Jak jsem dostal důtku

Jen jedna důtka od nadřízeného z tisíců důtek, které se každoročně mezi zaměstnavateli a zaměstnanci udělují, měla to štěstí, že si jí všimla média. A jak si jí všimla! Rozhlas, tisk i televize jí řešila. Byla to totiž důtka v církevním prostředí, udělená mediálně známému knězi, kterého mají média hlavního proudu jaksi v oblibě. Asi by se řešila dosud, ale zákonitosti trhu jsou jaké jsou a tak jí zdanění majetkových náhrad církvi odsunulo do milosrdného zapomnění, odkud bude jen občas vytahována, když bude potřeba najít nějaký klacek na církev. Mě ale připomněla jednu osobní zkušenost.

Většina z nás má v pracovním životě nějakého šéfa. Šéfové nám občas lezou na nervy, ale v zásadě jejich existenci přijímáme, protože víme, že bez nich by žádná firma nemohla fungovat. Pokud ve firmě vznikne spor, je to vždycky nepříjemné. V době, kdy jsem pracoval jako šéfredaktor Katolického týdeníku, dostal jsem od majitele listu – České biskupské konference – důtku. Už ani nevím za co, jen si pamatuji, že jsem s ní vnitřně nesouhlasil. V redakci se to tenkrát vědělo, ale poprosil jsem, aby se informace nešířila, a tím se věc brzy uzavřela.

Mohlo být lákavé dát této kauze mediální život. Vždyť bylo kolem tolik přátel a vlivných lidí, kteří mé práci a práci mých kolegů v týdeníku fandili a ochotně by zvedli hlas na naši obranu. A být v roli utlačovaného, jemuž je mocnějším ubližováno, to je vždycky vděčné téma. Jenže potom už stačí málo a najednou stojíte na barikádě obklopen souvěrci, máváte praporem „Moje pravda vítězí“ a kdo není s vámi, je rázem proti vám.

Kdybych byl tenkrát zvolil tuto cestu, svou „bitvu“ bych zcela jistě nevyhrál. Prohrál bych buď já, nebo bychom prohráli všichni. Protože skutečné vítězství nebývá odměňováno potleskem ulic, plácáním po ramenou od názorových souputníků, ani vavřínovými věnci. K vítězství můžeme dokráčet jen v případě, že nám v srdci vládne mír.

Antonín Randa

Autor je bývalým šéfredaktorem Katolického týdeníku a ředitelem organizace na pomoc kněžím v nouzi Cesta121

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme

200 Kč 500 Kč 1000 Kč