Jak by ty volby nakonec dopadly?

Dovoluji si zareagovat na článek Tomáše Konečného „Nejhloupější rozhodnutí“, který je spíše než věcně vyargumentovaným textem spíše jen dojmologií a fabulacemi autora. Jelikož nejsem právník, tak nebudu řešit otázku zdůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu. Jen upozorním, že v minulosti několikrát změnil „stanovisko“ k rozličným věcem (např. otázka povinného zastoupení advokáta coby účastníka jiným advokátem před Ústavním soudem) a prapodivné by také trochu bylo, kdyby Ústavní soud judikoval, že některé pasáže volebního zákona jsou neústavní a přesto by dle nich proběhly další volby.

Nebudu ani obsáhleji řešit, zda opravdu údajně dle autora otázkou podoby volebního systému zanáší Ústavní soud do České republiky kulturní války po severoamerickém způsobu (sic!). Dovolím si jen k tomu podotknout, že náš Ústavní soud je v kulturních otázkách relativně zdrženlivý a pokud je dle autora „fascinující, že skupina senátorů, které vadí zákon přijatý parlamentem, vůbec nevyužila legislativního procesu,“ pak by Ústavní soud „aktivisticky“ nemohl zrušit i třeba zdanění církevních restitucí, jelikož i ústavní stížnost vůči tomuto kroku navrženém KSČM splňovala přesně tato kritéria. Výrok „ale proč se namáhat s politikou, jejím prosazováním a obhajováním, když se to dá změnit dostatečně senzitivními soudci,“ bychom pak mohli v této souvislosti klidně připsat i Stanislavu Grospičovi.

K čemu se ale chci především vyjádřit je pasáž věnovaná tomu, že „jakékoliv racionální narovnávání poměrnosti voleb by poškodilo menší strany.“ Již na první pohled zarazí absurdnost tohoto tvrzení, kdy by dle této logiky platilo, že čím více poměrnější prvky nastavujete (pokud to opravdu míníte vážně), tím větší nepoměrnost výsledků bude. Tedy, když budete chtít nastavit, aby každá strana, která překoná celostátní uzavírací pětiprocentní klauzuli, získá mandát za každých dejme tomu 20 tisíc získaných hlasů, tak by výsledky měly být méně poměrné, než když dnes jedna strana musí získá jeden mandát celkově za násobně více voličských hlasů než strana jiná? Ano, parametry se mohou lišit a konečné rozdělení mandátů taktéž, ale výsledek nemůže být více nepoměrný než dnes.

Tento absurdní závěr autor doprovodil čísly z jakéhosi prapodivně zkonstruovaného volebního systému, o němž není vůbec nikde řečeno, na jaké úrovni by se vůbec mandáty rozdělovaly spolu s dalšími detaily a co je nejdůležitější: tento systém nikdo nenavrhuje jako náhradu za nyní Ústavním soudem „pročistěný“ volební zákon (!). Místo toho si vezměme návrh KDU-ČSL „Rovné volby“, jenž Konečný zmiňuje, a ukažme si, jak by konkrétně dle něj při současném zachování stávajících 14 volebních krajů vypadalo rozdělení mandátů:

1.) Sečteme voličské hlasy všech stran, které překonaly pětiprocentní hranici (4 744 086), a vydělíme počtem poslanců (200) a volební číslo tak získané zaokrouhlíme na dvě desetinná čísla (23 720,43),

2.) U každé politické strany počet jejich celostátně získaných voličských hlasů vydělíme volebním číslem,

3.) Každé straně přidělíme tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v jejím celkovém počtu získaných voličských hlasů (I. skrutinium),

4.) Pokud není rozděleno všech 200 mandátů, zbylé přidělíme jednotlivým stranám dle nejvyšších zbytků dělení (II. skrutinium),

5.) V rámci jednotlivých stran budou mandáty přidělovány jednotlivým stranám dle obdobné logiky (kolikrát je v počtu získaných voličských hlasů v jednotlivých krajích obsaženo volební číslo, tolik získají mandátů a jestliže nejsou rozděleny všechny, tak zbylé získávají kraje s nejvyššími počty zbytků).

 

Strana	Hlasů	Dělení	I. skrutinium	Zbytky	II. skrutinium	Celkem
ODS	572 948	24,1542	24	0,1542	0	24
ČSSD	368 347	15,5287	15	0,5287	1	16
STAN	262 157	11,0519	11	0,0519	0	11
KSČM	393 100	16,5722	16	0,5722	1	17
Piráti	546 393	23,0347	23	0,0347	0	23
TOP 09	268 811	11,3325	11	0,3325	0	11
ANO	1 500 113	63,2414	63	0,2414	0	63
KDU-ČSL	293 643	12,3793	12	0,3793	0	12
SPD	538 574	22,7051	22	0,7051	1	23
Celkem	4 744 086	–	197	–	3	200

 

Obdobně by dopadl i můj na tomto webu prezentovaný návrh (ANO 64, ODS 24, Piráti 23, SPD 23, KSČM 17, ČSSD 15, KDU-ČSL 12, TOP 09 11, STAN 11). Připadá Vám toto hypotetické rozdělení méně proporčnější?

Jestliže Tomáš Konečný tento nález pléna Ústavního soudu prezentoval jako aktivistický či vstřícný k určité náladě a dojmům, pak by to chtělo, aby to nějak i solidně argumentačně doložil. A toto se mu zrovna moc nepodařilo.

 

Autor je politolog

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!