakonec v obou otázkách ustoupil, což se stává jen v případech, kdy je proti návrhu velká společenská většina. Zákon týkající se bydlení upravil do mnohem přijatelnější podoby a u čínské univerzity slíbil uspořádat referendum, které se má konat, až budou dostupné všechny podrobnosti projektu, rozhodně až po příštích volbách. Obě témata byla na programu úterního hlasování (projekt Fudanu tak postoupil do další fáze), ale veškerá pozornost byla kvůli dodatkům zaměřená na tzv. antipedofilní zákon. Pro Fidesz se nejednalo o negativní vývoj: na konci dne mohl vyslat svým voličům zprávu, že pedofilové budou tvrději trestáni, děti lépe chráněny a opozice se jako obvykle dohaduje.

Ideální téma pro kampaň

Fidesz téma homosexuality obvykle nezajímalo, v Maďarsku se donedávna nejednalo o otázku, která by vzbuzovala emoce jako třeba v Polsku. V roce 2007 byl schválen zákon o registrovaném partnerství, který Fidesz časem přijal za svůj, a dal najevo, že za jeho vlád se status quo liberálnějším směrem posouvat nebude. Téma si jako první osedlali radikální odštěpenci z Jobbiku, strana Naše vlast. Jejich poslankyně Dóra Dúró velkolepě roztrhala a skartovala pohádkovou knihu pro děti, v níž vystupovaly homosexuální nebo trans postavy. To se setkalo s obrovským mediálním zájmem, stejně jako vyvěšování duhových vlajek opozičními starosty a jejich následné strhávání aktivisty a politiky Naší vlasti (kteří za to byli popotahováni policií), a Fidesz se rozhodl tímto zákonem zachytit vítr do svých plachet.

Pro Fidesz je zákon výhodný, protože obsahuje silná prohlášení na rétorické úrovni, ale bude mít jen stěží jakékoliv smysluplné praktické důsledky, upozorňuje Dull. Orbán i předkladatel zákona Máté Kocsis opakují, že se týká pouze sexuální výchovy a že homosexuálové nad 18 let jím přece nejsou dotčeni. Podle Orbána zákon není namířený vůči homosexuálům, ale týká se pouze „práva rodičů vychovávat děti v souladu se svými hodnotami a názory“. Podle státního tajemníka Balázse Orbána je pak „směšné“ tvrdit, že by zákon například znemožnil vysílání seriálu Přátelé před 22. hodinou.

Podle Dulla je schválně naformulovaný vágně a nedefinuje, co je propaganda a jak se liší od informování. „Může být podobný zákonu o nevládkách financovaných ze zahraničí v tom, že rétorické hrozby nejsou doprovázeny žádnými konkrétními praktickými opatřeními“. Jde podle něj o typický výstřel identitární politiky, která funguje dobře na pravici i levici a jejím nástrojem jsou hlavně různá gesta.

Fidesz téma nerozděluje

Nejde o téma, jímž by Fidesz rozděloval sám sebe, ať už jako politickou komunitu, nebo svůj nemalý voličský tábor. Nic nenaznačuje tomu, že by strana tímto zákonem o nějakou podporu přišla, navíc může mobilizovat elektorát z malých sídel, který v něčem s Fideszem sympatizuje, ale například nechodí volit. Navzdory představám médií a nadějím opozice, vysoká volební účast v roce 2018 pomohla Fideszu, ne opozici. Nešlo o tvrdé jádro voličů Fideszu, ale o lidi, kteří spíše nechodí volit, o politiku se ve svém běžném životě nezajímají a kampaň s migranty nebo Sorosem na ně zafungovala.

Fidesz se straní témat, která jeho voliče rozdělují. Zákon je v souladu s dlouhodobým postojem strany, že by se „homosexuálové měli chovat normálně“. Co to znamená, předvedl předseda parlamentu a představitel radikálnějšího křídla strany László Kövér, když přirovnal homosexuální rodičovství k pedofilii v tom ohledu, že „v obou případech je dítě objektem, předmětem potěšení, prostředkem naplnění, prostředkem seberealizace.“ V souvislosti s tím též poznamenal, že „normální homosexuál ví, jaký je řád světa, že je takový, že se tak narodil, a snaží se přizpůsobit tomuto světu“.

Orbán se k homosexualitě nevyjadřuje, jeho jediný výrok pochází z roku 2015, kdy řekl, že je maďarské homosexuální komunitě vděčný za to, že „neprovokuje“, protože by to podle něj mělo opačný účinek.

Ačkoliv Fidesz není stranou, která by v dosavadní historii hrála LGBT kartou, vždy (snad s výjimkou období 1988 až 1993) se stavěla proti rozšiřování práv pro homosexuály a od roku 2010 navíc vládne v koalici se stranou KDNP, která zastupuje zájmy konzervativních věřících voličů. Její předseda Zsolt Semjén se například v roce 2005 dopustil výroku, že „kdo chce, aby jeho syn měl první sexuální zkušenost s vousatým strýcem, bude volit SZDSZ“ (někdejší liberální strana vládnoucí spolu se socialisty). Orbán tehdy jako opoziční politik jeho výrok odmítl komentovat. Volič Fideszu byl s těmito názory srozuměn a nejpozději od druhé poloviny 90. let je nepovažuje za překvapivé. Pokud nějací homosexuálové či jejich rodiny Fidesz volili, budou jej volit i nadále, protože zřejmě v této oblasti nezastávají liberální stanoviska a/nebo jsou pro ně důležitá jiná témata.

Opozice je velmi rozdělená

Úplně jiná je situace v opozici, která se proti Fideszu chystá v parlamentních volbách příští rok vyrazit coby „jedna strana“. S jednou kandidátkou a jedním kandidátem na premiéra. Spor se pochopitelně vede mezi Jobbikem a zbytkem, tedy několika levicově-liberálními stranami. Jobbik se sice již z větší části vzdal své někdejší krajně pravicové agendy a jeho jedinou patrnou ideologickou linkou je dnes antiorbánismus, respektive obviňování Fideszu z korupce, stále má však i konzervativnější venkovské voliče, na něž dělá dojem tam, kde Fidesz nemůže – v tažení proti „finančním elitám tohoto systému“.

Cílem bylo dostrkat Jobbik do kouta a buď jej o tyto voliče připravit, nebo jej rozeštvat se zbytkem opozice. Předseda Jobbiku Péter Jakab (stejně jako většina poslanců Jobbiku je ve straně od nejradikálnějších časů, od roku 2009 vedl jeho místní organizaci v Miškolci) se nakonec rozhodl pro zákon hlasovat a ocitl se tak pod křížovou palbou zbytku opoziční koalice, s nimi spojených médií, intelektuálů apod.

Fideszu se hodí jak narativ „sjednocená opozice chrání pedofily“ v případě, že by Jobbik nehlasoval, tak oslabování opoziční spolupráce, když Jobbik hlasuje jinak než zbytek. Pro opozici je téma nevýhodné, protože ji štěpí, může sice mobilizovat svůj tábor, ale nové voliče pravděpodobně nezíská. Mobilizovat může do ulic nebo k virtuální podpoře LGBT komunity, ale těžko k volbám, protože voliči, jimž na této otázce záleží, budou stejně muset překousnout, že volí i Jobbik.

Zahraniční kritika

Fidesz je zvyklý na kritiku ze zahraničí, umí se s ní popasovat, a také ji využívat v domácí politice. Protože téma LGBT práv je něco jako sakrum pro liberální kruhy na Západě, Fidesz musel očekávat velmi bouřlivou reakci, která také přišla. Pro Fidesz je docela snadné reagovat, viz reakce vládního mluvčího pro zahraničí Zoltána Kovácse na post předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové: „Jako matka 7 dětí jistě chápete, jak je důležité, abyste mohla své děti v těchto citlivých otázkách vzdělávat podle svého uvážení. Právě o tom je tento zákon. Ach, a také o zpřísnění trestních postihů za pedofilní zločiny. S jakou částí máte jako křesťanská demokratka problém?“

Zajímavá je i souvztažnost s fotbalovým mistrovstvím. Maďaři jsou po překvapivém výsledku s Francií ve fotbalové euforii, jejich stadion a atmosféra, kterou vytvořili na něm i ve městě, byla předmětem obdivu sportovních komentátorů a fanoušků po celém světě. Do středečního zápasu v Německu vstupují jako jasný outsider, ale atmosféra v zemi je plná hrdosti a nadšení z bojovnosti týmu, který dokáže hrát důstojně s nesrovnatelně silnými soupeři. Díky fotbalovému entuziasmu premiéra Orbána a obrovským investicím jeho vlády je navíc fotbal v Maďarsku spojen s politikou více než jinde. V této situaci západní média přišla s informací, že v Puskásově aréně zaznívaly homofobní urážky (proti Portugalsku) a rasistické pokřiky a opičí skřeky (proti Francii; Francouzi ale podle svých slov nic neslyšeli a naopak chválili atmosféru); UEFA již zahájila vyšetřování incidentů, Maďarsku se kvůli tomu vzdaluje vize, že by se mohlo v Budapešti hrát snad i semifinále či finále mistrovství; Němci chtějí osvětlit mnichovský stadion do duhových barev na protest proti maďarské vládě a rozhoduje se, zda to UEFA povolí; zápas bude pískat rozhodčí, s nímž mají Maďaři špatnou zkušenost.

Komentátoři si v této souvislosti všímají, že Maďaři jsou v důsledku historických zkušeností národ citlivý až přecitlivělý sám na sebe, a Fideszu vyhovují situace, kdy může „bránit zemi proti komplotům“.

Co gayové ve Fideszu?

Otevírání tématu LGBT je pro Fidesz výhodné z mnoha důvodů, ale představuje risk, co se týče jeho vlastních poslanců. Konzervativních gayů, kteří ve straně, jež se k homosexualitě programově moc nevyjadřovala, neměli problém existovat. Jedním z nich byl József Szájer, který Fidesz v roce 1988 spoluzakládal jako antikomunistickou mládežnickou organizaci a byl v něm od jeho liberálních počátků. Szájerovu kariéru ukončil neslavný skandál na gay párty v Bruselu.

Jiný spoluzakladatel strany, který ji však už v 90. letech opustil, Jóźsef Kárdos, poskytl před pár dny rozhovor populárními youtuberovi Partizánovi. Potvrdil, že o Szájerově orientaci věděli od začátku všichni, včetně Orbána, který „s gayi nikdy neměl problém“, Szájer se mu s tím brzy svěřil a vždy jej tak akceptoval. Věděla o tom i Szájerova manželka a dcera, které „za ním obdivuhodně stály do poslední chvíle“. Kárdos je gay a na Szájera vzpomíná s vděčností, protože mu „velice pomohl“.

„Szájerovo manželství není žádná zástěrka, ale normální rodina s osvícenými, intelektuálními lidmi, kteří se navzájem milují,“ řekl Kárdos a dodal, že Szájer byl vždy uzavřený člověk, který se svými osobními problémy dělil jen s nejbližšími přáteli, mezi něž však Viktor Orbán patřil. „Nepřijatelné a vylučující výroky z posledních let jsou jedna věc; tito lidé se však jako soukromé osoby k této záležitosti stavěli zcela normálně. Orbán a všichni ve Fideszu velmi dobře věděli, jakou orientaci József Szájer má, a jako takový byl přijímán. To nebyl problém. Problém byl v tom, že byl odhalen. Ale jako lidé s tím neměli problém a myslím, že s tím nemají problém dodnes,“ řekl s tím, že ve Fideszu je vícero lidí, kteří „nesou různé kříže, žijí dvojím životem“.

„Největší odpornost toho zákona je, že se to děje ze zlovolného úmyslu, čistě z touhy po moci,“ řekl bulvárnímu Blikku s tím, že zná několik homosexuálních politiků strany, kteří se však skrývají.

Další ze zakladatelů strany a Szájerův kolega z Evropského parlamentu Tamás Deutsch řekl v lednovém rozhovoru pro server Neokohn, že nevidí problém v tom, aby se jakýkoliv politik Fideszu přihlásil veřejně k homosexualitě: „Proč by se nemohl přihlásit? Není na tom nic špatného. Jen to v naší komunitě není považováno za politickou výhodu.“ Podle něj Fidesz homosexuály neutlačuje a nenutí se skrývat. „Láska, sexuální vztahy, soužití a manželství nemusí jít nutně ruku v ruce s právní definicí. V Maďarsku mohou páry žít ve třech různých formách právně regulovaného vztahu. V partnerském soužití, v registrovaném partnerství a v manželství. První dvě jsou dostupné i párům stejného pohlaví,“ řekl Deutsch s tím, že se od všech politiků strany očekává, že budou také zastávat tyto názory. Nicméně pokud jde o samotné gay politiky, žádná karanténa podle něj neexistuje. „Všem doporučuji, aby žili podle své přirozenosti,“ vzkázal.

 

Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujem