V pozadí sporu o zákonnost se skrývají konkrétní ekonomické zájmy a boj o politické postavení, píše Marek A. Cichocki ve fejetonu publikovaném na stránkách deníku Rzeczpospolita.
Odchod tak ekonomicky a politiky významné země jako Velká Británie z Evropské unie se zákonitě musí projevit změnou v poměru sil v evropské politice. To, čeho jsme dnes svědky i v souvislosti s konfliktem kolem usnesení týkajícího se zákonnosti, je pochopitelné především v kontextu situace, která nastala po Brexitu.
Připojení se Holandska, Dánska a Finska k Evropské komisi v soudním řízení s Polskem, které probíhá u Soudního dvora EU a které se týká změn v polském Nejvyšším soudu, představuje pro tyto státy jeden z prostředků, jak si zajistit odpovídající pozici v EU poté, co přišly o tradičního politického lídra, jakým pro ně byla Velká Británie. Její síla umožňovala menším zemím evropského severu označovaným rovněž jako „skupina skrblíků“ vytvářet účinnou protiváhu vůči Německu a zemím jihu. Nyní se součástí jejich strategie stává stále ostřejší vystupování proti střední Evropě. V pozadí sporu o zákonnost se skrývají konkrétní ekonomické zájmy a boj o politické pozice.
V Evropské unii bez Velké Británie se dnes za spory o rozpočet a o fondy pro obnovu po pandemii rýsuje a vyjasňuje poměr sil mezi „skrblíky“ severu, jihem Evropy, střední Evropou a Německem, které chce plnit roli generálního arbitra, jež je pro ně pochopitelně výhodná. Součástí tohoto uspořádání je rovněž velký otazník, jaký představuje současná Francie pohroužená v hluboké krizi. Otázka zní takto: bude mít takový poměr sil v Evropě trvalou platnost a bude po delší dobu určovat podmínky pro politiku jednotlivých států v EU? A v jaké míře půjde – rovněž z polské perspektivy – o šance a kde naopak může přinést omezení?
Sledujeme-li však naši současnou polskou politickou diskusi, jsme svědky toho, že stále žijeme ve světě, v němž naše členství v EU představuje buď nezaslouženou milost, anebo existenční riziko. Stále nás tíží minulost, která nám vnuká katastrofické scénáře zrady národních zájmů a konce polskosti. Toto převážení emocí nad skutečností nutně překvapuje v situaci, kdy máme k dispozici vlastní stát a kdy Evropa představuje takové uspořádání politických sil, které bychom mohli chápat jako prostor pro získávání vlastních výhod.
Fejeton vyšel v deníku Rzeczpospolita.
Autor je polský politolog a filosof. Je spoluzakladatelem revue Teologia Polityczna. Působí na varšavských vysokých školách Collegium Civitas a Evropské kolegium Natolin.
Na podzim byl vydán v češtině výbor esejů Cichockého s názvem Světy, které neznámé. Eseje o Polsku a Evropě. Více o knize: https://www.cdk.cz/knihy/politika-spolecnost/svety-ktere-nezname
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!