Je to už dlouho co se různě po světě začaly pořádat takzvané Hodiny Země (Earth Hour). Je to bohulibá činnost, která se opakuje každý rok v sobotu, mezi 8:30 a 9:30 v březnu. Ta další proběhne 25.3.2023. Tenhle happening, který začal kvůli špinavé energetice, je tu s námi již mnoho let.
Každý rok se více než 7 tis. Měst a obcí ve více než 150 zemích planety potopí do tmy. Na jednu hodinu. Ráno…
Zhasněte světla!
V tento čas zhasnou obce, kulturní památky, podniky, domácnosti i jednotlivci po celém světě na hodinu svá světla. Ve snaze upozornit na to, jak se ošklivě chováme k životnímu prostředí a jak málo reflektujeme probíhající změnu klimatu.
Než budu pokračovat, tak chci, aby bylo jasno. Změnu klimatu nezpochybňuji. Probíhá. Posledních osm zim je nejteplejších za desítky let. Jen z toho neviním energetiku. Dneska celá Evropa vidí, že energetika není legrace a musíme ji brát vážně z pohledu fyziky a ne ideologie.
Ale zpět k Hodině Země. Desítky institucí po celé zemi se do této akce zapojí. Opera v Sydney, Eiffelovka, Big Ben, Koloseum, Petřínská rozhledna a možná i klimatické hodiny na Letné se na hodinu ponoří do tmy. Planetě je to sice fuk, je ráno, ale o co se jedná z pohledu energetiky?
Z technického hlediska se jedná o skokové snížení výkonu v řádech stovek (středně velká země) a i tisíců (celosvětově) megawatt. A co se stane za hodinu? Skokové zvýšení.
A to už není legrace! Něco se totiž musí stát, protože spotřeba se musí vždycky rovnat výrobě. A jedno takové kliknutí vypínačem nám může udělat paseku. Kuchař Svatopluk by mohl vyprávět…
Kapacita rychle startujících obnovitelných zdrojů, jako jsou přečerpávací vodní elektrárny, je velmi omezená a tyto musí být připraveny především pro regulaci neočekávaných výpadků v síti. Zbývají již jen ty klasické – jádro, plyn a uhlí.
Zpátky k uhlí!
No ale všichni víme, že jádro není na regulaci nejvhodnější, protože, když se s tím moc hejbe, tak to zvyšuje nároky na údržbu, a snižuje životnost. Alespoň tak mě to učili, ať mě kdyžtak Dana Drábová opraví. Takže zbývá plyn a uhlí. Plyn je na to ideální, v Německu je plynovek hromada, jen jsme teda nyní bez plynu a plynovky nemají to “rychlošíbování“ moc rády. Je to celkem drahé a regulační energie je taky celkem drahá (ano to jsou ty závěrné elektrárny!!)
Takže co zbývá? Uhlí. No… je to tak. Nebude se to hodně lidem líbit.
Jenže k tomu, aby se vyregulovalo 10 MW, tak musíte mít v tzv. točivé rezervě 100 MW!! Desetkrát tolik! A někdy příště si řekneme, co to je točivá rezerva.
No, a to není jediný problém. Abyste mohli s klasickým zdrojem hýbat, tak ho „najíždíte“ s několika hodinovým předstihem. Když totiž dispečeři vědí, že bude Hodina Země, tak se na to připravují a snaží se minimalizovat náklady. A to i ty klimatické, protože je třeba, aby zdroj měl i co nejmenší klimatický dopad, a to jde jen při plném jmenovitém výkonu. Jinak stoupá neefektivita.
Nepomůže, neušetří…
Jaké jsou důsledky Hodiny Země? Použiji citaci z knížky, ze které čerpám (Trh s elektřinou Úvod do liberalizované energetiky). S kurzem koruny či jiné měny to ani nehne. Tento „viditelný ekologický protest“ však vede k prudkému několikahodinovému zhoršení ekologických podmínek pro všechny obyvatele. Demonstrující navíc neušetří, ale naopak! Zdraží elektřinu nejen sobě, ale i těm ostatním. Zdražení dodávek se projeví hned dvakrát – jednou ve vyšší ceně silové elektřiny, podruhé v ceně podpůrných služeb.
A proč to píšu? Ne nejsem fosilní lobbista. Jen mám rád vědu a fyziku.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme