Jak klimakomunisté vyměkli

vršany2

Tak nám to skončilo! Aspoň pokud dáme na tvrzení party klimaaktivistů, kteří protiprávně obsadili rypadlo v mosteckém lomu až do té chvíle, než – slovy jejich mluvčí Alexandry – „skončí doba uhelná“.

Netrvalo to ani 60 hodin a aktivisté kapitulovali před rozmary podzimního počasí a slezli z plošiny. Během té doby stihli mnohé, jak je zřejmé z jejich twitterového účtu: rozmístit na plošině transparenty za svržení kapitalismu, zacvičit si jógu, pozorovat jinovatku na spacáku a ještě komunikovat s druhy v ostatních zemích. To poslední hezky za přispění výdobytků pozdního kapitalismu, jako jsou sociální sítě a mobilní telefony. Celá ta akce vznáší několik otázek.

Zaprvé: Kde jsou proboha opravdoví aktivisté? Bývaly doby, kdy Greenpeace týdny blokovali nehostinné ropné plošiny a mezi krami se postavili s nasazením vlastních životů obřím nelegálním rybářským lodím. Proč v Česku dostáváme jen vyměklou partu, kterou zaskočí příliš studený podzim a vybitá powerbanka? To jí klima nestojí aspoň za přivázání se řetězy k rypadlu tváří v tvář brutální policejní síle nebo několikatýdenní vyčerpávající hladovku? Až příliš to připomíná nedávný klimatický „protest“ Extinction Rebellion v Londýně, který se proměnil v taneční party poháněnou ledabyle maskovaným diesel agregátorem a kde nutriční potřeby tancujících odpůrců kapitalismu uspokojovala nedaleká provozovna McDonald’s.

Zadruhé: Kam se poděla policie? Snad všichni máme v paměti scény z večerních zpráv, jak policisté tvrdě rozbíjejí lidské řetězy aktivistů „chránících“ kůrovce nebo těžkooděnce, kteří zasahují při extremismu jiného druhu – třeba při neonacistickém koncertu. U mosteckého rypadla ukázali i čeští policisté svou vlídnou tvář, přítomen byl nejen kultivovaný vyjednavač. „Přistavili jsme na místo hydraulickou plošinu, aby mohli lidé bez potíží slézt. Přistaven je také minibus a k dispozici zdravotnická pomoc,” popisovala policejní mluvčí. Můžeme jen doufat, že se postarali i psychologa, kdyby někoho z aktivistů při výletu mimo hranice zákona přepadla akutní úzkost z osudu planety.

Zatřetí: Kde je bezcitný kapitalista? Hlavní cíl protestů, představitel „doby uhelné“, majitel severočeských energetiků Pavel Tykač, se musel smát v kuse celých šedesát hodin, než jeho éra dospěla k ohlášenému konci. Kupodivu nevyslal na místo soukromou ochranku, ani zástupy naštvaných zaměstnanců své společnosti a nedal průchod „manuální spravedlnosti“. Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová k celé záležitosti přistoupila s mateřskou starostlivostí: „Hlavně si přejeme, aby se nikomu z nich nic nestalo.“

Celé taškařici chyběl snad jen vrchol, kdy po riskantním sestupu z rypadla vítá skupinu aktivistů zástupce těžařů s připraveným veganským rautem na batikovaných dekách a podává v hrníčcích avokádové latté s přáním, aby se jim příště už ten kapitalismus svrhnout podařilo a moc se při tom nevyčerpali. My všichni ostatní můžeme nostalgicky vzpomínat na časy, kdy na sebe aktivismus bral podobu těch, kteří jsou ochotní za svou kauzu taky něco riskovat a žít svůj život podle toho, co hlásají. To ale téhle partě těžko někdo vysvětlí.

V rámci vzájemné spolupráce přebíráme z info.cz

Podpořte nás

Samo se to neudělá…

Konzervativní noviny potřebují vaši pomoc, aby měly více obsahu, byly více vidět a více slyšet!

Podpořte nás zde.