Plošná opatření proti koronaviru už dolehla v podstatě na každého Čecha. Platí zákaz veřejných akcí s účastí nad sto lidí a školy jsou zavřené. Premiér Babiš demonstruje akční nasazení sebe i své vlády. Mluví se o mimořádné situaci či o předcházení vzniku opravdové krize. Ale proč tedy kabinet nefunguje podle zákona o krizovém řízení?
Česká legislativa zná tři krizové stavy a stav válečný. První úroveň – stav nebezpečí – zakotvuje zákon o krizovém řízení a může jej vyhlásit hejtman. Stav nouze a stav ohrožení státu zakotvuje ústavní zákon o bezpečnosti č. 110/1998 a rozhoduje o nich vláda.
S ohledem na rostoucí počty případů je zjevné, že šíření koronaviru nabývá v Česku na síle, a vyskytl se i případ přímé nákazy na našem území bez vazby na epicentrum v Itálii. Vláda tedy zavedla v úvodu zmíněná opatření, ale za krizový stav to ještě nepovažuje. Žádný nevyhlásila. Svolává opakovaně epidemiologickou komisi pod vedením ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) a mluví o mimořádné situaci a typových plánech pro takové případy.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček navrhl aktivaci nouzového stavu – vládě by to umožnilo konat důrazněji a efektivněji, protože při vyhlášení krizového stavu má k dispozici silnější pravomoci, ne jen výzvy a doporučení. U premiéra Babiše ale nepochodil. Ten jako moderní superman řídí od brzkých ranních hodin vládu či poradní orgán v podobě Bezpečnostní rady státu a diriguje své ministry na tiskovkách.
Jistě, aby vláda mohla začít systémově a efektivně konat podle zákona o krizovém řízení, nemusí nutně hned vyhlašovat krizový stav. Důležité nástroje může použít i ve světle předpokladu vzniku závažné krize. Premiér Babiš však tento předpoklad zatím zřejmě nemá.
Hovořím zde o aktivaci ústředního krizového štábu. Ten je pracovním orgánem vlády (paragraf 4 zákona o krizovém řízení) a může být aktivován i před vyhlášením některého z krizových stavů. Důležité je si uvědomit, že ústřední krizový štáb není jen další sešlost politiků a vysokých státních úředníků. Je to nástroj v podobě komunikačně a informačně vybaveného pracoviště s veškerou infrastrukturou a pravomocemi ohledně koordinace a operativního krizového řízení.
Štáb je vybaven informačním centrem a centrem pro analýzu a vyhodnocování přijatých opatření – není důležité jen rozhodovat, ale také neustále hodnotit efekt přijatých rozhodnutí, a to ne jen čtením monitoringu tisku z hlediska PR dopadu toho či onoho prohlášení či rozhodnutí. Je také přesně dáno, kdo je členem Štábu, jak Štáb pracuje a je zde povinnost jeho členů být dosažitelní pro případ urgentního řešení vznikající situace. Obsah Statutu ústředního krizového štábu je srozumitelný a návodný. Premiér Babiš se místo toho schází na ministerstvu zdravotnictví či na Úřadu vlády a svým pracovním tempem za pouhého čtyřhodinového spánku demonstruje „zvládání něčeho vážného“.
Pokud by byl ústřední krizový štáb aktivován, řídil by jej v naší situaci ministr vnitra Hamáček. (Pokud by například šlo o vnější vojenskou hrozbu, byl by to ministr obrany.) A to může být důvod, proč ústřední krizový štáb aktivován nebyl, byť si to povaha a vážnost vzniklé situace vyžadují. Podle chování premiéra jde především o PR – kdo je a bude spojován s demonstrativním zvládnutím krize. Připravujeme se tak ale o důležitý a efektivní nástroj pro podobné situace. Bohužel. A nebojme se říci, že to krize je. Nejde o paniku, ale realistický přístup a efektivní postup.
V rámci vzájemné spolupráce přebíráme z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!