Za několik let může bankovka v hodnotě pěti eur symbolizovat svobodu, bankovka v hodnotě deseti eur rovnost a bankovka v hodnotě dvaceti eur lidská práva. Hlasuje se o tom v anketě.
V prosinci 2021 přišla Evropská centrální banka s poměrně překvapivou zprávou. Uvedla, že plánuje vydat novou sérii eurobankovek.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová přehodnocení vzhledu bankovek zdůvodnila tím, že je třeba, aby si k nim mohli vytvořit bližší vztah „všichni Evropané bez ohledu na věk či původ„. V čem tuto podmínku současné eurobankovky s architektonickými styly nesplňují, nebylo ve zprávě uvedeno.
ECB nyní zahájila průzkum, jehož cílem je zjistit názory občanů EU na možné motivy nových bankovek. Ty by měly být vydány v roce 2026.
Nové bankovky po pouhých sedmi letech
Přitom poslední současné kolující bankovky, tedy bankovky v hodnotě 100 a 200 eur ze série Evropa, byly uvedeny do oběhu teprve v polovině roku 2019. Není standardní, aby se nová série bankovek vydávala po tak krátké době.
Pro srovnání, Švýcaři vydávají novou sérii bankovek zhruba každých dvacet let. Podobně často obnovují své jeny i Japonci. Americké dolary jsou již téměř jedno století víceméně stejné, i když od 90. let minulého století se jejich design upravoval a současná série je tedy téměř dvacet let stará.
Jakékoli racionální vysvětlení, proč by eurozóna potřebovala nové bankovky, v informačních materiálech ECB chybí. Uvádí pouze nesmyslná tvrzení, jako např.:
„Všechny centrální banky pravidelně aktualizují své bankovky nebo vyvíjejí nové, aby odradily padělatele.První série eurobankovek byla vydána před více než 20 lety a druhá série se postupně zaváděla od roku 2013. V současné době vyvíjíme budoucí eurobankovky. Při této příležitosti je chceme učinit atraktivnějšími, přístupnějšími a inkluzivnějšími pro všechny Evropany, včetně zrakově postižených.“
O kousek níž najdete stejně nicneříkající výrok:
“ V rámci přirozeného procesu vývoje nastal 20 let po zavedení prvních eurobankovek čas přehodnotit jejich podobu.“
Místo toho, aby normálně napsali, proč je třeba bankovky vyměnit, nám pouze říkají, že se tak již rozhodli a že je to správné.
Současné eurobankovky přitom mají nejmodernější ochranné prvky, výrazné barvy i prvky pro zrakově postižené. Není s nimi žádný problém. Argumentace ECB naznačuje, že jedinou věcí, která může být skutečným důvodem ke změně, je jejich umělecké ztvárnění. Tedy brány a mosty zobrazené od klasického stylu k secesnímu, případně k moderní architektuře, pokud započítáme i (stále platných) pět set eur. Ale proč tento motiv najednou začal evropským úředníkům vadit, se můžeme jen domnívat.
Evropské hodnoty, ale bez víry
V anketě o motivu nových bankovek si občané EU mohou vybrat ze sedmi témat:
- Evropská kultura
- Evropské hodnoty odrážející se v přírodě
- Naše Evropa a my
- Budoucnost patří vám
- Řeky: vody života v Evropě
- Ruce: společně budujeme Evropu
- Ptáci: svobodní, odolní a inspirující
Tato témata zařadila do užšího výběru Rada guvernérů ECB. Respondent má u každé z výše uvedených možností označit, do jaké míry se mu líbí nebo nelíbí. Následně může v seznamu označit důvody své preference.
Pojďme si tato témata trochu rozebrat
První tři z výše uvedených jsou si až příliš podobná a v popisu všech najdete pojmy jako inkluze, rovnost, lidská práva, identita a otevřenost.
Ne že by tyto pojmy byly samy o sobě nějak problematické. Ale nejeden konzervativec – a jistě i lidé jiných názorů – je již dostatečně vyškolen tím, jak se tato slova v současnosti omílají, a proto zpozorní.
Může za tím být snaha prosadit ideologii, která většině Evropanů rozhodně není vlastní a nechce s ní mít nic společného.
Obzvláště pozoruhodné je téma Evropské hodnoty odrážející se v přírodě, které ve svém popisu výslovně uvádí, jaké tyto evropské hodnoty jsou. Má jít o lidskou důstojnost, svobodu, demokracii, rovnost, právní stát a lidská práva. Přesně šest, stejně jako je nominálních hodnot eurobankovek.
Zkusme si představit, jak by to asi mohlo dopadnout, kdyby bankovka v hodnotě pěti eur znázorňovala svobodu, bankovka v hodnotě deseti eur rovnost, bankovka v hodnotě dvaceti eur lidská práva atd.
Podezřelé je i samotné načasování průzkumu, který probíhá od 10. července do konce srpna. Proč je nutné zjišťovat názory Evropanů zrovna v létě, kdy jsou na dovolené?
Ještě je třeba se pozastavit nad tím, že křesťanství v tomto výpočtu evropských hodnot vůbec nefiguruje. Ani náboženství, ani víra, nic duchovního. Nepatří snad již do seznamu evropských hodnot? Nebo se už vůbec nepovažuje za evropskou hodnotu?
Křesťanské motivy byly problémem i v minulosti
Vraťme se do roku 2012, kdy se Slovensko chystalo vydat pamětní dvoueurovou minci k 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.
Koncem roku se objevila kauza, kdy měla ECB výhrady k tomu, že na této minci měly být zobrazeny kříže a svatozáře jako součást vyobrazení věrozvěstů. Proto měla být realizována upravená mince, zbavená těchto křesťanských symbolů – svatí Cyril a Metoděj měli být bez svatozáře a bez křížů.
Jelikož se kolem tohoto případu strhl značný rozruch a osobně se v něm angažovala tehdejší europoslankyně Anna Záborská, podařilo se dosáhnout toho, že se Slovensko odvolalo, a tak se o této minci rozhodovalo opět na evropské úrovni. Proti minci hlasovaly pouze Francie a Řecko, což bylo příliš málo na to, aby se zabránilo vydání mince s kříži a světci.
Nebyl to však ojedinělý případ. Zanedlouho podobně narazila i Andorra, která sice není členem EU, ale na základě měnové dohody může vydávat vlastní euromince, podobně jako Vatikán, San Marino a Monako.
Na původních návrzích andorských mincí v hodnotě deseti, dvaceti a padesáti centů byl vyobrazen Kristus (Pantokrator) podle fresky v jednom z místních románských kostelů. Tento motiv však dostal košem a malá země na Pyrenejském poloostrově musela design mincí změnit. Dnes je na nich zobrazen románský kostel, kterému se podařilo proklouznout přes přísná kritéria náboženské neutrality.
Bankovky jako nástroj šíření ideologie
Euromince si každá země určuje sama, ale bankovky jsou pro všechny země stejné. O to větší může být pokušení evropských úředníků této příležitosti zneužít k šíření ideologické agendy. Dnes ještě nevíme, zda k tomu dojde, ale zkušenosti nám nedávají důvod k velkým nadějím.
Stačí se podívat na historii naší vlastní země respektivě Československa. Platidla se k šíření ideologických odkazů zneužívala za Slovenského státu, když propagovaly slovenské zromantizované narativy o Jánošíkovi či o Svatoplukovi a jeho třech prutech nebo za komunismu, když jim dominovali dělníci rolníci a vojáci. Mnozí si jistě pamatují i na Gottwalda na stokoruně.
Zatím je možnost ovlivnit, jak mohou nové eurobankovky vypadat. Nejmenší riziko se rozhodně skrývá v přírodních tématech jako řeky či ptáci. Tam není moc co pokazit, i idea je dobrá – řeky ani ptáci neznají hranice států a symbolicky spojují evropské země.
Nevýhodou těchto témat je, že těžko vybrat šest řek, které by reprezentovaly všechny země eurozóny, zejména vzhledem k tomu, že například na Maltě se žádná řeka nenachází. Ptáci a jiná zvířata na bankovkách jsou zase spíše charakteristické pro země třetího světa.
Ať se na to podíváme zepředu, zezadu, shora či zdola, jako nejlepší řešení se nabízí ponechat současné bankovky s architektonickými slohy a nevydávat zbytečnou novou sérii. Stálo by to jen spoustu peněz a nic by to nepřineslo.
No, jenže úředníci už rozhodli, mějme se proto na pozoru.
Převzato z Postoj.sk
Překlad a úprava původního textu: Redakce KN
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme