V polovině ledna vydal ruský investiční fond RDIF zprávu o tom, že podal žádost o registraci vakcíny Sputnik V k Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA). Ta ale podle zveřejněných seznamů ještě donedávna žádnou žádost neobdržela. Proces průběžného schvalování, který potrvá několik měsíců a až na základě kterého bude moci být oficiálně požádáno o schválení a registraci, začal teprve minulý čtvrtek. Už před týdnem ale, proti vůli ministra zdravotnictví, o dodání Sputniku pro ČR požádal prezident Zeman.
Jakkoliv vypadá účinnost i bezpečnost této vakcíny slibně (podle reakcí vědecké komunity na článek o 3. fázi testování v The Lancet), očkovací strategie ČR ani EU s ní zatím nepočítá, protože stále není jasné, jestli vůbec dojde ke schválení ze strany EMA. Proč se tedy Rusko o schválení nesnažilo dříve? V zásadě mě napadají dvě teze, které dávám k zamyšlení.
1) Proces schvalování léčiv u EMA je velmi náročný, přičemž Rusko nemá téměř žádné zkušenosti s přihlašováním svých produktů k posouzení evropským regulátorem. EU má obecně velmi striktní požadavky na kvalitu a bezpečnost finálních produktů, ale i výrobních procesů (např. přísné potravinové standardy nesplňuje ani některé americké zboží), nemusí přitom jít vždy o zásadní problémy, jako spíš o množství byrokratických překážek. Zároveň je ale pravděpodobné, že proces výroby léků v Rusku nevykazuje dostatečnou úroveň hygieny a nemusel by odpovídat ani etickým standardům EU. Takže je možné, že Rusko toto ví, a proto se zdráhá připustit inspekce svých továren, které jsou součástí schvalovacího procesu. Hlavní politické cíle Ruska sice leží mimo Západní Evropu, nicméně pokud by dostali červenou od EMA, tak by tím znemožnili další distribuci kdekoli v Evropě a zřejmě by jim to poškodilo prodeje (a propagandu) i jinde ve světě. Proto radši šíří dezinformace i ve svých veřejnoprávních médiích a mezitím se soustředí na trhy ve strategických zemích, kde se takový důraz na kvalitu neklade.
2) Druhá teze je ta, že Rusko sice do výroby zapojuje více států, stejně ale nestíhá Sputnik v dostatečném množství vyrábět. Nedostatky výrobních kapacit hrubě omezují možnosti dodávek i všech západních vakcín, takže tím spíš je nepravděpodobné, aby Rusko najednou zvládalo zajistit stovky tisíc dávek denně nad svou vlastní potřebu, a navíc pro distribuci napříč Evropou. I přes to, že se Rusko chlubí už třemi schválenými vakcínami, nejvíce používanou je právě Sputnik V. Mezi stávajícími zájemci je přes 50 států, očkuje se jím v lidnatých zemích Latinské Ameriky (Argentina, Venezuela), na Arabském poloostrově a začíná se i ve středo-východní Evropě (Maďarsko, Slovensko), což tvoří krátkodobé závazky přesahující 200 milionů dávek, dlouhodobé údajně 1,2 miliardy. Teoreticky by tohle samo o sobě mohlo stačit vysát veškerou možnou nabídku Sputniku v dohledné budoucnosti. Takže možnost je ta, že se Rusku prostě ani nevyplatí prokazovat regulatorně „čistou“ výrobu odpovídající standardům EU, protože už teď je na hraně udržitelnosti slíbených dodávek. Jak říká CEO AstraZenecy Pascal Soriot, “it’s not like making orange juice” („není to jako vyrábět pomerančový džus“).
V každém případě si myslím, že i Sputnik V bude bezpečná vakcína, protože už teď se jí nechávají očkovat miliony lidí po světě. A pokud by se v důsledku ještě objevily nějaké zásadní zdravotní problémy, tak by to pro Rusko mělo nedozírné geopolitické následky a jeho snaha stát se „spasitelem světa” by opět přišla vniveč.
Nicméně, pokud se někdy máme vrátit zpět k “normálnímu” životu a k vymýcení viru, je potřeba alespoň 70% proočkovanost populace, a pak je nezbytné, aby vláda v lidech vzbouzela důvěru. A té rozhodně nedosáhne očkováním dosud neschválenou vakcínou.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!